Díl I. - část 80

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Rok 1939 - pokračování

Pohraniční pasová kontrola na nádraží Chrášťany-Kněževes. Dne 13. prosince 1938 zřízena byla pohraniční kontrola na nádraží Chrášťany-Kněževes. Četníci byli komandováni z četnické stanice Kněževes. První štábní strážmistr Frant. Němec a strážmistr Zděnek Pěč. Samostatná pohraniční kontrolní pasová stanice zřízena byla dne 1. 2. 1939 ke kontrole vlaků, a ke kontrole pasové na státní silnici byla zřízena v čísle 156 (u strážníka Jos. Rottka). Velitelem byl štábní strážmistr Frant. Hradecký.

Dne 1. 10. 1940 pasové kontroly byly zrušeny a Protektorát Čechy a Morava zapojen k Říši.

Návěstí o přípřeži! Chrášťanský starosto! Chrášťanská obec musí dáti jeden pár koní (gespirte) k dopravě k. k. H. Elbögner okresního pokladníka… z Horosedel do Řenčova proti hotovému zaplacení… a koně 15 x 23. srpna r. 1817. Zítra v sobotu o 3. hod. odpoledne v Horosedlích v hostinci zcela určitě stát. Zanešeno: Josef Kunc, toho času starosta Chrášťany. Instrukční stanice Horosedle 22. 8. 1817. Václav Tichaj, starosta.

Vysvětlení k návěstí o přípřeži: Dříve za starých čsů museli naši předkové jezditi na přípřeže (všeobecně zváno na „foršpon“). Ve zdejším kraji byla v Hořesedlích – dříve Horosedly zřízena takzvaná „Instrukční stanice“; tato stanice měla na starosti dopravu po státní (nyní říšské) silnici. Kupříkladu jel-li nějaký vysoký úředník, vojsko, formani atd., předem oznámili, že tudy, tj. Horosedly, v určenou hodinu pojedou a jmenovaná stanice Horosedly musela se postarat o potah dle potřeby. Buďto koně pouze na přípřež, tj. měl-li ten žadatel veliký náklad, dány jemu koně „na špic“ a jeli potom čtyřmi koňmi, nebo byli-li koně již uhnané, zapřáhli se koně odpočinuté a jelo se rychleji dále a ten prvý s koňmi již uhnanými se vrátil zpět k domovu.

Silnice státní byla rozdělena na úseky a každá takováto stanice měla úsek ten na starosti. Byli ovšem „formani“ (dnešní povozníci) řemeslní, tj. živili se dopravou tou, ale mnohdy při návalu povozů nemohli dopravu zdolat a proto zde v našem případě povolal starosta z Horosedel V. Tichaj starostu našeho, aby poslal pár koní k dopravě toho úředníka. Mnohdy takový „forman“ byl s koňmi několik dní a nocí na silnici, když hlavně jezdilo vojsko, vzali jej s sebou také dál než pouze na jeho úsek, až do Prahy.

Za starých časů měly všecky obce takzvané úseky, „štráfy“ na císařské silnici. Tyto úseky měly na starosti a musela každá obec o svůj pečovat, hlavně v zimě, když napadl sníh, musela se obec postarati o jeho uklizení aneb aspoň o prohazování sněhu, aby doprava nebyla po silnici přerušena. Tenkráte vozilo se všcko po nápravě. Naše obec měla stanovený úsek na silnici státní v místech, kde dne je nádraží Nesuchyně-Hořesedly.

Obec Malinová měla pro svoji vzdálenost od silnice úsek na vršku proti Novému Dvoru. Tam se sníh, na vršku, nedržel, a proto se tam nedělaly závěje sněhové. Ale proto přece obec Malinová sem, na státní silnici, svoje lidi posílala.

Pokračování