Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Čtenářsko-ochotnický spolek

Dne 26. června r. 1892 pořádalo toto sdružení druhé divadelní představení „Strašidlo v ševcovské dílně“ a „Osudný deštník“. Příjem byl 50 zlatých.

Začátkem července r. 1892 učitel Gustav Trejbal napsal stanovy, a ty byly zaslány Václavem Donátem, čp. 33, na místodržitelství do Prahy ku schválení. Stanovy došly zpět; byly schváleny pod číslem 1/60215. Dne 10. července roku 1892 byla svolána valná hromada s programem: I. Čtení veleslavným c. k. místodržitelstvím schválených stanov, II. Volba členů výboru a funkcionářů, III. Stanovení příspěvků, IV. Volné návrhy. Václav Donát, čp. 33, vysvětlil předem, co spolek jest, proč se vlastně zakládá. Mezi jiným pravil: Zakládáme spolek vzdělávací – a spolkem tím stávající rozepře že musejí z obce vymizet atd. Vybízí členy poznovu, by spolek podporovali.

Na to byla první valná hromada Václavem Donátem, čp. 33, jako prozatímním předsedou zahájena. Učitel Gustav Trejbal promluvil k členstvu – vybídnul všecky přítomné, hlavně činné členy, by setrvali, že divadelní spolek jest nejen zábavným spolkem – nýbrž také spolkem vzdělávacím.

Bylo přikročeno k volbě: Za předsedu zvolen Václav Donát, čp. 33, za místopředsedu Adolf Ringmajer, čp. 38, za jednatele Jan Gregor mladší, čp. 12, za pokladníka Josef Gregor, čp. 81, za režiséra Gustav Trejbal, čp. 109, za místorežiséra Vít Gregor, čp. 105, za knihovníka zvolen Josef Kounovský, řídící učitel, za správce domu Teodor Žákovec, čp. 94, za posla spolku František Donát, čp. 96. Za náhradníky výboru František Linhart, čp. 89, Klement Teliš, čp. 6. Valnou hromadou jednomyslně usneseno nazvati sdružení „Čtenářsko-ochotnický spolek v Chrášťanech“.

Po ukončení valné hromady slaven spolkový dýchánek v družné, milé zábavě. Knihy – jednatelskou, pokladní - a spolkové razítko daly se dělat. Schůzí touto uveden čtenářsko-ochotnický spolek v činnost.

Václav Donát se vzdává předsednictví spolku

Předsedou spolku byl až do roku 1894 Václav Donát. Roku 1894 – 23. června vzdal se své hodnosti, pravil: „Vážení pánové! Sděluji vám, že za příčinou mého odchodu z Chrášťan do Pavlova, okres Pelhřimov, vzdávám se funkce předsednictva a ustanovuji za předsedu Adolfa Ringmajera, dosavadního místopředsedu.“ Bylo viděti každému přítomnému slzu v oku. Pro pohnutí nebyl nikdo mocen slova. Tak byl vážen Václav Donát, předseda.
Dne 26. června 1894 zúčastnil se naposledy Václav Donát u nás výborové schůze a dal ještě návrh, aby se dne 15. července roku 1894 sehrálo divadelní představení. Dne 18. července 1894 ve schůzi výborové bylo jednomyslně usneseno zaslati Václavu Donátovi do Pavlova poděkovací list. Dne 2. února 1895 na valné hromadě ustanoveno na návrh Emila Gregora, čp. 12, aby Václav Donát v Pavlově byl za jeho neocenitelné zásluhy jmenován čestným členem. Dne 1. dubna roku 1896 ve výborové schůzi usneseno, by čestnému členu Václavu Donátovi zaslán byl diplom.

Dne 27. ledna 1900 slavil Václav Donát, prvý čestný člen čtenářsko-ochotnického spolku sňatek se slečnou Karlou Šteklovou. Usneseno poslati novomanželům blahopřejný telegram. Václav Donát zaslal čtenářsko-ochotnickému spolku velikou bednu dobrých, poučných knih.

A kdo jest Václav Donát, čp. 33?

