Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl II - část 120

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Kdo bydlel v dávných dobách ve jmenovaných domech, a kdo tam bydlí v roce 1940, kdy se postavily, aneb přestavěly domy, jich majitelé tehdejší a majitelé nynější v roce 1940.
Dům čp. 9

Roku 1636 byl zde Ondřej Knejzlík, měl 39 strychů pozemků. Roku 1713 Mates Písařovič. Roku 1813 bydlel zde s rodinou Anton Polívka, který byl od roku 1802 prvým školním pomocníkem ve škole pokoutní, kterou obec na svůj náklad zřídila. Anton Polívka přišel z vojny jako „kaprál“ (desátník) a obec jej pověřila, aby cvičil v té škole mládež. A ve škole té mládež cvičil až do roku 1827, kdy tato pokoutní škola proměněna byla ve školu expon. veřejnou, podučitelskou štaci. Antonín Polívka, bývalý kaprál z vojny, cvičil mládež v číslech domů: v čp. 9, dnes kolář Kučera Miroslav, v čp. 11, dnes hospoda u Procházků, v čp. 15, dnes ve statku u Baziků, v čp. 47, dnes u tesaře Busebauma. V domě čp. 9 bydlel potomek zase Anton Polívka, byl kovářem. Lid přezdil jej na Antouška, tj. zdrobněle vysloveno od Antonína. Tento Antoušek měl velikou praxi, lépe byl šikovný v trhání bolestivých zubů. Vecpal jednoduše své sténající oběti jakýsi instrument, pelikán zvaný, do úst a procedura začala. „Doktor“ se svou obětí začali ve světnici se mezi sebou tahat o bolestivý zub a obyčejně končívali na malé pavláčce, ze které oba dva spadli na dvorek a nepovolil-li již zub, tahali se spolu po dvorku a v mnoha případech končili mezi vraty a poněvadž nemocný neměl více kuráže držet, tu utekl mu, „doktorovi“, domů. Antoušek se hlasitě rozesmál (tenkrát rozřehtal) a křičel za utečencem: „I vždyť ty přijdeš, jistě přijdeš! A brzo přijdeš.“ V roce 1841 byl na čp. 9 Polífka František, domkář. Do čísla se přiženil Viktorín Polcar, který si vzal „Antůškojc“ Rosarii. Roku 1888, 12. května v noci, vyhořelo čp. 9, majitel Polívka (Antoušek). Manželé Polcarovi hospodařili a kolem roku 1928 prodali dům čp. 9 Miroslavovi Kučerovi a Emili za 40 tisíc korun.

Dům čp. 10

Roku 1647 byl zde Martin Písařovič, měl 38 strychů pozemků V roce 1713 Tomáš Polívka. Roku 1813 byl tam Franz Chalupa, 3 dospělí a 6 dítek. Žákovec Václav se narodil roku 1832, jeho žena Anna se narodila roku 1838, byli majiteli čp. 10. V roce 1841 byl tam Treschl (Trešl) Jakob, domkář. Snad měl od Žákovců pronajaté pozemky. Snad? Žákovcovi byli bezdětní, vzai sobě Josefu Kindlovou z Krušovic za vlastní, pak se k nim přiženil Trousil František, zámečník z Bukové a provozoval zde krátce zámečnictví v pronajaté obecní kovárně. Řemeslo pověsil na hřebík a pracoval na svých polích, která koupil zejména od Donáta Antonína, čp. 33. Manželé Trousilovi dům čp. 10 prodali Kučerovi Václavovi a Marii, pole prodali jiným zájemcům a koupili v Příbenci za Petrohradem zemědělskou usedlost;bylo to za I. republiky. Výměnkáři Žákovcovi, on zemřel 26. května 1910, ona, Žákovcová, zemřela 17. 10. 1906. Václav Kučera zemřel v roce 1938, 25. 10. A vdova Marie Kučerová hospodaří se svým synem Václavem a Josefem, tj. listopad r. 1940. Manželé Kučerovi postavili novou stodolu a celé hospodářství zrestaurovali.

Pokračování

Kronika

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru