Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Starostové obce Chrášťany dle přesných záznamů

Roku 1562 rychtářem Jan Martin Havlík.

Před rokem 1800 byl rychtářem, avšak málo zachovaných záznamů o něm:

  1. Truksa. Před ním r. 1717 Martin Chalupa, čp. 15
  2. Josef Kunc, celoláník, čp. 19. Byl rychtářem v roce 1817 a před tím, v roce 1821 t. r. 7. února, jest podepsán na svatební smlouvě Josefa Haunera, sedláka, čp. 22 a 23, jako rychtář a dožádaný svědek.
  3. Josef Hauner, celoláník, sedlák, čp. 22 a 23, byl rychtářem až do roku 1860; byl tedy rychtářem plných 40 let.
  4. Martin Donát, celoláník, rolník, čp. 33, byl představeným obce roku 1861.
  5. Josef Holý, rolník, celoláník, čp. 24, byl představeným obce roku 1865 a jeho početvedoucí byl Jan Gallerach, čp. 30.
  6. Matěj Bauer (někde Paár psaný), pololáník, čp. 34, byl zvolen roku 1868 za představeného obce – a roku 1870 byl zvolen opět. Prvým radním byl František Červený, čp. 20. Obecní záležitosti byly vedeny liknavě, neb byli zvoleni lidé nedostateční co orgánové vedoucí (tak v starých záznamech).
  7. Václav Bazika, rolník, čp. 15, byl zvolen představeným obce roku 1873. Do obec. výboru byli zvoleni: Jindřich Holý, čp. 109, Matěj Bauer, čp. 34, Josef Červený, čp. 29, Josef Brabec, domkář, čp. 80, Martin Donát, čp. 33, Jos. Holý, čp. 24, František Hauner, čp. 86.
  8. Antonín Donát, statkář, čp. 33 byl zvolen starostou obce r. 1878, byl i v roce 1879. Roku 1880 resignoval (vzdal se) na starostenství a úřadu starosty se ujal
  9. František Hauner, rolník, čp. 86, od r. 1880 do ledna roku 1881. Tohoto měsíce byl zvolen Jan Procházka, rolník, čp. 19; ten přiloživ lékařské vysvědčení volby nepřijal, byl úřady zbaven funkce starosty. Ve druhé volbě starosty zvolen Václav Pařízek, statkář, čp. 22 a 23, a ten také volbu nepřijal. Musel zaplatit pokutu 50 zlatých. Úřad dále vedl František Hauner, čp. 86.
  10. Václav Donát, rolník, čp. 70, byl zvolen starostou r. 1883. Po delší době vzdal se úřadu starostenského a pak úřadoval radní
  11. Jindřich Holý, zemědělec, čp. 109, jako úřadující radní r. 1886 a ten musel roku 1889 v únoru složit na výzvu nadřízených úřadů do rukou nově zvoleného starosty Jana Gregora.
  12. Jan Gregor, rolník, čp. 12, byl zvolen a úřad starosty převzal na zakročení nadřízených úřadů po Jindřichu Holým teprve v únoru r. 1889, jelikož se jmenovaný za „žádnou cenu“ úřadu starosty nechtěl zbavit. Jan Gregor byl roku 1895 ještě starostou. I. radním byl Antonín Hauner, rolník, čp. 35, II. radním byl Josef Gallerach, rolník, čp. 30, III. radním byl Adolf Ringmajer, rolník, čp. 38. Do výboru zvoleni: 1. Pavel Roos, vrchní správce knížete Fürstenberga z Olešné jako zástupce virielního hlasu, 2. Josef Gregor, rolník, čp. 81, 3. Josef Gallerach, rolník, čp. 30, 4. Václav Ibl, rolník, čp. 92, 5. Rudolf Lorber, rolník, čp. 75, 6. Antonín Fencl, domkář, Nový Dvůr, 7. Vojtěch Korb, domkář, čp. 83, 8. Josef Polívka, rolník, čp. 27, 9. Antonín Donát, rolník, čp. 33, 10. Jos. Červený, hostinský, čp. 20.
  13. Antonín Hauner, rolník, čp. 35, byl zvolen starostou r. 1895. I. radním zvolen Václav Bazika, čp. 15, II. radním Václav Ibl, rolník, čp. 92, III. radním Josef Rýgl, rolník, čp. 32. Antonín Hauner byl starostou až do 19. května 1901, tedy dvě období, tj. 6 roků.
  14. František Bazika, rolník, čp. 15, byl starostou od r. 1901 až do r. 1904. Tento byl příznivec chudiny; dobrý člověk, zemřel dosud mlád 39 roků stár.