Václav Donát

Václav Donát narodil se 7. května roku 1869 v čísle 31 (nyní Landa obchodník). Otec jeho Antonín Donát, rolník, dal syna Václava do Lipska. Pro nemoc musel zanechati studií. V roce 1894 koupil velkostatek Pavlov u Pelhřimova. Byl zakrátko zvolen poslancem. V roce 1924 14. února byl zvolen předsedou senátu.

Čelné české noviny píší o něm ze dne 15. II. 1924. Ve včerejší schůzi senátu, po resignaci bývalého předsedy Karla Práška, zvolen byl novým jeho předsedou pan Václav Donát.

Narodil se roku 1869 v Chrášťanech u Rakovníka. Absolvoval s vyznamenáním gymnasium v Kolíně. Choroba plicní však zabránila mu na rok pokračovati v dalších studiích. Po roce odešel na universitu v Lipsku. Ale pro obnovení se jeho nemoci musel zanechati dalšího studia vůbec.

Činnost kulturní zahájil již jako student, kdy ve své rodné obci založil čtenářsko-ochotnický spolek a opatřil mu bohatou knihovnu a divadelní zařízení. V roce 1894 koupil statek v Pavlově, okres Pelhřimov. Prvním jeho činem na okrese bylo založení odboru Národní jednoty pošumavské a kampeličky v Rynárci a ve své obci odbor hasičské jednoty.
Od prvního dne příchodu na okres pelhřimovský zúčastňoval se veškerého hospodářského života. Byl zanedlouho zvolen do okresního zastupitelstva, pak okresním starostou, kterým je až do dnešní doby.

Za války byl odhodlaným ochráncem všeho obyvatelstva okresu, začež byl vládou rakouskou ze starostenství sesazen a zastupitelstvo rozpuštěno.

Horlivou činnost vyvíjel také zejména v otázkách zemědělské rady. Přičiněním jeho rozvinula se na okrese pelhřimovském a sousedních rozsáhlá činnost elektrizační. Založil Hospodářské družstvo rolnické v Pelhřimově; jeho přičiněním položen tam základ k odborné škole hospodářské, která jest nedocenitelnou složkou v rozvoji zemědělství v celém okolí. V roce 1907 kandidoval při volbách do říšské rady rakouské za stranu agrární proti klerikálnímu kandidátu Zárubovi na Pelhřimovsku.

Volby ty tenkráte budily pozornost celé české veřejnosti. Proti Václavu Donátovi vystupováno bylo ze strany protikandidátovy neobyčejně příkře. Byl několikrát na veřejných chůzích brutálně insultován a nakonec i těžce zraněn. Dramatičnost tohoto volebního boje a způsob v něm použitých prostředků zavdal spisovateli Sovovi podnět k vylíčení jich ve známém románu: „Toma Bojar“.

Ale již v roce 1911 při druhých volbách byl zvolen do říšské rady a byl až do konce vídeňského parlamentu.

Po převratu byl zvolen předsedou Národního výboru v Pelhřimově – pak hned jmenován byl členem Revolučního národního shromáždění.

Ve všeobecných volbách roku 1920 zvolen byl senátorem. Jeho činnost na tomto významném místě směřovala vždy ku prospěchu a k ochraně zemědělství a přinesla mnohé dobré a cenné výsledky. Konciliantností a také taktností získal si velikou oblibu nejen v klubu našich senátorů, ale také u ostatních českých stran senátních.

První výraz byl dán včerejší jeho volbou, 14. 2. 1924, za předsedu senátu, jíž postaven na místo nejčestnější, jaké senát svému členu vůbec může dáti. Tolik noviny.

A proto celým právem v depeši jemu poslané dne 18. února 1924 přítel jeho Josef Gregor, čp. 81, volá: „Gratuluji Tě k Tvému zvolení za předsedu senátu! Buď zdráv dlouhá léta, Ty, pýcho naší obce chrášťanské! Buď zdráv Ty, náš rodáku! Bůh posilni Tě a neopouštěj v další Tvojí činorodé práci.“
 

  • Dodatek ke kronice: V tomto článku z Národních listů ze dne 6. 5. 1929 najdete
    další podrobnosti k životu Václava Donáta, významného chrášťanského rodáka.