Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Osudné dny v dobovém tisku


Události, které vedly ke smrti strážmistra Falbra rozpoutal protičeskoslovenský projev říšského kancléře Adolfa Hitlera na sjezdu nacistické strany v Norimberku večer 12. září 1938. Hitlerův projev byl signálem k povstání sudetoněmeckých nacistů, kterému následujícího dne padl za oběť i Josef Falber.

Vraťme se však zpátky k Hitlerovu projevu v Norimberku a přibližme si prostřednictvím tehdejších novin stísněnou atmosféru, která ten den v Čechách panovala a která jistě doléhala i na strážmistra Falbra. „Kancléř promluví dnes v 19 hodin,“ avizuje večerník Národních listů v pondělí 12. 9. 1938 a na prvních řádcích píše: „Dnešek bychom mohli přirovnat k napětí hráčů v Monte Carlu. Ruleta již víří, osudová kulička pobíhá neklidně kolem čísel… Kam zapadne? Kdo vyhraje? Kdo prvý zanechá této hazardní hry. To je nálada dnešního pondělí, ze kterého učinil kancléř Hitler vrchol svého života. Celý svět čeká na jeho slova.“

V úterý ráno národní listy hlásí: „S napětím očekávaná řeč kancléřova nepřinesla vyjasnění v žádném směru.“ A v komentáři připomínají, že celý svět čekal na Hitlerovo jasné slovo, které by znamenalo ať mír, či válku. Přitom prý Hitler jen opakoval „jen to, co už jsme tisíckrát slyšeli a tisíckrát s nevyčerpatelnou trpělivostí vyvrátili.“ Přesto něco bylo jinak. Po Hitlerově projevu začaly Sudety vřít, sudetoněmečtí nacisté povstali. O tom však v tu chvíli neměli novináři v Praze žádné informace.

Na adresu Československa Hitler prohlásil: „Poměry v Československu jsou nesnesitelné. Sudetští Němci byli oloupeni o své sebeurčovací právo, byli hospodářsky zničeni, aby tak mohli být plánovitě vyhubeni. Tato pravda nemůže být odstraněna. Skutečnosti dokazují pravdivost. Němečtí lidé jsou tam potlačováni, poněvadž zpívají své písně, které se Čechům nehodí, jsou do krve biti, poněvadž nosí bílé punčochy, které se Čechům nelíbí, jsou týráni, poněvadž zdraví po svém způsobu. Je možné, že tyto poměry jsou lhostejny západním demokratům, poněvadž jde pouze o 3 a půl milionu Němců. Já však pravím, že nejsou lhostejny nám. A jestliže tito týraní tvorové nemohou obdržet pomoci od žádné jiné strany, tedy tuto pomoc obdrží od nás. Olupování těchto lidí o jejich práva musí mít svůj konec.“

Okamžitě po skončení Hitlerova projevu povstání začalo. Večerník Národních listů o nich informoval na titulní straně pod titulkem Incidenty v pohraničí. „Včera po 23. hodině se rozcházel v Krásném Březně průvod po poslechu řeči říšského kancléře Hitlera. Když přišel k domu čp. 27, ozvaly se z davu dvě střelné rány, které byly vystřeleny do hloučku lidí Čechů a Němců, kteří neměli s průvodem nic společného. Nato se ozvaly rovněž dva výstřely z opačné strany, podle dosavadního vyšetřování ze strany, odkud průvod přicházel. Výstřelem byl zabit 19letý Helmut Lang ze Střekova, instalatérský volontér, příslušník sudetoněmecké strany. Při střelbě zasáhla jedna rána zámečníka Čecha, Rud. Váchu, který zavíral v prvním poschodí okno. Váchovi byla prostřelena tepna na krku, takže tomuto smrtelnému zranění podlehl cestou do nemocnice. Na dnešek v noci došlo k řadě incidentů, jejichž počet se rozmnožil hlavně v pozdních hodinách nočních, většinou při rozchodu zástupů, které poslouchaly hromadně rozhlasový přenos řeči říšského kancléře Hitlera. Politováníhodné incidenty, při nichž padly za oběť i lidské životy, měly všechny dosavad známé charakteristické známky, zpěv německých písní, hanlivé výkřiky atd. Kromě toho jako příznak zvláštního podráždění jest nutno uvésti ohrožování úředních osob a budov a poškozování státního majetku. Tak bylo demonstrováno davem dvou až tří tisíc osob v Kadani, menším davem v Dolních Dunajovicích na Moravě, v Rumburku a na různých, od sebe vzdálených místech národnostně smíšeného území. Není nejmenší pochyby, že největší vinu na incidentech, při nichž se střílelo z německé strany a bohužel odpovídalo se ze strany české, nesou nezodpovědná individua. Bezpečnostní orgány zasáhly energicky, i když byly ohrožovány. Na některých místech nabyly demonstrace povážlivého rozměru, například v Poběžovicích, takže bylo nutno zakročiti s veškerou energií.“ Jak je vidět, ještě v tuto chvíli byly k dispozici o situaci v pohraničí jen kusé informace, z míst nejkrvavějších střetů zatím neměla veřejnost ve vnitrozemí žádné zprávy.

Že je situace vážná však nasvědčovala další zpráva: „Stanné právo! – V některých okresích došlo dnes v noci k politováníhodným násilnostem a srážkám s bezpečnostními orgány. Následkem toho se usnesla vláda, že ve všech krajích, kde bude porušen veřejný řád a pokoj, bude vyhlášeno stanné právo. K takovýmto opatřením sáhnuto bylo prozatím v okresech Cheb, Nejdek, Přísečnice, Loket a Kadaň. Vláda vyzývá veškeré občanstvo ke klidu, bezpečnostní orgány úplně postačí k udržení zákonitého pořádku.“

V tu dobu byl strážmistr Falber zřejmě už mrtvý.