Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

O zpěvu v Chrášťanech

V naší obci se již od pradávna zpívalo, jak v soukromí, tak ve spolcích. Roku 1891 byl zde v naší obci založen Čtenářsko-ochotnický spolek a tento měl zpěvácký odbor velmi populární. V přiloženém obraze (fotografie se v kronice nenachází) jsou: Sedící z levé strany: Ringmajer Adolf, čp. 38, rolník – zpíval nádherně I. tenor, žádná výška hlasu nebyla mu nedosažitelná. Druhý na obraze, sedící a do not hledící, jest t. č. sbormistr Krupička František, bydlící v čp. 23 (u Pařízků), byl zde učitelem dlouhá léta. Třetí sedící je Pochman Josef, čp. 29, rolník a rovněž dobrý I. tenorista. Na obraze od leva stojící: Žákovec Theodor, čp. 94, mistr truhlář, zpíval I. bas, druhý stojící od leva (poměrně mladý) Konopásek Eduard, čp. 44, truhlář a domkář, zpíval I. bas, třetí stojící (nejvyšší postavou) Bazika František, čp. 15, rolník, dlouholetý předseda spolku Čtenářsko-ochotnického a starosta obce, zpíval II. bas, čtvrtý stojící (s plnovousem) jest Gregor Josef, čp. 81, rolník a písmák, otec kronikáře, zpíval II. bas. Pátý na obraze stojící je Tichý Jaroslav, bytem ve školní budově, učitel, zpíval II. tenor. Rovněž sbormistr Krupička zpíval II. tenor.

Píseň staročeská

Čeština
 

  •  

Nuže, nuže milí bratři
zpívejme,
křivý hled nás neodstraší,
nedbejme.

Ať si puknou
kývnou, ťuknou,
my se držme řeči naší,
třeba puknou.
 

  1.  

Čeština má líbeznosti
zděděné,
lopotou a spanilostí
zplněné.
Nehuhňavé,
neříhavé,
ani samou sladičkostí
nešeplavé.
 

  1.  

Naše není fiflenice
strakatá,
ani žádná tajtrlice
hubatá.
Naše měrna
není sběrna
od věků je milovnice
slávy věna.
 

  1.  

Latinu a francouzštinu
s vlaštinou,
němčinu a židovinu
s turštinou
neokrádá
v svém je ráda
ani pustou maďařinu
nezapřádá.
 

  1.  

Proč se tedy ostýcháme
češtiny?
Proč svou matku zapíráme
jediní?
Není zpěvná?
Není zjevná?
Proti honcům slova máme:
Hrdohněvná!

Tato píseň se zpívala v naší obci již před 80 roky, ba prý mnohem dříve na nápěv Kdybys měla, má panenko, sto ovec. Vypsáno z kroniky Gregora Josefa, čp. 81. A zpívána byla i v Protektorátě při každé píležitosti. Výše jmenovaný zpěvácký spolek ji také pěl, byla to jeho oblíbená.

Veřejná obecní knihovna

Měla koncem roku 1939 1080 svazků. 48 čtenářů si vypůjčilo 814 knih, z nichž byly nejvíce čteny spisy Vrbovy, B. Brodského, Baarovy a Sokola-Tůmy. V prosinci r. 1939 byla veřejnost upozorněna, aby používala knihovny ve větší míře než dosud, neboť z číselné statistiky vyplývá, že z celkového počtu obyvatelstva čte z této knihovny asi 6 %. Obec odvedla za rok 1939 knihovní příspěvek 650 korun. Knihovnu spravuje vzorně s knihovní radou učitelka národní školy sl. Kounovská Jindřiška.

Rodičovské sdružení

RS při národní škole zdejší zakoupilo 20. 1. 1940 nové loutkové divadlo i s loutkami; bude řídit řed. školy Cédl Jindřich a učitel Vaidiš Vladimír. První představení se již připravuje pro mládež.

Pro přespolní i pro místní chudé budou péčí Rodičovského sdružení a NS (Národní souručenství) vařeny polévky. Denně bude podáváno 35 dávek u br. Neunera Josefa, řezníka, v čísle 121 v Nádražní ulici.

Pokračování - připravujeme