Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81


Cena chmele - dokončení

Rok 1922

Tento rok byl pro pěstitele chmele pohromou. Následky předcházejícího roku se plně dostavily. Cena byla 360 Kč až 420 Kč. Za tuto cenu se vyprodalo mnoho chmele z obce. V zimě na zakročení ministra zemědělství Brdlíka cena chmele stoupla na 630 Kč – 900 Kč, zjara pak byla 1 600 Kč a konečně přišla cena na 4 000 Kč. A zase byl zde spáchán na pěstitelích chmele vyložený podvod. Zatímco po chmelech byla cena 360 až 420 Kč a pěstitelé ze strachu, aby jim chmel nezůstal, prodávali chmel šmahem a mnozí pěstitelé měli již vyprodáno, „zakročili“ mnozí dobrodincové ve prospěch „chmelařů, kteří již chmel neměli“ a cena chmele se zvýšila až na 4 000 Kč. Získali touto akcí zase jen obchodníci – Židé… a jich pomocníci z řad chmelařů…

Rok 1923

Cena chmele při začátku 2 800 Kč až 3 000 Kč. Pak 3 200 Kč až 3 300 Kč a potom o něco klesla. Od česání se platilo 2 Kč od věrtele, loni také.

Rok 1924

Začalo se česat 23. srpna. Byla úroda střední, v cizině slabá. Od česání 1 Kč 50 haléřů. Cena 1 500 – 1 540 – 1 600 – 1 700 – 2 110 – 2 400 – 2 500 Kč – denně cena stoupala.

Rok 1925

Chmel se začal česat 19. srpna – dokončil 27. 8. Od česání se platilo 2 Kč. Cena 3 900 Kč – 4 100 – 4 250 – 4 300 Kč.

Rok 1926

Tento rok byl pro pěstitele šťastným. Chmele úroda dobrá – cena výborná. Česat se započalo 25. srpna. Před chmelami i ve chmelech ustavičné deště, někdy proměňujíce se v lijáky. Mokrem chmel se nemohl přiorat – zůstal nepřiorán. Objevila se ve velkém měřítku peronospora; u nás se proti ní stříkalo „Wackrem“ – vápnem Baierovým apod., takže se nevyvinula tak ve velkém měřítku jako jinde, hlavně v zahraničí. Voda se denně ze chmelnic pouštěla. Některé chmelnice stály pod vodou nepřiorané. Každý pěstitel usiloval, seč byl mocen, o záchranu chmelnic. A podařilo se to ve většině. Chmel byl zachráněn a očesán. Cena 1 centu 3 050 – 4 000 – 4 500 Kč pak ke konci klesla na 3 720 Kč – 3 650 Kč, ale to v naší obci byl chmel již vyprodán.

Rok 1927

Česat se začalo 23. srpna; pršelo celé chmele. Úroda o něco slabší než roku minulého. Od věrtele se platilo 2 Kč a cena 1 800 až 2 300 Kč a pak zase klesla na 1 850 Kč. Tento rok záhy zjara i v zimních měsících (v lednu – únoru roku 1927 odvodňovaly se chmelnice a pole „Za vrchy“ a „Na Dolíkách“, což bylo úplně zbytečné vyhazování těžce nastřádaných peněz.) Pro jeden rok mokra – tolik křiku a psaní v novinách, odvodňovat – odvodňovat. Mnozí rolníci byli proti odvodňování svých pozemků. Viděli v akci té „odvodňovací“ pouze vyhánění peněz z kapes, ale museli se k akci chtě nechtě přidat. Za několik roků se přesvědčili, že měli nejen úplnou pravdu, ale že pozemky odvodněné mohly by se teď zase hodně zavodnit; jsou všechny jako Sahara. Však se o tom ještě příležitostně zmíníme.

Rok 1928

Sklizeň chmele začala 27. srpna. Úroda byla dobrá, od věrtele se platilo 2 Kč, někteří 2 Kč 20 haléřů. Cena za chmel 1 400 Kč – 1 900 Kč – 2 000 Kč – 2 400 Kč; pak klesala a kdo prodal až zjara, obdržel 800 Kč i méně.

Rok 1929

Chmel se začal česat 22. srpna ve čtvrtek; dočesalo se 1. září. Úroda chmele byla veliká. Od česání se platilo 2 Kč. Cena se pohybovala od 500 Kč do 550 Kč. Kdo prodal až zjara roku 1900, obdržel 600 Kč.

