Chrášťany 31
270 01 Kněževes u Rakovníka
Číslo účtu: 540 584 369/0800
Chrášťany
Okresním úřadem v Rakovníku – z vyššího nařízení od Němců – bylo nařízeno, aby každý majitel koní dostavil se s koňmi do Rakovníka na Sekyru k odvodu ve středu 17. 1. 1940 o 9 hodině dopoledne. Z nevyšetřených příčin bylo úřady toto nařízení odvoláno. Až za týden vydaly úřady nové nařízení, že odvody koní budou dne 25. 1. 1940, ve čtvrtek, o 9 hodině na určeném již místě na Sekyře. Majitelé koní se svými koňmi, miláčky, dostavili se všichni – nedostavení „se přísně potrestá“ atd. Koně odvedeni byli těmto majitelům:
1. Polívkovi Antonínu, čp. 27, jeden kůň v odhadní ceně 10 tisíc korun.
2. Konopáskovi Rud., čp. 28, jeden kůň v odhadní ceně 11 500 korun.
3. Procházkovi Gustav., čp. 21, jeden kůň v odhadní ceně 10 000 korun.
4. Bazikovi Václavu, čp. 15, jeden kůň v odhadní ceně 9 500 korun.
5. Gregorovi Emilu, čp. 12, jeden kůň v odhadní ceně 8 500 korun.
6. Treglerovi Emanueli, čp. 48, jeden kůň v odhadní ceně 8 000 korun.
7. Iblovi Václavu, čp. 92, jeden kůň v odhadní ceně 9 000 korun.
Koně byli majitelům ihned odebráni. Mimo těchto koní byli ještě odvedeni koně „na zavolanou a na procenta.“ To jest, že dle potřeby si koně Němci povolají.
1. Polívkovi Bohumilu, čp. 25, jeden kůň v 80 % schopnosti.
2. Pavlíčkové Vilemíně, čp. 24, jeden kůň v 80 % schopnosti.
3. Haunerové Anně, čp. 86, jeden kůň v 80 % schopnosti.
4. Hejdovi Václavu, čp. 23, jeden kůň v 80 % schopnosti.
5. Konopáskovi Rudolfu, čp. 28, jeden kůň v 80 % schopnosti.
6. Cédlovi Ludvíkovi, čp. 35 jeden kůň v 70 % schopnosti.
7. Bazikovi Václavu, čp. 15, jeden kůň v 80 % schopnosti.
8. Pácovi Adolfovi, čp. 105, jeden kůň v 80 % schopnosti.
Komise odvodní skládala se z hrubého majora, tento častoval naše lidi nadávkami často velmi hrubými. Což způsobilo opovržení jím. Byl lidmi zesměšňován. Dále v komisi byli dva němečtí zvěrolékaři, Sudeťáci, kteří mluvili správně česky a jeden správec Čech. Několik německých vojáků říšských asistovalo jako zapisovatelé apod.
Odvody koní z celého okresu proběhly, až na toho hrubce majora, dosti hladce, beze všech incidentů. Asistovalo naše četnictvo a městská policie.
Byl založen v naší obci ředitelem školy Cédlem Jindřichem. Oběžníkem ze dne 26. ledna 1940 svolal jisté, zpěvumilovné, občany a kteří o umění zpívat a o zpěv mají zájem, do hostince p. Gregora Emila, čp. 12, na půl osmou hodinu večerní. Všichni obeslaí se dostavili a Cédl vysvětlil jim, co zpěv v nynější době okupantů znamená a podobně. A cvičení zpěvu ihned se ředitel Cédl ujal a hlasy rozdělil:
1. Malý Antonín, čp. 70, rolník, zpívá I. tenor.
2. Pác Adolf ml., čp. 105, rolník, zpívá I. tenor.
3. Vojáček Václav, čp. 117, rolník, zpívá I. tenor.
4. Mrňka Emanuel, čp. 118, soustružník kovů, zpívá I. tenor.
5. Chalupa Ant., čp. 52, hudebník a rolník, zpívá II. tenor.
6. Pochman Frant., čp. 29, rolník, zpívá II. tenor.
7. Gregor Karel, čp. 12, rolník a hostinského syn, zpívá II. tenor.
8. Polívka Antonín, čp. 27 rolník, zpívá I. bas.
9. Gregor Václav, čp. 81, rolník, hudebník a váš kronikář, zpívá I. bas.
10. Holý Josef ml., čp. 109, syn rolníka, hudebník, zpívá I. bas.
11. Rais Jaroslav, čp. 112, truhlář a syn penzisty, zpívá I. bas.
12. Opat Václav, čp. 13, zedník a syn domkáře, zpívá I. bas.
13. Holý Josef st., čp. 109, rolník a kapelník, zpívá II. bas.
14. Kučera Emil, čp. 125, mistr truhlář, zpívá II. bas.
15. Vosyka Miloslav, čp. 109, inspektor finanční a celní stráže, zpívá II. bas.
Všichni zde vyjmenovaní krásně zpívali vědouce, že českou písní národ náš nepodlehne „apatii“ a nepoddá se cizímu živlu – k odnárodnění. Hned v první hodině nastudována píseň Rodné brázdy a píseň Švehly Antonína Skřivánek zpívá. Obě písně od Václava Sládka. Tito zpěváci dobře věděli, že jen písní národ český byl vždycky vyburcován a nikdy nepodlehl a proto s největším úsilím a vervou se dali do zpěvu, aby tím dokázali, že takový národ, který zpívá písně národní, nevymře, ba ani nepodlehne nepřátelům. Viz Husité!
Pokračování
Hrob Josefa Falbera.
