Díl II - část 218

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1945

Wiesman Harald, velitel gestapáků. Jejich velitel, gestapáků, Wiesman Harald, byl dopaden v říši a na žádost našich úřadů dopraven do Prahy na Pankrác, zde také očekává svůj zasloužený trest.

Smečka gestapáků (gestapo): 1. Velitel gestapa byl Wiesman Harald. 2. T. K. Thomsen, 3. Felkl Oskar, 4. Förstr W., 5. Wltschek Rudolf, 6. Gehl O., 7. Forker Alfréd, 8. Hardtge Ew., 9 Popst P., 10. Gutweniger H., 11. Gepert Jos., 12. Szpat Ant., 13. Locker H. 14. Richter Jos., 15 Faber Hl, 16. Svoboda Jaroslav (Čech), šofér gestapa, 17. Skalák - zloduch. Všichni tito zlosynové měli zde v lese "U Liščí jámy" vystavěnou krásnou letní chatu, do které se vraceli vždy na zotavenou, obyčejně po vraždění, vypálení, zničení Lidic atd. atd. Hlavně byli voláni svými představenými k popravám. Když zde v lese v chatě přebývali, bál se každý z našich lidí jíti na jahody, na houby, na roští, na cvakačku atp. Byl-li někdo jimi v lese dopaden, byl nemilosrdně zbit, důkladně přímo ztřískán. Pisatel uvádí zde několik případů.

Gestapáci zbili každého občana v lese, kterého dopadli při sbírání hub. Gestapák Skalák přistihl při sbírání hub železničáře z Milostína Gregora Františka, našeho, z Chrášťan, rodáka, z čp. 114 (u Tesařů). Jmenovaný byl navštívit svoje příbuzné a při zpáteční cestě zašel si do lesa na houby, kterých rostl letošního roku 1945 nadbytek. Znenadání objevil se gestapák Skalák, poněmčený Čech, a již zdaleka na starce Gregora začal řvát: Böhmischer Drathbinder (český dráteník), tschechische Sau (česká svině), tschechische Bande (česká banda) a jiné. Tašku naplněnou sesbíranými houbami mu vyrval z ruky a doslova mu tašku roztřískal o obličej. Marně stařec prosil, že v lese nic zlého nedělal, že sbíral pouze houby, legitimoval se, bylo mu hulvátem holí uhozeno do legitimace, až mu vypadla z ruky na zem. Nic mu to platno nebylo, musel, celý zakrvácen, okamžitě opustit les, ale rychle.

Jiný případ. Záveský Václav, vrchní četnický strážmistr, čp. 20, zašel si na houby, byl bez uniformy. Když byl v nejlepším, objevil se gestapák Skalák a již zdálky na něj řval jako tur, kdo že mu dovolil vstup do lesa a hůl měl připravenou a jen řezat. Strážmistr byl v civilu, legitimoval se, ale to bylo ještě hůře. Má prý vědět, jako četnický strážmistr, že vstup do lesa je každému zakázán, a jestli nepřinese od lesního úřadu v Olešné "dovolenku", že může vstoupit do lesa - až pak uvidí, jestli nepřinese, jak mu to dopadne. Musel tedy strážmistr Záveský ihned jít do Olešné na lesní úřad a přinést mu, gestapákovi, "dovolenku" do jejich chaty.

Gestapák Skalák v revíru v Olešné. Jiný případ zhovadilého gestapáka Skaláka. V katastru olešenském oral u lesa dobrý občan z Olešné, zemědělec Chrz. Oral se svými kravičkami a když navečer byly tahem unaveny, vypřáhl je a popásal je na obecní cestě. Bylo to asi před sedmou hodinou navečer. Kde se vzal, tu se vzal gestapák Skalák a zase hrubě nadával, přímo řval, co tady dělá po šesté hodině večerní, jestli neví, že nikdo se nesmí po této době zdržovat v lese. Jako litý přiběhl k Chrzovi a třískal do něj hlava nehlava. Zalit krví zapřáhl svoje kravičky do vozu a jel smutně celý zakrvácený domů. "Což není spravedlnost?" A tak řádili zde vyvrhelové často. Lidé nuzní se báli do lesa "na cvakačku," tj. sbírat po lese suché chrastí, na houby, na jahody ap.

Pokračování