Rok 1930

Chmel se začal česat 18. srpna; do 28. srpna. Úroda byla jako roku loňského nadprůměrná. Od věrtele se platilo 1 Kč 50 haléřů. Cena byla velice nízká od 300 Kč do 360 Kč. Utvořil se syndikát, tj. společnost chmelařů. Tento syndikát měl program dobrý. Byli v něm zastoupeni všichni pěstitelé chmele malí i velcí bez rozdílu politického přesvědčení. Utvořil se za podpory (garancie) státu. Tento totiž z velké části akci tu financoval. Však obchod ztěžoval všemi prostředky existenci syndikátu – žárlil – anebo v cizině souvěrci židovští od syndikátu ani hlávky chmele nekoupili, přejíce tak domácím souvěrcům, raději pro zahraniční trh skupovali chmel odjinud, kupříkladu z Jugoslávie, Polska i z Německa. A tak po dvou létech, tj. 1930 a 1931 syndikát neslavně skončil. Stát musel zaplatit za syndikát několik milionů korun a uskladněný chmel v Žatci musel býti spálen jako nehodnotný – nebyl vůbec k upotřebení. Obchodníci chmelem – byli to většinou Židé – nasadili všecko možné, aby syndikát, hlavní jejich nepřítel, konkurent byl v zárodku zničen. A podařilo se jim to za pomoci různých politických stran ve sněmovně. Tento rok byl pro pěstitele chmele příšernou katastrofou. Mnoho pěstitelů chmele zabředlo do dluhů anebo přišli o majetek.

Rok 1931

Sklizeň začala 17. srpna v pondělí. Ve chmelech stále pršelo. Pro malou cenu chmele usnesli se pěstitelé, nečesat všecky chmelnice. Česaly se pouze pěkné, zelené, urostlé „štoky“ - jak se říká, probíraly se chmelnice. Očesat všecko znamenalo jistý prodělek vzhledem na směšně nízkou cenu a všeobecný nezájem o chmel; pěstitelé byli mrzutí – nechtěli vůbec česat. V Žatci byly ještě po spálení chmele obrovské zásoby. A ceny vůbec nerentabilní – platilo se 150 Kč – 300 Kč a pak cena ještě klesla. Čím více si pěstitel chmele načesal, tím hroznější měl ztráty. Kdo prodal až na jaře 1932, obdržel 140 – 160 Kč. Mnozí pěstitelé chmele u nás s hrůzou vzpomínají na ony dva roky 1930 a 1931. Neměly odbody, neb někteří přišli o majetek, jiní zabředli do dluhů, z nichž tak brzo nevyváznou. Nešťastná politika příslušných činitelů z roku 1921 se dosud mstí. Byla již několik – pěstiteli chmele – roků prokleta. Od věrtele se platilo 1 Kč 10 hal.

Rok 1932

Sklidila se úroda slabě střední. Od věrtele se platilo 1 Kč 20 hal, mnozí 1 Kč 35 hal, měli horší chmel. Začal se česat 21. srpna. Cena byla 600 Kč – 650 Kč – 700 Kč až 750 Kč za 50 kg (1 cent). Ten, kdo počkal s prodejem do března, obdržel 850 Kč.

Rok 1933

Sklizeň započala dne 23. srpna. Chmele bylo málo a drobný. Od věrtele se platilo 1 Kč 50 h. Tento rok bylo zaprodáno chmele již v dubnu, v červnu za cenu 650 Kč až 750 Kč veliké množství centů. Ve chmelech byla cena 2 500 Kč, pak náhle klesala na 2 000 Kč – 1 500 Kč. Za cenu 2 500 Kč se prodalo málo – nejvíce za cenu 1 500 Kč a za nejmenší cenu 1 300 Kč; byla to kupujících taktika.

