Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1938 - pokračování

V německých částech republiky páchaly se na českých lidech zločiny, takže vláda republiky dne 14. září 1938 vyhlásila stanné právo. Svět za plné výzbroje na vše připraven. Německo zbrojí, proti je Francie, Anglie, Rusko; rovněž balkánské státy a Itálie. Všecky státy o překot zbrojí a u nás v republice úplný klid, ukázněný klid, který udivuje svět. Státníci mocností dělají druhým návštěvy, konají porady. Něco se kuje, žádný neví co. Jen se šušká o blížící se válce.

Naše vláda republiky zastavuje dne 17. září činnost SdP (Sudetendeutsche Partei), což jednomyslně schvaluje celý náš národ.

Došlo k známé schůzce anglického státníka Chamberlaina s Hitlerem v Godesbergu. Tam se státníci nedohodli mezi sebou o Československu a Chamberlain radil Československu, by se vojensky důkladně zajistilo pro všechny možné případy. Nařizuje tedy náš prezident Dr. Edvard Beneš podle paragrafu 23 branného zákona mobilizaci československé branné moci.

Z pátku na sobotu dne 24. září 1938 v noci byla vyhlášena mobilizace do 40 roků. V nařízení se praví: Vyhlášená mobilizační opatření nejsou namířena proti nikomu, nýbrž vyplývají pouze z obecného neklidu, který se jeví v celé střední Evropě a zvláště na našich hranicích atd.

U nás v republice i v cizině posuzuje se toto opatření jako nutný a samozřejmý důsledek posledních událostí. Hlavně ve Francii a Velké Británii s porozuměním a s obecným souhlasem s projevy přátelských sympatií.

Mimo mužstva do 40 roků bylo nařízeno i povolání koní a veškerých vozidel.

I v naší obci mobilizace přijata byla s nadšením. Druhý den ihned ke svým plukům odjíždí:

  1. Josef Linhart, syn vdovy Eleonory Linhartové, čp. 89 (byl na cvičení)
  2. Ludvík Pokorný, rolník, čp. 39
  3. Jaroslav Kočí, dělník na dráze, čp. 111 (pochází z Krupé)
  4. Arnošt Gregor, dělník na dráze, čp. 124
  5. Karel Svoboda, dělník, čp. 110 (obydlí „V Sušárně“ zvané)
  6. Josef Holý, dělník na dráze, čp. 42 (u Dlouhých, pochází z Krupé)
  7. Rudolf Hornof, dělník na dráze, čp. 43
  8. Rudolf Konopásek, syn vdovy Julie Konopáskové, čp. 44
  9. Antonín Klečka, syn domkáře, čp. 45
  10. František Černý, domkář, čp. 131
  11. Josef Ulrich, dělník na dráze, čp. 130 (byl pak dráhou vyreklamován)
  12. Jaroslav Kupec, dělník na dráze, čp. 132 (byl pak dráhou vyreklamován)
  13. František Kupec, železničář, čp. 60
  14. Josef Heifler, kladeč dlaždic, čp. 71 (byl v nemocnici)
  15. Josef Lindner, obchod v čísle 5
  16. Bohumil Divišovský, hrobník, čp. 8 (obecní byt)
  17. Václav Kučera, rolníka syn, čp. 10
  18. Jaroslav Lauber, železničář, čp. 106
  19. Adolf Pác, syn rolníka, čp. 105
  20. Rudolf Trešl, domkář, čp. 53 (ženatý u Staňků)
  21. Václav Opat, syn domkáře, čp. 13
  22. Karel Ulrich, domkář, čp. 55
  23. Rudolf Ulrich, syn vdovy Antonie Ulrichové, čp. 55 (bratr předchozího)
  24. Alois Čihar, domkář a železničář, čp. 46
  25. Josef Vajtr, syn úpravčího trati, čp. 56
  26. Adolf Fišer, dělník na dráze a hudebník, čp. 115 (staré nádraží)
  27. Václav Polívka, truhlářský dělník, čp. 115 (staré nádraží)
  28. Josef Tauš, domkář, čp. 133
  29. František Rychlý, státní cestář a domkář, čp. 144
  30. František Pichrt, domkář, čp. 66
  31. Josef Brož, syn domkáře, čp. 63
  32. Josef Ibl, mistr kovář, bydlí v čp. 36 (byl propuštěn)
  33. Vojtěch Holý, kočí u Václava Baziky, čp. 15, bydlí v čp. 119 (byt pro dělníky)
  34. Adolf Číhař, dělník, čp. 110 (obydlí „V Sušárně“ zvané)
  35. Emanuel Mrňka, tovární dělník, čp. 118
  36. Karel Gregor, syn hostinského „u Matějčků“, rolník, čp. 12
  37. Antonín Ulrich, kočí „u Matějčků“, pochází z čp. 55
  38. Karel Vetek, kočí u Josefa Štronera, rolníka, čp. 14
  39. Václav Bazika, rolník, čp. 15
  40. Josef Husar, krmič ve dvoře u Heřmana, čp. 16
  41. Alois Štyler, rolník, čp. 19
  42. Josef Holý, syn a rolníka a kapelníka, čp. 109
  43. Gustav Procházka, syn rolníka, rovněž Gustava Procházky, čp. 21
  44. Stanislav Kubík, kočí u Gustava Procházky, čp. 21
  45. František Pavlíček, syn vdovy, rolník, čp. 24
  46. Bohumil Polívka, rolník, čp. 25
  47. František Trousil, číšník, čp. 134
  48. Emil Rubš, domkář, čp. 162
  49. František Kunc, dělník, čp. 99
  50. Karel Hajdík, pekařský dělník, čp. 26 (všeobecně „Lumpárna“ zvaný)
  51. Josef Neiner, řezník, čp. 121
  52. Václav Šintler, dělník na dráze, čp. 122
  53. Jaroslav Chalupa, železničář – legionář, čp. 104 (byl dráhou vyreklamován)
  54. Václav Konopásek, úředník důchodkového úřadu v Praze, čp. 28
  55. František Pochman, rolník, čp. 29
  56. Ota Landa, syn obchodníka Emila Landy, čp. 31
  57. Emil Konopásek, syn rolníka, čp. 93
  58. Bohumil Marek, skladník družstva, čp. 34 (byl osvobozen)
  59. Ludvík Cédl, rolník, čp. 35
  60. Josef Šmaus, kočí u Josefa Frolíka, čp. 72
  61. Rudolf Pelikán, kočí u Josefa Novotnýho, čp. 38
  62. Josef Trousil, železničář, čp. 134
  63. Fratišek Lauber, strojírna, čp. 158

