Chrášťany 31
270 01 Kněževes u Rakovníka
Číslo účtu: 540 584 369/0800
Po světové válce Gregor Josef pracoval, spíše řídil, v jmenované továrně práci k úplné spokojenosti svých šéfů. Smrt zastihla jej při práci. Dne 21. dubna 1941 zemřel v Drážďanech v nemocnici, do které by převezen přímo z továrny od práce. Gregor byl podruhé ženat. Poprvé s Annou Habelovou, Němkou z Litoměřic. Tato Němka, když se dověděla, že její manžel Gregor Josef jest ruským legionářem, lamentovala, hubovala, že zradil německý národ a že s takovým zrádcem nebude nadále žít. Dala se s ním soudně rozvésti, provedla rozluku, aniž mu podala nějakou zprávu. Byla nanejvýš uražena na cti německé.
On, Gregor, se zatím těšil na shledání se svými drahými. Pospíchal domů, ale jaké bylo jeho zklamání, manželka ho hrubě odbyla a od sebe ho přímo vyhnala. Nic nedbala, že jí zabezpečil bezpracný život. Měli pronajato celé první poschodí v krásném třípatrovém domě na hlavní ulici. Dělala milostpaní, i služebnou měla. Nic nedbala, že mají syna Josefa Kurta. Dal se tedy s ní soudním řízením rozvésti. První rozvod uznán za neplatný, jelikož nebyl přítomen. Soud tentokrát se přiklonil k němu, rozvod potvrdil a syna Kurta mu přivlastnil. Toho dal na studie a dnes je inženýr stavební, byl v Rusku, když na frontu je Hitler všechny takové cizozemce vyhnal. Hitler prohlásil: "Kdo se v Německé říši narodil, musí bezpodmínečně na frontu!" Musel tedy Kurt na frontu do Ruska, tam se oženil s Ruskou, doktorkou medicíny. Má již rodinu a matka jim je vychovává, jaká ironie. Podruhé se Gregor Josef oženil v roce 1940, za manželku si vzal Srbolužičku Idu. Tato je z našich utečenců po roce 1620 - dosud mluví dobře česky a hlásí se k našemu národu. Kurt žije s nimi. Smrt přerušila jejich krásný život. Pohřeb měl ve čtvrtek 24. dubna 1941 v Drážďanech o půl druhé hodině odpoledne. Měl krásný pohřeb, všichni dělníci, kamarádi s šéfem továrny v čele, který pronesl nad hrobem krásnou posmrtnou řeč, dávají Gregora všemu dělnictvu za příklad. Hudba překrásně hrála mu na cestě jeho poslední. Rovněž velký sbor zpěváků mu zazpíval krásné žalmy. Budiž ti země cizí, německá, lehkou, tam v Drážďanech.
Kulturní místopis, sepsaný Antonínem Lhotou o rakovnickém kraji z roku 1940 přinesl na straně 29 toto: Půl hodiny od Kněževsi jsou Chrášťany, další sídliště praobyvatel rakovnického kraje. Narodil se tu inž. Rudolf Treybal (1854-1911), ředitel hospodářských škol, hospodářský spisovatel, zakladatel Plzeňských hospodářských novin, Mlékařských rozhledů, spoluzakladatel Čsl. matice rolnické. Napsal velkou řadu hospodářských spisů, z nichž zvláště vyjímám Nauku o polním hospodářství a Význam pokusnictví. O rok mladším byl Josefa Gregor (1855-1927), výborný rolník a neméně význačný písmák i sběratel starožitností. Jeho zásluhou opraveny a udržovány byly památné sochy v okolí chrášťanském.