Rok 1934

V lednu cena byla 1 300 Kč. V únoru 15tého prodáno bylo za 1 500 Kč. Koncem února cena stoupla na 1 600 Kč až 1 800 Kč. Chmel, ročník 1933 se vyprodal všechen, jelikož na jaře 1934 bylo ukrutné sucho, takže pivovary měly obavu, že chmel žádný nenaroste a málem by se tak bylo stalo. Zjara roku 1933 vláda zakázala veškerý předprodej chmele. Tento rok od jara vůbec nepršelo – bylo obrovské sucho. Obilí špatně vzešlo, jařiny byly řídké. Chmel špatně rostl suchem. Dne 26. 6. 1934 notně napršelo, pršelo celé dopoledne. Tím stal se zázrak; obilí, ačkoliv hodně řídké, dostalo pěkný klas, obstojně sypalo. Rovněž chmel se částečně zotavil; však jen v některých částech katastru. Někde byl zamořený, vyrostl pouze do polovice drátů. Bylo chmele málo, jedna kopa dala 4 až 6 věrtelů průměrně. Letošního roku pozdější kopání chmele se osvědčilo, kdo kopal pozdě, měl hodně chmele, kopa mu „šla“ na 12 až 15 i více věrtelů. Cena byla 1 100 až 1 200 Kč, později vystoupla na 1 400 Kč, by zase o něco klesla. Pak stoupala rychle na 1 500 Kč – 1 700 – 1750 – 1 800 a 1 900 Kč. Později, když již byl chmel skoro vyprodán a chmel drželo ještě málo jednotlivců, přišla cena 2 000 Kč až 2 150 Kč. Začátkem února r. 1935 byla po chmeli veliká poptávka, za ročník 1934 platilo se 2 475 Kč i více. I ročník 1933 byl čile vyhledáván a dobře placen. Proč se tak stalo, že obchod obrátil a platil vysoké ceny, vystihuje se z následujících zpráv: Dne 2. 2. 1935 chodila komise – starosta Emil Kraus – Václav Bazika, delegát chmelařské organizace – a Josef Polívka, čp. 25, důvěrník chmelařské organizace (vážný chmele) po výsazech chmele a kontrolovali, zda každý pěstitel má správně hlášeno svou nově vysázenou chmelnici, za kterou bude nucen vykopat ve stejném rozměru a v stejném počtu kop svojí starou chmelnici. Byl totiž vládou vydán zákon o výsazu chmele. Zemědělec, který zamýšlí vysázet novou chmelnici, musí předem zrušiti tentýž počet kop staré chmelnice. A proto ona komise zjišťovala správnost údajů a dne 4. 2. 1935 museli zájemci na obecním úřadě podepsati o tom protokoly. Zákon o výsazu chmele se musí přísně dodržovat. Tímto nařízením chce se zredukovati osazená plocha chmelem. Dohlédací úřady k tomu oprávněné jsou: 1. Místní chmelařská organizace – její činovníci, 2. Jednota chmelařská v Žatci. Odvolací úřad jest Zemský úřad v Praze. A taky z toho je jasné, proč obchod okamžitě platil velké ceny za chmel, by vrazil klín do jednoty chmelařů, aby rozbil jednání k zákonu: O výsazu chmele.

Rok 1935

Sklizeň začala 22. 8. Obrovské sucho – třetí rok již pořádně nepršelo. Proto důsledkem sucha urodilo se chmele málo, pouze 5 věrtelů po kopě. Cena za 1 cent (50 kg) byla 1 300 Kč.

Rok 1936

Začal se česat 25. 8. Často pršelo – hojná úroda chmele. Padlo mnoho drátěnek následkem velikých větrů, která nepadla, byly 1/3 štoků na zemi. 1 kopa šla na 18 ¾ až 19 věrtelů. Cena 600 Kč, v lednu stoupla na 1 000 Kč a z jara za pouhých 125 Kč.

Rok 1937

Chmel se česal dne 13. 8., jelikož se silně kazil. Nastalo chladné počasí a pršelo, tedy se zarazil (přestal kazit); pršelo notně vždy dopoledne. 1 kopa šla jako roku loňského na 18 až 19 věrtelů. Cena 700 Kč – v březnu 500 Kč, pak cena stoupala.

Rok 1938

Sklizeň začala 23. srpna. Bylo nepříznivé počasí – deštivo – obrovské větry. Byla prostřední sklizeň. Obrovské větry – mnoho drátěnek padlo a spousta „štoků“ na zemi. Chmel se mokrem kazil. Cena 550 – 600 – 650 – 700; za tuto cenu se mnoho chmele prodalo. Od 4. 12. 1938 byla cena 750 Kč, druhý den 800 Kč, i více. Denně chmelu připlácelo a dne 12. 12. Byl již chmel za 1 000 Kč. Pak cena šla do výše 1 200 Kč. Spekulace chmelem bujela. Rádio hlásilo 16. 12. 1938 cenu 1 500 Kč. Mezi pěstiteli chmele zavládla nespokojenost a podávali vládě stížnosti. Cena byla pak 2 100 Kč.

Rok 1939

Počasí jakžtakž při sklizni chmele příznivé. Chmel samá peronospora a zčervenal v několika dnech. Úroda prostřední; cena zeleného chmele 1 500 Kč až 1 600 Kč a červeného chmele za 1 200 Kč a více. Od věrtele 2 Kč 20 hal. Obchodníci i nakupovači kupovali zdrženlivě s nezájmem – nebylo peněz. Komu se podařilo chmel prodat, čekal mnoho týdnů na vyúčtování.


Pokračování