Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl I - část 13

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Původní obraz sv. Barbory

Obraz ten vzal do úschovy, jelikož kaplička se rozpadávala, Jan Gregor, čp. 54. Odtud přestěhováním rodiny Josefa Gregora (když Jan Gregor byl zemřel) do koupeného domu číslo 81, zde držán obraz v uctivosti a bude ve vhodné chvíli zavěšen do nově zbudované kaple. Jest to obraz pro naši obec cenný – starožitnost. Dle záznamu pochází z původní kapličky. Kdo obraz maloval, není známo. Páter Malý z kněževeské fary se zmiňuje již o obrazu roku 1836. Snad malba jedna z původních.

Dne 6. července roku 1934 o svátek Jana Husa pověsil Václav Gregor, rolník čp. 81 (kronikář) spolu s Adolfem Grilem, domkářem, čp. 51, obraz svaté Barbory na své místo do hotové již kaple. Byl pověšen na klenbu kaple, a tak po sto létech obraz ten přišel na svoje místo, kam patří, do kaple. Zásluhou rodu Gregorů, tj. Jana, Josefa a Václava, čp. 81, byl obraz sv. Barbory zachráněn.

V obraze jest dopis z roku 1934.

Socha Panny Marie

Tato socha Panny Marie byla zakoupena roku 1847 v Praze z milodarů dobrodinců Tomáše Písařoviče, Jana Rýgla, Jana Gregora, čp. 54. Posvěcena v Kněževsi v kostele farářem, důstojným pánem (jak se mu tenkrát muselo říkat) Václavem Pokorným roku 1848 o prostřední svátek velikonoční. Byla v slavném průvodě do Chrášťan odnesena a v čísle 54 u Jana a Kateřiny Gregorových uložena.

Z tohoto čísla pak vypravovala se procesí, vždy slavné, se sochou tou, nesenou družičkami na poutě do Krupé k sv. Gotthardu, do Kněževse k sv. Janu 24. 6., do Petrovic prvou neděli v červenci, na svatou Horu o letnice, do Kounova k sv. Vojtěchu aj. Procesí ta byla vždy slavná – celá obec brala na nich účast, a vedl je Písařovič, č. 30, a po něm Vojtěch Brabec, čp. 80, a po jeho smrti Josef Tregler (u Filípků). Tito předříkávali hlasitě píseň a lidé zúčastnění na procesí po nich nábožně, opakujíce slova ta, zpívali. Někdy, aby dali procesí slavnostnějšího rázu, pozvali si kapelu Jana Trejbala, řídícího učitele (který měl svoje hochy školáky i dospělé vyučence hudbě), a ta zpěvy davu zpívajícího hudbou doprovázela. Velebný to okamžik!

Po smrti Treglerově předříkávala ještě krátký čas Marie Šnoblová, rozená Řepíková, čp. 20. Nejlepším však předříkávačem a zpěvákem byl Vojtěch Brabec. Toho opěvuje ve svých vzpomínkách řídící učitel Fišer v Senomatech. Tento popisuje pocesí procházející obcí Senomaty. Píše o našem procesí, jak již zdálky nad Senomaty slyšet krásný zpěv a mohutný, sladěný barytonový hlas předříkávače a zpěváka Zajíčka. (On Fišer si popletl jména Zajíček nebo Brabec – oba mají jména zvířete). Hlavně, že nám ve svých spisech zvěčnil dobrého zpěváka.

V roce 1886 Josef Gregor, čp. 54, se s rodinou přestěhoval do čísla 81, do nově koupené usedlosti a sochu Panny Marie vzal s sebou. I odtud pořádány slavnostní pocesí na poutě a socha byla zde v čísle 81 až do roku 1916, kdy přenesena odtud do kaple a na nově zřízený oltáříček definitivně postavena.

Soška Panny Marie měla vždy na řetízku pověšeny velké stříbrné mince a tyto mince se postrádají; je na dobrém, nábožensky založeném člověku, aby mince soše Panny Marie vrátil…

Povolení ku stavbě kaple

Představenstvu do Chrášťan!

Veleslavný cís. král. krajský úřad s rozkazem od 19ho března roku 1856 číslo 3146 povolil se srozuměním velebné arcib. konsistoře stavbu nové kaple, dle příležejícího vzoru, v obci Chrášťanech s tím podotknutím, že tamní občané tuto kapli budoucně dle svého písemného vyjádření vydržovati musí.

Budiž tedy tato stavba dle tohoto vzoru zhotovená a kaple ta na příhodné místo postavená, při čemž se v známost uvádí, že kdyby snad svým časem občané mínili v té kapli mši svatou sloužiti nechali, k tomu zvláštní povolení od velebné konsistoři zapotřebí mají.

Návrh outrat se tímto sebou navracuje.

Cís. král. okresní úřad v Rakovníku dne 27. 3. 1856. 

Cís.král. okresní představený – podpis nečitelný

Originál tohoto povolení ku stavbě kaple jest založen ve spisech na obecním úřadě.
Dodatečně: Velký, plochý kámen, který se používá za schody do kaple, jest kámen z původní kapličky, kde sloužil tenkrát za stupeň u oltáře. Zásluhou Jana Gregora, čp. 54, byl tam do schodů zazděn.


Pokračování

Kronika

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru