Díl II - část 149

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1941

Dosud nás drží Němci v Protektorátě. Rok Antonína Dvořáka, hudebního skladatele.

V lednu toho roku panovaly kruté mrazy, jakých není pamětníka. Při tom padal často hustě sníh; tvořily se veliké sněhové závěje. Úřady nařizují pracovní povinnost na odhazování sněhu ze silnic okresních i z cest, které spojují jednu obec s druhou, by nebylo porušeno zásobování obyvatelstva a nebyly přerušeny spoje, hlavně autobusové. Všichni občané, bez rozdílu stavu, se práce zúčastnili dvakrát týdně, neb dle potřeby. Především však ze zasněžených silnic protahávaly s pluhem na sníh, do kterého byly zapřaženy 3 páry koní, obyčejně z Kněževsi, jelikož kněževesští měli s okresní správou smlouvu. Denně od 1 páru koní okresní správou silnic vyplaceno bylo 180 korun.

Josefa Polívková, čp. 3 zemřela dne 17. ledna 1941 a pohřeb měla 19. ledna 1941. Manželka Polívky Václava, železničáře v. v. z čp. 3. Přesto, že padal hustě sníh, zúčastnilo se a na její poslední cestě doprovázelo zemřelou mnoho občanů zdejších i z okolí.

Dne 20. ledna roku 1941 celý den drobně pršelo, rovněž sněžilo hojně a obrovské mrazy byly dne 23. a 24. ledna 1941.

Barbora Kettnerová zemřela 20. ledna a dne 22. ledna roku 1941 byla pohřbena ve věku 76 roků. Byla vdova po četníku, nynějším klíčníku Kettnerovi, dozorci vězňů v Rakovníku. Poslední dny svého života žila u Bohumila a Anny Polívkových, čp. 25; tito jí dosloužili k smrti. Pocházela z Nesuchyně, tam byla provdána za obuvníka Hégra, rozená byla Elznicová z Lužné.

Dne 25. ledna 1941 (v sobotu) se oteplilo a celý den notně pršelo, notný liják z oblak jen se cedil. Zde nutno zaznamenat: Tuto sobotu dne 25. ledna 1941 jeli hudebníci Holý Jos., kapelník, a Gregor Václav, basista (a Váš kronikář) hrát do Senomat na hasičský ples; jeli na saních koňmo. Pro spoustu sněhu a notný déšť nechali se dovézt. Jeli v saních a měli nad sebou roztaženy deštníky. Nebylo to k smíchu, žertovné, což? Stalo se 25. ledna roku 1941.

Obilí se protahávalo kultivátorem. Dne 26. ledna 1946 krutě umrzlo. Udělala se ledová pokrývka, neboť den předtím a v noci notně pršelo. Byla obava, že obilí se udusí, jelikož země zamrzlá nebyla; aneb že nastane sněť sněžná. Někteří prozíraví zemědělci ihned svoje obilí kultivátorem protahovali, neb vláčeti nebylo možno, bylo by to bezúčelné. Povrchní vrstva sněhu byla zamrzlá, takže brány by se nechytily. Země jest úplně rozmrzlá, hrozí to, že obilí se udusí, a tak všichni zemědělci hledí do budoucna s obavou. To snad již Všemohoucí trestá svět za jeho činy. Ke konci ledna 1941 denně veliké mrazy.

Pokračování