Díl II - část 153

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1941

Srbská armáda kapitulovala dne 17. dubna 1941 o 21. hodině večer.

Dne 21. dubna 1941 zemřel bratr pisatele této pamětní knihy Josef Gregor v Drážďanech-Plauen. Byl vrchní strojník a přední, prvý montér firmy Vogel a Schlägel v Drážďanech. Narodil se 2. května roku 1878 zde v Chrášťanech, čp. 38, rodiče jeho Josef Gregor, kameník a domkář, čp. 54, a matka Terezie, rozená Ringmajerová z čp. 38. Rodiče Josefa  Terezie Gregorovi bydlili v čp. 54 a pak se odstěhovali v roce 1886 do koupeného domu čp. 81. Odtud chodil do zdejší obecní školy a poslední školní rok strávil v Hořesedlích "na handlu" za Fornacha, syna mistra kolářského, by naučil se němčině. Chodil do I. ročníku reálky v Rakovníku. Šel se učit do Žatce strojníkem a po vyučení (3 roky se učil) odjel do Drážďan a tam ve velké strojírně p. Müllera nabyl velikých, bohatých zkušeností, takže mohl přijmouti nabízené mu místo ve světové továrně všech jemných strojů u firmy Vogel a Schlägel v Drážďanech. Zde v tomto oboru u firmy té vynikl, že firma posílala jej bez obavy do všech dílů světa na montáže svých vyrobených strojů. Tak byl Gregor Josef na montáži ve Vídni několikrát, v Budapešti, v Moskvě, v Alexandrii v Africe a několikrát v Praze. Zde stala se mu tato epizoda. Přišel na montáž strojů do jedné velké pražské továrny, zde měl postavit specielní stroj, začal s ním továrník hovořit lámanou němčinou. Jaké však bylo továrníkovu překvapení, když Gregor Josef jemu odpovídal správnou češtinou. To bylo údivu, že Čech stojí v cizině na tak zodpovědném místě. Světovou válku prodělal od počátku na ruském bojišti a vrátil se roku 1919 do vlasti, do rodné obce Chrášťany jako ruský legionář. Nemínil již jíti na své staré místo do Drážďan, ale chtěl se usadit ve vlasti, zde v Čechách. Ačkoliv běhal po všech úřadech, po ministerstvech, po továrnách, nemohl sehnat práci. U některých by příliš stár, jinde, že mají svých sil pracovních. A on přesto, že nečinil si žádných přednostních práv jako legionář, práci neobdržel. Zklamán a roztrpčen odejel zase do Drážďan ke své staré firmě Vogel a Schlägel. Po ohlášení se u firmy, majitel jej objal a na památku, že se zase po válce shledali, koupil Gregorovi zlaté kapesní drahocenné hodinky a v nich vyryto: Am Andenken Wiedersehen schenkt firma Vogel und Schlägel in Dresedn-Plauen. A v továrně bývalí spoludělníci učinili ihned mezi sebou sbírku, kterou odevzdali, by měl Gregor, prý do začátku, a sbírka vynesla mu několik tisíc marek. A zde nutno si postěžovat: Zde u nás v republice nemohl sehnat práci, ať byla jakákoli. Zde republika nemohla zaměstnat svého legionáře, kterýžto nasadil za ní život, a tam cizina, proti kteréž bojoval, přijala jej s otevřenou náručí a obdarovala Gregora za znovushledání krásným cenným darem a povýšila jej i na prvního mistra v továrně. A že proti Němcům, tam v Rusku, jako legionář bojoval, nesměl se pochlubiti. Muselo zůstat tajemstvím. To budiž žalováno Vám budoucím.

Pokračování