Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl I - část 31

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

 

Rok 1889

V lednu i v únoru veliké mrazy, ke konci napadl sníh. Dne 30. ledna se zastřelil korunní princ Rudolf pro rodinné záležitosti (námluvy). Úřady nařídily hluboký smutek; nesměly se pořádat zábavy.

V únoru převzal správu obce Jan Gregor st., rolník a hostinský, čp. 12, jako představený – po Jindřichu Holým, rolníku, čp. 109. Tento nechtěl úřad odevzdat, a tak musel vyšší úřad naříditi.

Březen – tuhé mrazy – tálo – hezky a mlhy. V dubnu tuhé mrazy – rybníky úplně silně zamrzly. Před číslem 23 postavěna zahrádka; za povolení obci zaplatil 5 zlatých. Zahrádka stála 59 zl. 50 krejcarů.

V dubnu 1889 se začala stavět hospodářská škola v Rakovníku. Zdejší rolníci vozili z Přílep cihly a kámen na stavbu školy té. V září o svátek svatého Václava (28ého) se škola slavnostně otevřela. Zúčastnil se celý okres v staročeském kroji. Sláva byla veliká; byl pořádán rolnický ples.

Květen byl krásný, pravý máj až do konce. Nádherně všecko rostlo. 12. května bylo v Kněževsi biřmování. Dne 25. května bylo hrozné krupobití; kroupy ležely 3 dny. Chmel napadrť rozbit, musel býti vytrhán a pak znovu zaveden. Obilí – řepy – viky utrpěly kroupami nejvíce; kroupy nejvíce řádily v „Ludencích“ – ve „Stržích“ a na „Borech“. Nastalo teplo – vláha byla, chmel se brzo zotavil – ve 14 dnech se zase zavedl a pěkně hnal do výše. O sklizeň chmele byl pak jednotný úsudek, že potlučený chmel je lepší – vzrostlejší – a narostlo ho více než na chmelu, který nebyl kroupami postižen. Byl však hodně laciný; prodával se za 58-60 zl., pak klesnul hodně pod 40 zlatých.

Červen byl velmi bouřlivý, ke konci krásně. Rovněž červenec byl příznivý. Dne 19. července byla zde komise k licentování býka; v komisi byli: Hocký, Kněževes – Elznic z Újezda – Pánek z Pavlíkova. Býk uznán V. Pařízkovi, čp. 22-23.

Srpen byl krásný, všecko rychle zrálo, i chmel brzo uzrál. 7. srpna se již česal a 1. září sklizeň skončila. Září chladné, suché, ke konci pršelo; pěkně se zaselo, řepa se pěkně dobývala a odvážela do cukrovaru – nedělaly potíže.

V říjnu r. 1889 se pěkně oralo celý měsíc. V listopadu mrzlo i v prosinci. Zima celá příjemná, vozily se komposty – hnůj i hlína. Do 12. prosince se domlátilo obilí.

Rok 1890

V lednu roztálo a liknavější mohli zorat všecko. Vypukla u nás v obci epidemická nemoc – chřipka. Začala rýmou – kašlem – bolením hlavy; nemocný musel ulehnout a nemoc ta řádila zhoubně, v mnohých případech i smrtí. Tento měsíc byly bouřlivé volby do sboru dobrovolných hasičů. Někteří členové chtěli vyloučit velitele sboru Jindřicha Holýho, rolníka čp. 109 a podvelitele Vojtěcha Matesa, hostinského, čp. 17. Nepodařilo se jim to a někteří členové se poděkovali. Ke konci ledna umrzlo a vozila se pěkně hlína. Také se vyvážel rybníček u sv. Rosárie, Václ. Pařízek, a nedovezlo se, začalo táti a naběhla do rybníčka voda.

V únoru a v březnu tuhé mrazy, a pak husté mlhy, dohaduje se, že za sto dní budou veliké bouřky. Potom bylo krásně, po půli se síly jarní pšenice. I v dubnu bylo počasí nádherné – pěkně se zaselo.

