Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl II - část 159

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

 
Rok 1941

Regionalistické bádání

Svéráz kraje

Na dotazník od okresní veřejné osvětové služby v Rakovníku (referent Vavřina) kronikář Gregor Václav odpověděl:

Chrášťany, k číslu jednacímu 7487.

  1. Dosud jsou u nás roubená stavení; jsou na podezdívce, krytá došky. Jsou to takzvané „komory“. V posledním čase slouží k uskladnění mouky a různých kuchyňských potřeb aj. Dle vyjádření profesora rakovnické reálky Josefa Šmahy, spisovatele, byly tyto komory takzvané „špásovny“. Přišel-li ženich na námluvy, zavřeli nevěstu s ním do oné komory. Oni zde spolu „špásovali“, odtud název „špásovna.“
  2. V naší obci jest od nepamětna výroba košťat, košíků apod. Výrobu prováděli Cvrčkové-Grillové, nejdříve v čp. 61, později jich potomci v čp. 51, v čp. 41 – Grill Adolf, v čp. 51 - a tohoto bratranec Grill Rudolf, v čp. 41.
  3. Dožínky se dosud slaví, dočesná rovněž slavnostně.
  4. O Vánocích chodějí „po koledě“, chodějí „tři králové“, chodí se po „pomlázce“. O masopustě, nejen mládež, ale i dospělí chodívají převlečení za „maškarády“. Zažehnávání dosud v některé rodině se udržuje: „na stříle“, „na oběti“, „na nátskou kost“, „na růži“, „na uřknutí“ apod.
  5. „Beranov“, tak přezdívá se dolejší části obce, vedoucí ulicí k nádraží Kroschau- Herrendorf, Chrášťany- Kněževes. Název „Beranov“ pochází z roku 1904, kdy zde koupil Rýgl od dráhy bývalou kantýnu. Když se v roce 1903 začala stavět dráha Rakovník-Louny, postavila zde kantýnu pro pracující. Když po ukončení stavby dráhy nebyla zde více potřebná, odkoupil kantýnu Rýgl Josef, obchodník ovocem, povozník, před tím švec apod. Domek po trochu opravě přihlásil k obývání, žádaje při tom číslo popisné. Jelikož komise a úřady uznaly, že domek není schopný k obývání a tím číslo popisné Rýglovi odepřeno. Rýgl Josef, šelma od kosti, se dlouho nerozpakoval. Již druhý den visely na domě tom beraní rohy. Když ne číslo popisné, tedy beraní rohy, řekl Rýgl přímo komisi do očí. A slibu svého dodržel, a odtud lid nazývá Beranov.  V krátkém čase obdržel Rýgl Josef na dům popisné číslo 121.
  6. Nejstarší rody: Bauer (jinde Pauer), Polívků, Gregorů, Holých. Nejrozšířenější příjmení: Polívků, Gregorů, Procházků.
  7. Pověsti: O založení Chrášťan, o mlýně na Větrníku, O hastrmanovi v rybníce v Dlouhých.
  8. Chodili a dosud lidé chodí „na cvakačku“, „na povinnosti“ (povinnost sázet lesní stromky, šlechtě za roboty). Dosud se říká „Dám tě“. Dosud se říká „hýva“. Vyslovování koncovek se dosud všeobecně užívá: Šůlojc, Donátojc, Kašparkojc, Grégorojc, Zemanojc, Štronerojc, Treglerojc aj.
  9. Pomístná jména tratí: 1. Na Větrníku – stával zde větrný mlýn. 2. Za Fafkojc – vedle čp. 59, dnes Uher Adolf, stával dům čp. 60, bydlel zde rod Pfaffek (ještě v roce 1813 zde byl), tam dům čp. 60 stával, kde jsou koleje dráhy a pole za tímto domem Pfaffků. Lid nazval „za Fafkojc“. Dnes také „Struha“ u buštěhradského nádraží. Dům čp. 60 zabrala Růžičkovi Ant. dráha v roce 1884, když se tato dráha Krupá-Kolešovice stavěla. Co vše se přihodilo, dočteš se na jiném místě. 3. Za pastuškou: Pastuška, dnes Dlouhý Jos., čp. 42 – a pozemky za ní ležící se jmenují „Za Pastuškou“, vedle čp. 94 (Roll Václav, pekař, majitel čp. 94). 4. Ve Svinné: Špatná, svinská cesta k polím tam vedoucí. Dle jiné verze honili pastýři na pole tam na pastvu, na luka, svině. 5. U Břízy: stávala zde poblíž lesa mohutná veliká bříza na pozemku Pařízků a před nimi již. 6. Strže: Byly zde před dávnem již vodou vymleté strže (strouhy). 7. Na Hladomoři: Zde byla políčka chudá, kamenitá, nedávajíce obživu majitelům, takže bývával mnohdy z jejich úrody hlad.
