Díl II. - část 174

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1942

Nejstarší česáč chmele v naší obci je Novák Josef, bednář z Berouna, narozen 4. listopadu 1868 v Sadské, okres Poděbrady. Novák jest nejstarším, ale nejlepším česáčem chmele u nás v obci. Letošního roku přišel k nám do obce již po osmnácté česat chmel, nejvíce do statku Pařízkova a pak k nástupcům. Každým rokem chodívá vždy o několik dní dříve a místní občané, bez rozdílu stran, jej mají všichni rádi, hlavně místní rolníci, chmelaři, pro jeho dobrý výkon v česání chmele. Rádi si pobesedují s Novákem v hostinci „U Procházků“, čp. 11. Říká, jak vždy se těší rád na chmele, a pak, že po chmelách jest kliden celý rok. Nováka Josefa si váží celá obec, neboť u nás „zdomácněl“, že ho mají všichni, zejména místní chmelaři, velice rádi pro jeho poctivost a dobrotu srdce. A my voláme: „Přijďte ještě dlouhá a dlouhá léta mezi nás, vždy budete námi vítán.“

Bauer František, čp. 34, rolník na výměnku a bývalý starosta obce zemřel dne 10. září 1942 v rakovnické nemocnici. Pohřben byl 13. září roku 1942 o 3 hodině odpolední ve stáří 84 roků. Obecním starostou byl v letech 1909-1913 a v tomto roce, jelikož se schylovalo k válce roku 1914, zřekl se úřadu starosty dobrovolně, ve prospěch Konopáska Rudolfa, čp. 28, rolníka, a tak jej zachránil od narukování do války. Starostové obcí nerukovali. Tak usneslo se jednomyslně celé obecní zastupitelstvo, by se zachránil jeden občan, voják, zvolí se starostou a ten bude ušetřen útrap válečných, ba i zachrání se od jisté smrti. A stalo se.

Labašta Václav, šenkýř, známý „na Šoustalce“ v Krupé a nám všem občanům jako dobrý, bodrý šenkýř, zemřel 8. září a pohřben dne 10. září roku 1942 u památného kostelíčka svatého Gotharda. Všichni naši občané jej o pouť gothardskou navštěvovali a proto zde vzpomínka na milého Václava Labaštu.

Služby požární a sabotážní. V čase, kdy obilí zrálo, tedy ve žních, nařídily úřady, by se konaly služby požární a sabotážní. Z nařízení úřadu museli občané vždy po dvou v noci hlídati jim vykázané úseky. Byli rozděleni na několik part; jedni hlídal od 6. hodiny večer do 12. hodiny v noci, druzí od 12. hodiny noční do 6. hodiny ráno. A to se dálo vše zadarmo a ještě k tomu četnická přísná kontrola.

Učitelé na zdejší škole roku 1942:

1. Černý Václav, narozen 17. 9. 1912 ve Lhotě u Kladna. Učil v Rakovníku, Hudlicích, Senci, Křivoklátě, Mutějovicích, Hředlích a v Bratronicích. Maturoval roku 1931 na Kladně. U nás učil od 1. září 1941.
2. Skála Vladimír, narozen v Rozdělově u Kladna. U nás učil od 17. dubna do 12. července roku 1942.
3. Kovářová Marie, narozená 7. 9. 1918 v Lounech, jest učitelkou němčiny, dochází do Kněževsi a do Olešné. Učila u nás od 1. 3. do 21. 6. 1942.
4. Plzáková Zdeňka, narozená 23. 10. 1921 v Berouně. Učila u nás od 1. 7. do 31. 8. 1942.
5. Košťál Václav, narozen 15. 5. 1923 v Lounech, u nás učil od 1. 9. do 30. 9. 1942.
6. Zlatohlávek Jan, učitel němčiny, dochází k nám z Kněževsi. U nás učil od 1. 9. do 30. 9. 1942.
7. Voříšek Jan, narozen 11. 6. 1921 v Neveklově, okres Benešov. Dochází též do Kněževsi. Učil v Krakově a v Kněževsi. U nás učí od 1. 10. 1942.
8. Trinerová Marie, narozená 21. 12. 1917 v Grobla, okres  Bochnia, učila v Rakovníku, Kožlanech, Mutějovicích, Čisté, Kralovicích, Rybnici, Městečku. U nás od 1. 1. 1942.

Pokračování