Mimo těchto mužů sloužilo u vojska v aktivní službě asi 18 mužů. Hájilo tudíž celistvost a samostatnost naší republiky celkem 81 mužů z naší obce.

Koně předvedli do Rakovníka (byli předem již odvedení):

  1. Antonín Polívka 1 koně, čp. 27
  2. František Pochaman, čp. 29, 1 koně, který byl vypůjčený
  3. Jaroslav Gallerach, čp. 30, 1 koně (nosil kulomet zde v okolí)
  4. Ludvík Cédl, čp. 35, 1 koně
  5. Josef Frolík, čp. 72, 1 klisnu (byla březí, proto propuštěna)
  6. Antonín Malý, čp. 70, 2 koně
  7. Václav Ibl, čp. 92, 1 koně
  8. Antonín Procházka, čp. 83, 1 koně (byl propuštěn)
  9. Václav Kučera, čp. 10, 1 koně
  10. Emanuel Tregler, čp. 48, 2 koně
  11. Václav Procházka, čp. 11, 1 koně
  12. Emil Gregor, čp. 12, 1 koně
  13. Josef Štroner, čp. 14, 1 koně
  14. Václav Bazika, čp. 15, 3 koně
  15. Anna Haunerová, čp. 86, 1 koně
  16. Teodor Voigt, čp. 73, 2 koně (vozili kuchyni a poštu zde u nás)
  17. Gustav Procházka, čp. 21
  18. Václav Hejda, čp. 22, 1 koně

Koní celkem odvedeno 23 k účelům válečným. Byl pociťován veliký nedostatek jak pracovní síly, tak koňské potažité síly. Vojenská správa snažila se vyrovnati onen nedostatek a mileráda zapůjčovala jak vojíny, tak koně k veškeré polní práci; naši dobří vojáci rádi pomáhali.

Hitler, říšský kancléř, poslal „memorandum“ vládě československé po anglickém státníkovi Chamberlainovi dne 24. září 1938, ve kterém žádá ostrým tónem okamžitou demobilizaci vojsk československých a pořádkové služby; mimoto brutálně nařizuje předání pohraničního území (Sudet) a jeho obsazení německým vojskem.

Politika našich spojenců Francie a Anglie se rázem obrátila. Chamberlain prohlásil, že kvůli tak malé, neznámé zemi nebude se válčit a v Godesbergu dodal 24. září 1938: „Vše závisí od Čechů!“ (Teď najednou velký státník anglický nezná Čechy, a zatím každý školák v Anglii dobře ví, kdo jsou to Čechové. Ve škole se totiž učí o bitvě u Kresčaku, kde padl náš král Jan Lucemburský a že král anglický Eduard vytrhl z čáky Jana Lucemburského, mrtvého českého reka, peří a připjal na čáku svoji. Od toho času nosí angličtí králové na čáce peří, symbol to z oné bitvy. A teď jsme neznámý národ, jak prohlásil Chamberlain. Měl spíše prohlásit: „Nejsme vojensky připraveni, válku musíme oddálit, získat čas“ a tak podobně; poznamenává pisatel – však další léta přinesou rozluštění, jak rafinovaně vyjednával s Němci onen anglický státník.

Naší vládě bylo přímo nařízeno, aby se vyhnula všem incidentům. Ve vládách vládl všude zmatek.

Uvádím zde – k pojmu:

Události pohnutého týdne: (vypsáno z denních – čelných listů). Sobota 17. září 1938: Vláda se usnesla na mimořádných opatřeních pro obvod celého státu na dobu tří měsíců. Ministr vnitra Dr. Jos. Černý uctil rozhlasovým projevem památku padlých státních bezpečnostních orgánů, kteří padli při srážkách ve smíšeném území. Mezi jinými mluvil také o našem hrdinovi Josefu Falbrovi, pochvalně. Pražský sekretariát sudetoněmecké strany byl úředně zapečetěn. Karpathendeutsche Partei musela zastaviti činnost. Demokratičtí Němci v naší republice vydali provolání, v němž zdůrazňovali, že úsilí o národnostní vyrovnání musí ztroskotat. Britský kabinet se sešel dopoledne za účasti lorda Runcimana. Schůzka britského předsedy vlády Chamberlaina s říšským kancléřem Hitlerem byla definitivně stanovena.


Pokračování