Chrášťany 31
270 01 Kněževes u Rakovníka
Číslo účtu: 540 584 369/0800
Dne 15. srpna 1932 o půl druhé hodině odpoledne Adolf Řepík uklízel slámu od mláticí garnitury (mlátičky), s kteroužto mlátil „na place“ a sláma uklizená již na půdě chytla (nejspíše od cigarety, nedopalku) a dům jeho čp. 111 vyhořel.
Cena pšenice, jednoho metráku, 145 Kč, žito 88 Kč. Krize trvá dál.
V tomto roce 1932 pachtoval statkář Václav Hejda, čp. 22 a 23, část svých pozemků a z každého korce polí vymínil si 250 kg pšenice neb sumu v penězích, tj. 1 q pšenice stojí 163 Kč 50 h, daň a obecní aj. přirážky ještě k tomu.
Úřadoval starosta – již druhé tříleté období – Emil Kraus.
Zemřelí v roce 1932: Josef Busebaum, čp. 47, stár 92 roků, byl dobrý mistr tesař a vášnivý čtenář knih, byl vzdělaný; Anna Knotová, čp. 16 (ve dvoře), zemědělská dělnice, v stáří 69 r.; Václav Stejskal, čp. 57, v stáří 16 roků; Václav Pařízek, výměnkář, čp. 22 a 23, stár 81 roků; Valentina Haunerová, čp. 35, v stáří 66 roků; Anna Mladá, rozená Tvrzová, čp. 140, v stáří 27 roků; František Hornof, domkář, N. Dvůr; Václav Holý, čp. 16, dělník ve dvoře, stár 55 roků; Marie Linhartová, v stáří 64. roků.
Dodatek: Nahodile přišel, po shonu zpráv, které by mohly býti zvěčněny, kronikáři do rukou časopis ve kterém stojí: Roku 1841 bylo v Chrášťanech u Rakovníka vysazeno celkem 1538 stromů. To je ze všech obcí Království českého nejvíce (i ze všech obcí na Rakovnicku). Dle časopisu německého listu „Prager Zeitung“ ze dne 22. února roku 1842, čísle třicátém. Žel, že v r. 1871 stromy pomrzly, byly kruté mrazy, poznamenává kronikář.
Dne 22. března t. r. opatřeny tři návěstní tabule. Dvě do naší obce, jedna pro osadu Nový Dvůr.
Toho roku dělaly se kanalizace „Hlavní třídou“, tj. od čís. 137 (Frant. Ulrich), až po čp. 38 (Jos. Novotný). Až do této doby byla zde smrdutá, bahnem páchnoucí strouha. Jelikož nebylo finančních prostředků, obec dodělala práci pouze na tomto malém úseku a za rok bude se v pracích pokračovati. Pracovali pouze nezaměstnaní a museli se střídat, aby na každého z nich dostala se práce.
Tento rok byl úplně bez sněhu a vůbec nepršelo. Teprve až 6. června trochu namoklo. Tento déšť zachránil celou sklizeň, která po deštíku tom byla dosti dobrá. Chmele bylo polovina než jiná léta. Podzimní orba „nešla“ pro sucho obrovské, leckterý zemědělec pouze zkultivátoroval a zasel; to trvalo do zimy.
Toho roku vybudovala buštěhradská dráha u svaté Rosárie přes cestu nový betonový most, starý byl dřevěný.
Dne 12. prosince 1933 zemřel slabostí srdce o 4 hodině odpoledne český sedlák, státník, vedoucí strany agrární, bývalý ministerský předseda vlády Dr. h. c. Antonín Švehla.
Roku 1933, 16. dubna, koupil Sbor dobrovolných hasičů zde za přispění obce motorovou stříkačku. Toho času byl velitelem Emanuel Tregler, rolník, čp. 48.
30. listopadu r. 1933 převezeny byly pozůstatky velkých hrdinů, plukovníka Švece a podplukovníka Vašátka, a jejich těla uložena byla v Praze v Památníku odboje.
Josef Jiří Švec, plukovník, jedna z nejvýznačnějších osobností našeho zahraničního odboje, narodil se dne 19. července 1883 v Čenkově u Třešti na Moravě jako syn rolníka. Byl učitelem.
Karel Vašátko, podplukovník, hrdina zborovský, narodil se z malorolnické rodiny 13. července 1882 v Letohradě u Rychnova nad Kněžnou. V bitvě u Zborova byv těžce zraněn, zemřel počátkem ledna 1919 v chladném Čeljabinsku. Přes 20 000 lidí z venkova přišlo se poklonit pozůstatkům velkých hrdinů.
Zemřelí: Magdalena Řepíková, čp. 99, v stáří 73 roků; Josef Zelenka, 73 roků; Marie Šťastná, 30 roků; Marie Punčochářová, 73 roků; Marie Polívková, 78 roků; Václav Kupec, čp. 113, stár 35 roků; Jos. Milichovský, N. Dvůr, 63 roky; Marie Zelenková, 71 roků, Antonín Pavlíček, čp. 24, stár 67 r.