  15. Josef Gallerach, rolník, čp. 30, byl starostou od prosince r. 1904 do r. 1908. Za účetního měl Jindřicha Holýho, čp. 109. Starosta resignoval a po něm úřadoval I. radní
  16. Ludvík Procházka, rolník a hostinský, čp. 11. Úřadoval jakožto I. radní od r. 1908 do roku 1909. Tito dva měli kancelář v domku Galleracha, čp. 87.
  17. František Bauer, malorolník, čp. 34, byl starostou od r. 1909 do r. 1913. Účetního měl Jindřicha Holýho, čp. 109. Kancelář měli v Baurově vedlejším jednopatrovém domě. Rovněž starostové Hauner a Bazika zde úřadovali.
  18. Rudolf Konopásek, rolník, čp. 28, byl zvolen starostou r. 1913, a byl starostou přes celou válku a to do 30. června 1919. Starostou byl zvolen za těchto okolností. Jak známo, válka světová byla na obzoru. Obecní tatíci se sešli a rokovali, že by se mnohý občan uchránil vojny, kdyby byl zvolen za starostu, do výboru, do komisí atd. Jednomyslně se usnesli zvolit za starostu Rudolfa Konopáska, čp. 28, do komise za komisaře Josefa Donáta, čp. 38, atd. Starý starosta František Bauer milerád ustoupil ve prospěch jmenovaného a tím zachránil jej pozdějšímu narukování. A tak tento starosta nejvíce „užil „starostenství, kdy byl samé –enky, tj. chlebenky, cukřenky, moučenky, tabačenky a čert sám ví jaké ještě „enky“. Sám voják, spadl pod moc vojenskou; musel plnit přesně rozkazy jak sobě vojenská diktatura přála.
  19. Václav Růžička, domkář a obuvník, čp. 4, zvolen za starostu dne 30. června roku 1919 a starostoval dvě období, tj. do r. 1927. Tento byl prvým starostou v naší obci v republice. Ačkoliv se stavěl do tábora u nás nezvyklého – byl horlivý komunista – byl starostou dobrým, pořádkumilovným a všecko každému vyřídil pečlivě, i když patřil do jiného politického tábora.
  20. Emil Kraus, domkář, čp. 65, byl zvolen starostou v r. 1927 a úřadoval do 15. října r. 1937, kdy byl nadřízeným úřadem zbaven starostenství do ukončení soudního řízení.
  21. Adolf Uher, domkář a švec, čp. 59, převzal úřad starosty od předešlého dne 15. října 1937 jako náměstek starosty a roku 1938 vrátil se Emil Kraus zase do úřadu, byv viny jemu kladené zproštěn (dal předčasně otevříti hrob).
  22. Emil Kraus, domkář, čp. 65, vrátil se zase do úřadu jako starosta roku 1938, když úřad nadřízený jej zprostil viny, a úřadoval až do 28. listopadu 1944, kdy resignoval a za starostu zvolen
  23. Josef Novotný, rolník, čp. 38, a ten úřadoval až do 5. května 1945, kdy byl zvolen jednomyslně předsedou revolučního místního národního výboru v Chrášťanech; až do 25. května 1945. Členové revolučního národního výboru jsou: 1. Bohumil Brabec, čp. 84, Emil Prousek, čp. 79, Jan Řáďa, Václav Gregor, čp. 81.
  24. Emil Kraus, domkář, čp. 65, zvolen na schůzi dne 25. 5 1945; až do 31. 5. 1945, tedy úřadoval několik dnů a zvolen na schůzi KSČ v parku (?) na návrh Karla Havloviče.
  25. Václav Dvořák, obchodní zástupce a vězeň z Terezína, čp. 163, ten byl předsedou MNV do 2. října 1945 a zvolen zase:
  26. Josef Novotný, rolník, čp. 38, za předsedu MNV (místní národní výbor); ten úřadoval do 28. 6. 1946, kdy zvolen byl za předsedu MNV
  27. Václav Divišovský, zemědělec a železničář, čp. 20. Byl zvolen za stranu KSČ (Komunistická strana Československa) až do 29. října 1948, kdy resignoval a zvolen za předsedu MNV
  28. Václav Opat, čp. 13, a KSČ. Tento předseda MNV zvolen byl dne 29. října r. 1948; dne 27. 7. 1949 resignoval, byv povolán za člena ONV v Rakovníku. Dne 28. 7. 1949 byl MNV zproštěn a zvolen po návrhu MNV soudruh
  29. Jaroslav Kupec, zedník a zaměstnanec dráhy, čp. 113. Funkce předsedy MNV se ujal ihned, tj. 28. července r. 1949.

