V1 - "Fau Einz". Dne 16. června 1944 vytáhli Němci proti Anglii nové zbraně (prý jako ten kanonýr Jabůrek, říkali posměšně staří naši dědečkové) V1, bylo to nějaké vzdušné říditelné torpédo. Stříleli na Londýn. Byli by Němci nadělali veliké škody, kdyby jim to naši letci z Londýna nebyli překazili. Ti vypátrali, odkud Němci vypalují zhoubnou střelu, bylo to v Peenemünde, a okamžitě Němcům všecko napadrť rozbili. Rozhlas z Londýna hlásil nejen toto o našich zahraničních letcích, ale hlásil dále: Byli to Češi, zpravodajství našeho odboje domácího, jemuž Spojenci vděčí za tuto cennou službu. Hlásili, totiž tajně, do Londýna, našim letcům, že V1 vysílají Němci, vystřelují, z Peenemünde. Tito vypátrali to zhoubné hnízdo Němců a za pomoci amerických pevností z Londýna způsobili v Peenemünde strašlivé, hrozné škody. Zahynul tam maršál Jaschonek, šéf generálního štábu letectva a důvěrné technické služby, Hitlerův přítel, a s ním další techničtí odborníci. Tito všichni právě pracovali při útoku našich letců na věži, která se zřítila a všechny tam dlící pohřbila, a tak bylo po V1 a po radosti Němců. Nebýti našich neohrožených zahraničních letců, byli by v Londýně a jinde nadělali strašné škody. Vždyť německé tyto střely plným zásahem už i parlament v Londýně poškodily. Velikou jsme měli všichni radost z našich letců v Anglii zde doma a hlavně, že v Peenemünde jest již po německých pirátech. Hned se svobodněji nám Čechům dýchá.
Srážka vlaků ve "Střžích". Dne 22. června 1944 ráno asi o 3. hodině srazily se ve "Střžích" dva nákladní vlaky. Zaklínily se do sebe, několik vagónů vyjelo z kolejí, jiné se převrhly. Tři osoby přišly o život. Bylo veliké vyšetřování gestapem. Úředník Justra, maje službu na nádraží Chrášťany-Kněževes, byl zatčen a odveden do vězení rakovnického. Ten prý zavinil katastrofu tím, že vlak přijíždějící ze stanice Nesuchyně-Hořesedly ve zdejší stanici nezadržel. Jak všeobecně známo, jezdily vlaky bez světel, aby nepřátelští letci neměli terč. Pro hroznou tmu oba strojvedoucí nezpozorovali dva blížící se vlaky proti sobě. Jeden strojvůdce, od Rakovníka, držel ruku na řídící páce, stál jako živý, nahlížeje oknem kupředu, a byl mrtev. Všeobecně se uznalo, že toho byl vinen německý "Spaarsystem". Ve všem kati.
Kroupy padaly. Dne 5. července 1944 padaly kroupy, byla hrozná bouřka. Kroupy padaly nejvíce ve "Stržích" a "Pode Vsí". Komise zjišťovala škody, které byly velmi značné. Přestože předseda té okresní komise prohlásil: "Ano, pánové, tomuto se říká, strašně potlučeno," neobdržel nikdo za kroupy potlučení ani haléře, nic.
Kopaná. dne 9. července 1944 měli fotbalisté kopanou. Výkop byl na hřišti, které se nachází za vilou Dr. prof. Ing. Kounovského Jos., čp. 136. Večer pak v hostinci "U Humlů", čp. 17, měli "seznamovací večer". Jaký to název?! Aby úřady byly oklamány a mládež si mohla zatančit, byly totiž veškeré tancovačky zakázány německými úřady.
Marie Gregorová (roz. Staňková z Týřovic), čp. 12, vdova po rolníku Emilu Gregorovi, čp. 12, zemřela dne 11. července 1944 po kratší nemoci, ve věku 63 roků. Narodila se v Týřovicích, byla to dobrá česká selka, pracovitá. V obci pro milou povahu vážená. Pohřeb měla dle její povahy důstojný dne 14. 7. 1944, v pátek o 3. hodině odpoledne, za převeliké účasti lidu. Na české hroudě jsi ráda pracovala, budiž ti zem česká lehká!
