Díl II - část 224

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1945

Pluk protiletadlového dělostřelectva přišel k nám do naší obce prvý, později pak další pluky. Byli to vojáci Rudé armády první a jako takoví byli u nás přijati a pohoštěni. Byli to naši první osvoboditelé. Každý občan je přivítal s láskou nevšední. Ubytoval je každý z nás v naší obci, jak jen nejlépe mohl, pohoštěni byli, jak jen nejlépe a jak se na své osvoboditele sluší. Jich velitel, jistý major, který se ubytoval u Novotnýho Jos., čp. 38, žádal občany, zda by se mohli jeho vojáci vykoupati, jsou prý po tak dlouhé cestě namáhavé zpoceni a zaprášeni. Ihned nanoseny vany do školní budovy, voda ohřívána a přinesena vojákům teplá. To se opakovalo tak dlouho, až se všecky oddíly Rudé armády vykoupaly. Aby měli Rusové dosti teplé vody, o to se postaraly naše všechny ženy. Po vykoupání šli Rusové, každý oddíl zvlášť, do svých ubikací vesele si prozpěvujíce. Velebné to okamžiky. Celá obec byla i přes noc na nohou. Po příchodu Rudé armády do naší obce se vojsko kol do kola z opatrnosti zakopalo a postaveny silné stráže kolem celé naší obce. Toto všecko se událo dne 10. května 1945, ve dne v noci.

Naše vojsko v naší obci odvoláno. Že tu byla v naší obci Rudá armáda, nebylo našeho vojska vlastního více zapotřebí, bylo odvoláno a rozpuštěno, všecky zbraně odevzdány Okresnímu národnímu výboru v Rakovníce. Byl odevzdán našimi hochy, vojáky, slavně zabraný i náš flak za několik dnů do rakovnických kasáren vojenskému velitelství. Neradi jsme se loučili s flakem. Někteří občané navrhovali, aby se flak z naší obce nedával, že to bude pěkná památka, chlouba, že flak bude na památku pro budoucí, jako trofej nad Germány a na důkaz našeho odboje proti vyvrhelům lidstva. Sám kronikář se přimlouval, by zde flak byl ponechán, postaví se na příhodné místo v obci a bude na věčné časy hlásat o našem statečném odboji proti Němcům okupantům. Avšak nebylo pochopení, proč, to se nikdo nedozvěděl. Naše úřady nenamítaly ničeho proti ponechání flaku v naší obci.

Denně přetáhlo naší obcí mnoho oddílů Rudé armády. Dne 11. května 1945 přetáhlo naší obcí mnoho oddílů Rudé armády směrem nod Nesuchyně k Rakovníku. Celá obec zúčastnila se vítání hrdinů. Jásot a mávání nebralo konce. Na rohu hostince čp. 11, u Procházků, stálo mnoho našich občanů, vítali a zdravili Rudou armádu. Vtom přijede oddíl tankistů, u kapličky zastaví. Všichni jak obrázek, krásně urostlí, s úsměvem na tváři. Jeden z vojínů se rozhlíží na svém tanku, seskočí z něj, rychlým krokem blíží se k občanům stojícím na rohu hostince čp. 11, postaví se před 62 roků starého zemědělce Galleracha Jaroslava, čp. 30, chytne jej kolem krku se slovy: „Můj otec podoben tobě a tak vzpomínám, zda ještě žije, neviděl jsem jej již několik roků. A ty jako kdyby on byl!“ A líbá a líbá Galleracha k našemu údivu. Slzeli všichni kolem stojící i vojín slzel. A škrtil – objímal Galleracha znovu víc a více.

Pokračování