 

Jelikož kronikář má teď trochu času, na chybu nebude, když seznámí občany, kteří neměli možnost se starými záznamy o obci naší se dočísti:

 

Staré záznamy o Chrášťanech

(Vypsáno z knihy Dějiny Rakovnicka od Václava Kočky)

 

  1. V únoru r. 1381 postoupil Václav IV. (syn Karla IV., Otce vlasti) v manství Kunšíkovi z Tyter dům u Křivoklátu řečený „Skalka“ s vesnicemi Chrášťany a Kalubicemi atd.
  2. Hejtman Gerštof, nevěda si rady, dostal nový rozkaz, aby 5 předních původců - rychtáře Jakuba, kováře Duchka, Vávru Ženého, mlynáře Gregora a Říhu (dle staré pověsti Gregor pocházel z Chrášťan), bylo chyceno a zavřeno; bylo to roku 1549.
  3. Obilní písař Šimon Lišanský ohledav situaci, spěchal na koni do Chrášťan, kde ležel císařský plukovník Holk (říkali mu Hůlka) a podal zprávu o nedostatečné posádce Sasů na hradě. Bylo to v listopadu roku 1631.
  4. Za manství služebná přihlášeny již jen: Šlovice, Všetaty s Chlumem a dvorem Pustověty, Senec, Přílepy a Chrášťany s pustinami Oleškem a Šimínem atd. Stalo se r. 1658 smlouvou mezi Leopoldem a Švarzenbergem.
  5. „Skalka“, dům u hradu Křivoklátu s lukami pod ním, 8 lánů ve vsi Chrášťanech a ves Kalubice. Man má sám třetí přijíti na zámek a tu býti dokud páni káží; mimo jísti a píti nic jiného se mu nedá.
  6. Již r. 1411 byly rozděleny Chrášťany na 8 lánů dědin. Pán má v železném odění přijíti na zámek a tu býti, dokud páni káží.
  7. Opomenutá manství jsou: Protivná, Olešek, Šimín, Slabce. Ta za války husitské opustla. Pustina Protivná byla připojena ke Všetatům, Olešek a Šimín k Chrášťanům.
  8. Král Václav r. 1381 dal v manství dům řečený „Skalka“ u Křivoklátu s lukami pod ním ve vsi Chrášťanech 8 lánů atd.
  9. Zdeněk byl r. 1458 svědkem při prodeji dědin v Hlohovicích a ještě r. 1475 držel Chrášťany.
  10. Od nepaměti vycházely úroky zbečským farářům z vesnic: Chrášťany, Malinové, Pavlčína. Žádné z těchto nadání není zajištěné zápisem. Jest proto nepochybné, že všecka mají svůj původ před r. 1358, než byly založeny knihy erekční (libri erectionum), do nichž se zapisovalo každé nadání. (Naši dědové pamatují, že jejich předchůdci chodili do Zbečna na faru platit úroky; vzpomínali s odporem na ty doby zlé. Platili, něvedouce za co; poznamenává kronikář Václav Gregor.)


Pokračování