1. května byla všeobecná dělnická stávka, myslelo se, že bude nějaké vzbouření. Obce i města se na to připravily, - ale nic se nikde nestalo, odbylo se všecko ve vší tichosti. U nás v naší obci vyrukovali hasiči – proč, nikdo nevěděl – snad aby udržovali pořádek.
V květnu nádherné počasí – všecko rostlo jako z vody. Pařízek dal na svém statku čp. 22 a 23 – a na svém domě pro dělníky čp. 99 všecky střechy přeložit a zaplatil od toho 200 zlatých.

Červen i červenec krásné počasí. V Praze se zbořil Karlův most.

V srpnu pršelo, obilí lehlo, bylo špatné sekání. Chmele se urodila velká úroda. Pěkně se očesal a dobře prodal za cenu á 50 kg 125 zlatých.

V září stále pršelo, špatná práce se řepou a měla málo cukru. V listopadu stále pršelo, nedělalo se nic, ani orat, a je obava, že všecko zbude na jaro.

V prosinci umrzlo – napadlo mnoho sněhu, nemohlo se ani orat, ani šachtovat ke chmelnici, ani hlína vozit. Vozili se od knížecích tyčky ke chmeli, 100 kusů – 10 zlatých.
Toho roku, dne 24. června 1890 narodil se Karel Gregor, čp. 81, teď inspektor policie v Č. Budějovicích.

Rok 1891

Byly v začátku tuhé mrazy v lednu i v únoru. Brambory ve sklepích zmrzly; žádná práce pro mrazy nešla vykonávat. 1 kg z odporažené krávy – nutná porážka – stál 40 krejcarů.

V únoru r. 1891 zemřel dlouholetý písař na obecním úřadě Josef Řenč (Donátík) na kýlu. Sbor dobrovolných hasičů zúčastnil se jeho pohřbu „v plné parádě“. Koncem února i v březnu tálo, oralo se pěkně.

V březnu 1891 začal V. Pařízek stavět sušárnu na chmel. Se zedníky měl projednáno 63 zlatých, s truhlářem 74 zlatých a s tesařem 48 zlatých.

V dubnu mokro, kdo neměl na zimu zoráno, síti nemohl, až v květnu. Také se v květnu vysazovaly chmelnice; sádě objednali pěstitelé z Vebruc. Jeden tisíc kusů stálo 6 zlatých 50 krejcarů. Od šachtování od sáhu 7 krejcarů.

Začátek června do 6tého bylo teplé počasí – pak uhodila zima, že chmel se nemohl povazovat slámou na tyčky. Obilí, chmel zakrněl. V červnu měli svatbu Anastásie Šnoblová s Tomášem Procházkou. Také začátkem června byla v Praze Jubilejní výstava, mnoho našich občanů se na výstavu vypravilo. 21. června byl v Kněževsi župní sjezd hasičů, který se vydařil. Na řepu letošního roku přišla pohroma, červi. Sbor dobrovolných hasičů místních měl zájezd na výstavu do Prahy; by se mohli i ti nejchudší hasiči zájezdu zúčastniti, zámožnější rolníci jim cestu zaplatili.

Srpen byl dobrý na sklizeň obilí, byla úroda pěkná, i měsíc září přál zemědělcům, všecko se zaselo a řepa „vyndala“. Chmel se z velké části vyprodal 1 cent (50 kg) za 65 zlatých.
V říjnu v noci vyhořeli rolníci Josef Pochman, čp. 29, a jeho soused Emanuel Hauner, čp. 69.  Hauner byl pojištěn, Pochman vůbec ne. Pohořelí obdrželi krmivo a slámu od mnoha zemědělců, i obilí dostali. Jak oheň vznikl, se nevypátralo. Listopad i prosinec byl příznivý na orání a šachtování. Koupilo se mnoho tyček v Březnici 1 kopa – 9loketní (5 m 40 cm) za 7 zlatých.


Pokračování

Kronika

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru