Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1870

Dne 31. ledna bylo 18 stupňů mrazu. Toho roku se „v Kortnách“ šachtovalo (60 cm rylo – hlína se přehazovala) ke chmeli. Šachtovali: Josef Tregler, Josef Vaidyš, Prokop Gregor. Zima potrvala do března, - duben začátek studený. Celý rok 1870 byl studený až teprve ke konci byl příznivější.

Roku toho v srpnu byla volba. Za představeného byl zvolen opět Matěj Bauer a za radního František Červený. Tito dali pak do pronájmu dolejší rybník na 6 dílů a dali rybník zvětšit při polední straně. Tuto práci resp. koupil a vyvezl Adolf Hauner, čp. 22 a 23. Toho roku Adolf Hauner oral hluboko dvěma páry 17 strychů polí. On sám píše: Toho roku 1870 prohluboval zdvouhma pari potahy v jednom plužinu 17 strychů polností. Jménem „za Kopojc Humni“ (dnes „Na Uvůzkách“) 12 strychů a „v Kortnách“ 5 strychů.

Zima byla velmi přísná – sněhu dosti; země nebyla zmrzlá, - následkem kořeny se pařily, míza z nich vstoupla do koruny stromů a ty všecky zmrzly; roku 1871.

Obecní záležitosti se vedly liknavě – neb byli zvoleni lidé nedostateční co orgánové vedoucí.

Rok 1871

Jaro přišlo velmi příznivé, - však suché a celý květen studený. Na to přišla vláha a veškeré plodiny se zlepšily – zvláště se uvedly luskoviny. Řepa špatná – vyhynulá. Povětrnost panovala až do Havla příznivá; sucho bylo neustále. Sílo se za sucha. Řepa se vybírala 14 dnů po sv. Havlu za velmi pěkného počasí a to potrvalo až do Všech Svatých. Zima nastala 20. listopadu a byla velmi stálá. Řepa se vozila do rakovnického cukrovaru a od 27. prosince 1871. Toho roku jsme obdrželi od císaře Reschkript, který se nevyplnil.

Rok 1872

Na začátku veliká zima, která potrvala do začátku března, nato příjemná povětrnost, a tak se již 20. března sílo. I řepa se začátkem dubna sázela, - ale opět špatně vyšla, musela se vysazovat.

Na píci i na obilí byl tento rok úrodný, také řepy se zlepšily. Chmel obstál dobře. Žně trvaly do konce srpna. Orat se začlo ihned, jakmile se obilí sklidilo.

Majitel usedlosti čp. 22 a 23 Adolf Hauner zoral všechny svoje pozemky se dvěma potahy do jednoho pluhu zapřaženými (oral čtyřmi). U Nového Dvora šlo pole orat špatně a pomalu, neb tam byly pro hlubokou orbu závady – kameny, velké oblázky, které bylo nutno vykopati a odstranit.

V obecních záležitostech není mnoho podotknouti, než vypuštění rybníka a lámání kamene v něm na ostrově „Pod zelenou“, kterou zdejší ferinové noční – panu Káďovi Kirchovi – vulgo Červený jménem – na památku postavili desku, která jest v zemi zakopána při vjezdu do rybníka a rumy (=odpadky) poházena. Také byl v Národních listech vypsán konkurs na postavění kovárny.

Dále se odvezl kámen z onoho rybníka ke kovárně a to už bylo dost. Stavba kovárny se ponechala pro příští budoucnost.

A žertovně pisatel dodává: „Dost na tom – Kometa nepřišla“ !?

Za to ale přišla dne 25. května r. 1872 velká voda, která ani tak v naší obci škody nenadělala jako v Rakovníce, - v Senomatech – a v Šanově. Tam způsobila voda ohromných škod na polích – lukách – na domech – nábytku; i dobytka se mnoho utopilo. Mlynáři po potoce rakovnickém utrpěli nedozírné škody povodní. Na rakovnickém náměstí pluly lodě, vody zde bylo na jeden sáh.

Sklizeň, - hlavně brambor a řepy u nás byla velmi dobrá nad očekávání a obav. Ceny chmele rozdílné – nákup chmele urychlen.

Roku tohoto prodal Ad. Hauner, čp. 22-23 sušárnu na švestky – pouze materiál – za 45 zlatých. Sušárna ta stála u sv. Rosárie, u pole Štronerova, kde jest „špice“ rybníka směrem k lesu; rybník se protáhl potom směr k lesu.

Sušárna na ovoce se více nepotřebovala, neb zde i v okolí všecky stromy zmrzly a musely býti vykopány 1871.

Rok 1872 byl nadmíru přízniv – žádné mrazy – pěkná povětrnost. Celou zimu se šachtovalo. Cukrovar rakovnický pracoval do 1. ledna 1873.

Rok 1873

Od začátku roku až do konce května bylo velmi studeno. I v poslední den května byl v noci tuhý mráz. Tento rok stavěl Josef Holý, čp. 24 (Krištof), stodolu velikou – zděnou. Stodola byla stavěná jako stodola čp. 12 „u Matějčků“; ta samá jako by sestry byly – říkalo se všeobecně. Stejnou výšku – v stejném rozměru i podobu a tvar. Do stavby stodoly Josefa Holýho zazdili listinu: „Na zdar, potomci naši. Nám již hlava nebolí“ atd.

Poznámka Václ. Gregora: Když stavěla se dráha Rakovník-Louny v roce 1903, vedli jí tudy v ta místa, kde stála stodola, a proto musela býti rozbourána a papíry - listinu a obecní pečeť do úschovy vzal sběratel starožitností Josef Gregor, rolník čp. 81. Tento ze záznamů věděl o listině zazděné, a když se stodola bourala, byl tam, a když zedníci na ní přišli, prostě jí uchránil a má vše ve svojí sbírce uschováno.

Dne 23. srpna uhodil blesk do domku Herinka, čp. 45 (nyní Ant. Klečka), říkalo se tam „u Pastýřů“. Toho roku řádilo krupobití „v Kortnách“ a „na Dolíkách“.

O masopustní poslední den vyhořel Alois Holý, čp. 17, když právě se tančilo „u Gregorů“ (u Matějčků) čp. 12.

Také se konaly volby v obci. Za představeného byl zvolen Václav Bazika, celoláník, čp. 15, do výboru zvolen Jindřich Holý, rolník č. 109 – Matěj Bauer, rolník, čp. 34 – Josef Červený, rolník a hostinský čp. 20 – Josef Brabec, domkář – Martin Donát, rolník čp. 33 – Josef Holý, rolník čp. 24 – a František Hauner, rolník čp. 86. Zima mírná – málo sněhu.


Pokračování