V1 - "Fau Einz". Dne 16. června 1944 vytáhli Němci proti Anglii nové zbraně (prý jako ten kanonýr Jabůrek, říkali posměšně staří naši dědečkové) V1, bylo to nějaké vzdušné říditelné torpédo. Stříleli na Londýn. Byli by Němci nadělali veliké škody, kdyby jim to naši letci z Londýna nebyli překazili. Ti vypátrali, odkud Němci vypalují zhoubnou střelu, bylo to v Peenemünde, a okamžitě Němcům všecko napadrť rozbili. Rozhlas z Londýna hlásil nejen toto o našich zahraničních letcích, ale hlásil dále: Byli to Češi, zpravodajství našeho odboje domácího, jemuž Spojenci vděčí za tuto cennou službu. Hlásili, totiž tajně, do Londýna, našim letcům, že V1 vysílají Němci, vystřelují, z Peenemünde. Tito vypátrali to zhoubné hnízdo Němců a za pomoci amerických pevností z Londýna způsobili v Peenemünde strašlivé, hrozné škody. Zahynul tam maršál Jaschonek, šéf generálního štábu letectva a důvěrné technické služby, Hitlerův přítel, a s ním další techničtí odborníci. Tito všichni právě pracovali při útoku našich letců na věži, která se zřítila a všechny tam dlící pohřbila, a tak bylo po V1 a po radosti Němců. Nebýti našich neohrožených zahraničních letců, byli by v Londýně a jinde nadělali strašné škody. Vždyť německé tyto střely plným zásahem už i parlament v Londýně poškodily. Velikou jsme měli všichni radost z našich letců v Anglii zde doma a hlavně, že v Peenemünde jest již po německých pirátech. Hned se svobodněji nám Čechům dýchá.
Srážka vlaků ve "Střžích". Dne 22. června 1944 ráno asi o 3. hodině srazily se ve "Střžích" dva nákladní vlaky. Zaklínily se do sebe, několik vagónů vyjelo z kolejí, jiné se převrhly. Tři osoby přišly o život. Bylo veliké vyšetřování gestapem. Úředník Justra, maje službu na nádraží Chrášťany-Kněževes, byl zatčen a odveden do vězení rakovnického. Ten prý zavinil katastrofu tím, že vlak přijíždějící ze stanice Nesuchyně-Hořesedly ve zdejší stanici nezadržel. Jak všeobecně známo, jezdily vlaky bez světel, aby nepřátelští letci neměli terč. Pro hroznou tmu oba strojvedoucí nezpozorovali dva blížící se vlaky proti sobě. Jeden strojvůdce, od Rakovníka, držel ruku na řídící páce, stál jako živý, nahlížeje oknem kupředu, a byl mrtev. Všeobecně se uznalo, že toho byl vinen německý "Spaarsystem". Ve všem kati.
Kroupy padaly. Dne 5. července 1944 padaly kroupy, byla hrozná bouřka. Kroupy padaly nejvíce ve "Stržích" a "Pode Vsí". Komise zjišťovala škody, které byly velmi značné. Přestože předseda té okresní komise prohlásil: "Ano, pánové, tomuto se říká, strašně potlučeno," neobdržel nikdo za kroupy potlučení ani haléře, nic.
Kopaná. dne 9. července 1944 měli fotbalisté kopanou. Výkop byl na hřišti, které se nachází za vilou Dr. prof. Ing. Kounovského Jos., čp. 136. Večer pak v hostinci "U Humlů", čp. 17, měli "seznamovací večer". Jaký to název?! Aby úřady byly oklamány a mládež si mohla zatančit, byly totiž veškeré tancovačky zakázány německými úřady.
Marie Gregorová (roz. Staňková z Týřovic), čp. 12, vdova po rolníku Emilu Gregorovi, čp. 12, zemřela dne 11. července 1944 po kratší nemoci, ve věku 63 roků. Narodila se v Týřovicích, byla to dobrá česká selka, pracovitá. V obci pro milou povahu vážená. Pohřeb měla dle její povahy důstojný dne 14. 7. 1944, v pátek o 3. hodině odpoledne, za převeliké účasti lidu. Na české hroudě jsi ráda pracovala, budiž ti zem česká lehká!