Díl II. - část 211

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1945

A sami dobrovolně hlásili se poddůstojníci bývalé československé armády za vedoucí a instruktory. Také se ihned přihlásilo 35 mladíků od 16 roků výše a ti byli cvičeni ve zbrani i v pochodových cvičeních instruktory k tomu určenými. Byli jimi: Opat Václav, čp. 13, Rychlý František, čp. 144, bývalý ruský legionář, Klečka Josef, čp. 45, Nový František, čp. 77 (zeť Jaromíra Procházky). Již druhý den 6. května roku 1945 přivedeni našimi vojáky Němci-zajatci. Němci totiž vidouce již jistou prohru, utíkali tudy naší krajinou z Prahy, z Kladna a odjinud a za každou cenu se chtěli dostat do americké zóny (pásma). Rusů se velice báli, čekajíce odvetu, odplatu, a proto ten spěch tudy.

Zde u nás, ponejvíce v katastru Nového Dvora, u lesa a jinde, byli chyceni, předvedeni do hostince „u Procházků“ čp. 11, kde byly zřízena „vojenská kancelář“ ze šenkovny a ze sálu byl zřízen arzenál zbraní a podobně. Mezi tím přiváženy z rakovnické zbrojovky další a další zbraně.  Již přes 80 pušek jsme vlastnili a několik revolverů a pistolí, které byly odňaty Němcům.

Občané další se hlásili do služby, takže byla celá naše obec ve zbrani. Chycení Němci byli v sále odzbrojeni, když ještě u sebe měli nějakou zbraň, byla jim odebrána a každý Němec důkladně prohlédnut a prošacován. Byli zde tříděni, tj. SSmani (esesmani) a podezřelí byli dopraveni naší vojenskou eskortou na okresní národní výbor v Rakovníku do vazby k dalšímu vyšetřování. Obyčejní němečtí vojáci byli prohlédnuti, odzbrojeni a nejkratší cestou a co nejrychleji posíláni do Kolešovic, do bývalých Sudet, k Němcům. Tak nám bylo nařízeno velitelstvím ONV, a sice z důvodů, že v Kolešovicích bylo přes 3 tisíce po zuby ozbrojených SSmanů. A my Němcům propuštěným námi jsme říkali: „Schnell, schnell, die Russen sin schon  in Saaz, um eine Weile sind sie schon hier!“ („Rychle, rychle, Rusové jsou již v Žatci, každé chvíle jsou již zde!“). Nám se jednalo o to, abychom Němcům, SSmanům a gestapákům v Kolešovicích nahnali strach a odtamtud odtáhli. A stalo se; Němci z Kolešovic pomalu mizeli. Tak hlásila naše služba.

Dne 6. května 1945 byl zatčen a zajištěn četnickým vrchním strážmistrem Záveským Václavem a jinými našimi vojáky na rozkaz ONV kolaborant Hauner Antonín, čp. 35. Tento bydlel v Rakovníce, a když „ztrácel půdu pod nohama“, uchýlil se do svého bývalého domku čp. 110, bývalé „sušárny“ zvané, kde toho času bydlel jeho bratr Ludvík Hauner s rodinou, emigrant z Hokova. Zde se u něho tajně ukrýval Antonín Hauner, odtud vybrán a odvezen jmenovaným četníkem na ONV v Rakovníku do vazby.

Pokračování