Díl II - část 123

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Kdo bydlel v dávných dobách ve jmenovaných domech, a kdo tam bydlí v roce 1940, kdy se postavily, aneb přestavěly domy, jich majitelé tehdejší a majitelé nynější v roce 1940.

Dům čp. 13

V roce 1653 byl zde Martin Štroner, měl 32 strychy polí; byl to grunt rozbořený. Roku 1713 jest zde Mates Schneider. Roku 1813 byl na gruntě Josef Hotteck se ženou. Roku 1841 byla zde Funk Marie, domkářka. Pak zde hospodařily rodiny Divišovských. Starý Divišovský býval bednář, odtud přídomek „u Bednářů“, také hokynařil. Jezdil do Žatce pro zeleninu a okurky apod. Jeho syn, také František, hospodařil s početnou rodinou na svém čp. 13 do své smrti roku 1923. Po něm domek čp. 13 i pole obdržela dcera Františka, provdaná za Procházku Antonína; tento pochází z Chrášťan, odkud se vystěhoval s rodiči jako kluk k Žatci. Navrátil se do rodné naší obce, přiženil se k Františce, rozené Divišovské, čp. 13. Zde nějaký čas hospodařili a potom koupili od manželů Josefa a Vlasty Novotných dům čp. 83 za (neuvedeno) korun a čp. 13 prodali v roce 1925 manželům Josefu a Anně Opatovým za 15 tisíc korun a tito zde hospodaří společně. Roku 1940 nastavili zadní část budovy, chlév a opatřili, jelikož budova byla pokryta došky, krytinu taškovou. Nad přední částí budovy čp. 13 (nad bytem) jsou dosud došky ve stavu starém, původním. Manželé Opatovi mají 4 děti: 3 dcery – Žofii, Marii a Zdenku, a syna Václava. Roku 1940 pracuje Václav u vrchní stavby na dráze Rakovník-Louny. Nástavba zadní části domu čp. 13 stála 6 tisíc korun.

Číslo popisné 14

Toto číslo držel ve vlastnictvíroku 1638 Jiří Triegler s 38 strychy polí. Roku 1713 Václav Triegler. V roce 1813 jest na gruntě již Václav Štroner. Jsou tam 2 osoby dospělé a 4 děti. Po Václavu Štronerovi hospodařil na gruntě Tomáš Štroner a od roku (neuvedeno) hospodařil syn jeho František, narozený roku 1858. Tento věnoval se rád svému hospodářství, velice pečoval o koně, měl je rád a vlídně, lidsky, s nimi zacházel. Rád pěstoval hříbata. Grunt svůj o mnoho pozemků rozšířil, tj. mnoho pozemků přikoupil. Roku 1900 postavil František Štroner novou moderní jednopatrovou budovu, která stála (neuvedeno) korun. Starou, památnou budovu, lépe selské stavení, rozboural. V roce 1927 František Štroner zemřel ve stáří 69 roků. Po něm převzal grunt syn Josef Štroner, ten narodil se ještě ve starém stavení roku 1898 (19. 1.). Josef Štroner vychodil místní obecní školu, pomáhal dřív v hospodářství. Oženil se v roce (neuvedeno), za manželku si vzal Marii, rozenou 1889 (6. 1.). Mají 2 děti. Syn Josef vychodil zdejší obecnou školu a hospodářskou rolnickou školu v Rakovníce. Pomáhá v hospodářství. Dcera Věra rovněž pomáhá v hospodářství. V roce 1925 koupil Štroner Josef starší sousedící domek čp. 101, který stál těsně vedle stavby Štronera, od manželů Josefa a Anny Opatových za 15 tisíc korun. Rozboural domek ten a na tom místě postavil moderní chlév, kravín. V roce (neuvedeno) postavil Štroner Josef starší sušárnu na chmel moderní, pak postavil kůlnu a konírnu, před tím postavil v roce (neuvedeno) kůlnu a stodolu. Před gruntem čp. 14 stojí stará košatá lípa, již dutá, vykotlaná, přes 500 let stará, všemi občany milovaná, stará naše lípa. Pod touto starou českou památnou lípou scházívali se naši dědové, ba již dávní naši pradědové, by sobě pobesedovali, postěžovali si jeden druhému, hlavně v čase perzekuce našeho národa za časů roboty. Zde, pod touto lípou, snila mnohá dobrá česká hlava selská o lepší bytí našim potomkům. Před čp. 101 byl v roce 1910 (14. 4.) strom sazený jasan Kounovským Oldřichem a doposud tam roste.

Pokračování