  10. Pěvecký spolek existuje od roku 1891. Zakladatelé: Gregor Josef, čp. 81, rolník a učitel Krupička František, bydlel v čp. 23. Sbor je mužský, krásně zpívá.
  11. Kapela ochotnického spolku. Od roku 1891. Původcem rolník a hudebník Gregor Josef, čp. 81. Kapela hraje nezištně, úplně zdarma.
  12. Býval zde kolem roku 1855 spolek divadelních ochotníků „Krakovec“, pak zanikl. Divadelní spolek: Čtenářsko-ochotnický spolek byl založen roku 1891. Původcem Emil Chalupa z čp. 52, číšník. Toho roku 1891 sešli se a návsi hoši: Emil Chalupa, čp.. 52, Emil Gregor, čp. 12, hospoda, Josef Rýgl, čp. 32, syn rolníka, Oldřich Kounovský, čp. 67. Chalupa prohodil: Hoši, což kdybychom si zahráli divadlo. Slovo stalo se skutkem a za krátký čas sehráno: Krvavá pomsta, Blázince v prvém poschodí, několik sólových výstupů: Paní Báby, Poprvé, U fotografa a jiné.
  13. Křesní jména: Nejvíce jest Václavů, Josefů, Antonínů, Adolfů.
  14. Návštěva biografů: Jest pokaždé obrovská, dobrá polovina našich občanů, hlavně mládeže a mladších navštěvuje biograf v blízké Kněževsi, hlavně v sobotu a v neděli večer, o každé představení. Přečasto se stává, že je předem vyprodáno, jedou tedy, ti co neobdrželi lístky, autobusem neb vlakem do Rakovníka na biograf. Rovněž i divadla zde jsou vždy vyprodána. Do města Rakovníka se vypravují zvláštní autobusy do divadel a bývají vždy obsazeny plně.
  15. Kulturní činnost jest u nás výborná. Jsou pořádány přednášky, zábavy, každý občan má dobrou příležitost a možnost se vzdělávat čtením knih poučných, zábavných, kulturních, cestopisných atd. Může sobě za malý poplatek vypůjčiti si takových knih z obecní knihovny. Knihovnicí jest učitelka Kounovská Jindřiška. V knihovní radě: Gregor Václav, čp. 81, rolník a kronikář, Pác Adolf starší, čp. 105, rolník a švec, Chalupa Jaroslav, čp. 104, železničář. Knihovna jest umístěna ve školní budově čp. 68. Jsou pořádány kurzy hasičské a jiné. Zkoušky na zpěv jsou pořádány v zimních měsících. Kroužek zpěváků založen řídícím učitelem Cédlem Jindřichem roku 1940, již před tím byl roku 1891 zpěvácký spolek.
  16. Noviny se odebírají: Majetní denně, méně situovaní kupují si v prodejnách denní listy apod. Nejvíce z deníků si nechávají poštou zasílat Národní politiku, Venkov, Právo lidu, Lidový deník, Večerník České Slovo, A-Zet. Týdeníky: Pražanka, Hvězda, List paní a dívek. Zpravodaj. Tyto čtyři poslední odebírá mnoho zdejších občanek z každé vrstvy stran. Mimo toho se odebírají časopisy odborné, zemědělské. Milotický hospodář, Český chmelař, měsíčník Praktický hospodář (z Kroměříže). Do roku 1939 se odebíraly Dějiny venkova, Naše samospráva, které Němci zakázali. Lihovarnické, Naše snahy. Mimo to odebírají se Hasičské listy, Úřednické listy, Árijec, Včelařské listy aj.

Pokračování

Kronika

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru