Díl II - část 150

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1941

Vůdce Adolf Hitler mluvil dne 30. ledna 1941 od půl páté do šesté hodiny večer do rozhlasu. Jeho žvanění nestojí za zapisování. Křičel jako smyslů zbavený. Mluvil ku dni 30. ledna, na kterýžto den spadá osm roků, jubileum, nabytí moci.

Číhař Antonín, čp. 64. Dne 27. ledna 1941 byl pochován, zemřel v rakovnické nemocnici po dlouhé trapné nemoci. V čase výmlatu dával do mlátičky družstevní, k největší spokojenosti všech majitelů. Zanechal po sobě vdovu, která pochází z Řevničova. a četné sirotky, nezaopatřené.

Schůze všech zemědělců. Dne 9. února 1941 konána schůze všech zemědělců naší obce. Na této schůzi promluvili tři řečníci, a to: Inž. Osvald, ředitel rakovnické hospodářské školy Vít a jeden doktor z okresního úřadu v Rakovníku na téma Sejte úsporně, Krmte úsporně, O chovu domácích zvířat - drůbeže apod., O povinných dodávkách, O stávajících vládních a říšských nařízeních.

Účast, jelikož byla povinná, byla veliká. Zastoupeni byli všichni zemědělci. Na této schůzi asistovala četnická asistence. Schůze konána na sále v hostinci "u Humlů", čp. 17.

Dne 8. února 1941 dopoledne drobně pršelo, odpoledne slunečno, tálo. Rovněž celý týden do 15. února 1941 denně drobně pršelo a přitom tálo. Večer 15. 2. notně pršelo, v noci zamrzlo, druhý den bylo nebezpečně hladko, což způsobilo mnoho pádů - lehkých i těžkých úrazů.

Dne 12. února 1941 byla provedena po obci kontrola: Miloš Grégr, Josef Novotný a jiní. Vrátím se ještě na jiném místě.

Dne 16. února 1941 v neděli v osm hodin večer zemřela jedna z nejstarších občanek naší obce Korbová  Anna, čp. 38, rozená Procházková, výměnkářka u své dcery a zetě Vlasty a Josefa Novotných, čp. 38. Byl to typ staré české pracovité selky. Do poslední chvilky svého života pilně pracovala, všichni jí měli rádi. Pohřbena byla dne 19. února (ve středu) o 3 hodině odpolední za velikého účastenství lidu místního i z dalekého okolí. Zemřela v stáří 92 roků. Jaký měla, lépe vedla, život, takový měla i pohřeb; mnoho a mnoho lidu se zúčastnilo jejího pohřbu, a to dosvědčovalo, že byla váženou, dobrou občankou. Na poslední její cestě hrála jí zesílená hudba kapelníka Holýho Josefa, čp. 109. Buď ti ta krásná země česká, kterou jsi tolik milovala, lehká.

Pokračování