Díl II - část 140

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1940

Záplava na Zavadilce. Dne 12. března a 13. března 1940 byly vodou na Zavadilce zatopeni: Polívka Rudolf, domkář a kovář, čp. 102, Ulrich Václav, domkář a švec, čp 108, Reis Celestýn, domkář a penzista dráhy, čp. 112, Vojáček Václav, rolník, čp. 117, Tauš Josef, domkář, čp. 133, Kobza Jaroslav, železničář, čp. 129, Rot Ladislav, penzista dráhy, čp. 138. Tito majitelé domů byli postiženi záplavou vody. Někteří se museli vystěhovat a dobytek ze chlévů museli vyvésti. Voda vnikla do bytů i chlévů, hlavně v domech čp. 108 a čp. 112. Hasičská motorová stříkačka pracovala dne 12. března 1940 do 9 hodin ráno nepřetržitě až do rána dne 13. března 1940 a zátopu nezdolala; musela býti před čp. 102 prokopána okresní silnice směrem k čp. 100 a to hluboko, aby voda prokopanou strouhou mohla odpadnouti; rovněž za tím účelem musela býti cesta prokopána u čp. 138, směrem k buštěhradskému nádraží. Voda zde udělala mnoho škod. Dobytek se špatně vyváděl. Reis Celestýn, čp. 112, musel svoje zvířata – kozu naložit do necek a vyplavil jí do bezpečí; sám musel se brodit po pás ve vodě. Rovněž rozhlas hlásí v Praze velikou povodeň a bytů zaplavení. I lidské životy jsou prý tam ohroženy dle zpráv novinářských.

Vyznamenán náš občan Sýkora Karel z čp. 82, strážník policejní, za zachránění člověka před utopením. Zle tam řádil dravý proud.

Dne 14. března roku 1940 v půl osmé večer o 10 hodině byla slyšeti vzdálená bouřka, notně se blýskalo.

Velké krvavé, ale hodně červené červánky. Dne 17. března roku 1940 pršelo, rovněž i druhý den pršelo. Toho dne 18. března byly ráno v 5 hodin velké, krvavě červené červánky, jaké dosud pamětníci nikdy neviděli, bylo z nich strach, takže pověrčiví lidé věštili, že se něco neobyčejného, hrozného stane. Já však, pisatel této knihy, jsem pravil: „Na východě hoří, na západě hasí“, tj. když jsou na východě červánky, obyčejně do 3 dnů prší. A průpověď se vyplnila. Dne 19. 3. 1940 celý den notně, ale notně pršelo, byla veliká cahota, se sněhem pršelo a na Zavadilce zase veliká potopa. Do 23. března roku 1940 denně notně pršelo.

Dne 20. března 1940 zemřel Adolf Řepík, domkář, krejčí v čp. 111. Pohřeb měl o Bílou sbootu dne 23. března roku 1940 ve 3 hodiny odpoledne. Adolf Řepík měl v naší obci prvý radiopřijímač již začátkem roku 1925.

Déšť na Velký pátek nerozmnoží mnoho statek. Na Velký pátek dne 22. března 1940 pršelo a lid ihned prorokoval: Prší-li na Velký pátek, nerozmnoží se mnoho statek. A také se nerozmnožil, panovala v tom roce bída. Žita většinou se musela pro mokro zaorat, úroda byla slabá. V červnu, v čase květu, denně pršelo, obilí samá zuna, ovoce žádné. A na to byly předepsány veliké kontingenty, dodávky.

Pokračování