Díl II - část 146

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1940

Pokračování životopisu Josefa Kounovského. Na základě svých studií obdržel státní stipendium pro vzdělání učitelských sil na vysokých školách technických a maje na reálce dovolenou, pokračoval ve studiích v roce 1908-9 na polytechnice v Curychu ve Švýcarsku. Odtud nevrátil se již do Hradce Králové, byv jmenován profesorem na první českou reálku v Praze na Novém Městě od 1. září 1909. Roku 1912 habilitoval se jako soukromý docent syntetické a deskriptivní geometrie na České vysoké škole technické v Praze na základě svého spisu "Prostorová křivka stupně třetího", který vydal roku 1910 a přednášel tu nepřetržitě, mimo vojenské aktivní služby, ve světové válce v letech 1914-15 v hodnosti nadporučíka domobrany. Od roku 1922 suploval přednášky z deskriptivní geometrie pro posluchače lesního, zeměměřičského a strojního inženýrství a v prosinci 1926 byl jmenován s platností od 1. ledna 1927 řádným profesorem deskriptivní geometrie na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství Českého vysokého učení technického po profesoru Dr. Bedřichu Procházkovi, rakovnickém rodáku, když spravoval již ústav po svém předchůdci od 1. října 1925. I jest tato profesura v rukou tří po sobě jdoucích absolventů rakovnické reálky. V roce 1936-37 byl děkanem této vysoké školy. Přednáší též na Vysoké škole speciálních nauk pro posluchače zeměměřičského inženýrství a pro kandidáty profesury deskriptivní geometrie a na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství pro kandidáty profesury kreslení. Jest členem zkušební komise pro profesory středních škol z oboru deskriptivní geometrie a kreslení. Od roku 1928 přednáší deskriptivní geometrii v kursech pro učitele měšťanských škol při pedagogické akademii a Amerlingově mužském učitelském ústavu v Praze a jest členem a zkušebním komisařem v příslušné zkušební komisi. Uveřejnil řadu odborných článků z deskriptivní a projektivní geometrie a z fotogrammetrie v Časopisu pro pěstování matematicky a fyziky, ve výročních zprávách reálek v Hradci Králové a v Praze v Ječné ulici, v Zeměměřičském věstníku a v Technickém obzoru. Spolu s profesory Dr. Frant. Kadeřávkem a Dr. Jos. Klímou vydal dvojdílný spis "Deskriptivní geometrie" (Praha 1929-32) v knihovně Jednoty českých matematiků a fyziků (svazek 16 a 17).

Profesor Ing. Dr. techn. Josef Kounovský rád přijíždí vždy o prázdninách k nám do obce, do své vily čp. 136 a tráví tu mezi svými lidmi zasloužený klid a odpočinek. Říkává: "Vždy se zde mezi svými venkovany osvěžím po tak unavující práci." Milerád na procházce s každým se zastaví a popovídá. Lid zdejší má svého doktora rád a vždy celá obec se na něj i jeho rodinu těší.

V roce 1911 (18. 5.) koupil od obce stavební parcelu č. 426/2 za 4 koruny sáh a postavil zde krásnou vilu. Kolem vily zřídil krásný park, který v roce 1926 rozšířil přikoupením pozemku od statkáře Josefa Heřmana, čp. 16.

Do této vily čp. 136 vrací se celá rodina Dr. Jos. Kounovského na prázdniny pro osvěžení. Dcera jejich Olga jest rovněž doktorka věd a jest provdána za faráře Českomoravské církve Dr. Th. Boh. Peška; tito zde v čp. 136 bydleli do července roku 1938, odtud odstěhovali se do Prahy a rovněž rádi i s rodiči Kounovských do obce naší zajíždějí na prázdniny.

Toho času, roku 1940, mají manželé Peškovi dvě malé dcerušky. Dr. Th. Boh. Pešek byl zde farářem, napřed církve československé, pak když Slovensko se od naší republiky odtrhlo, církev nazývá se Církev českomoravská. Jako farář účinkoval zde od roku 1930 do roku 1938.

Pokračování