Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Mlýn na Větrníku

Za hřbitovem, jak už nahoře psáno, jde stará cesta do Jam. U této cesty asi dvacet kroků stával kdysi větrný mlýn. V mapě a listech parcelních je záznam „Na Větrníku“, to znamená, že větrný mlýn tu někdy stával. Až dodnes se udržela pověst, že tam na tom vršíku stál „větrák“. Žádné záznamy nám o něm nezůstaly, než humorná pověst: vypravuje o mlýně – o panu otci ze mlýna, o jeho stárkovi a o židu Isákovi a jeho koze (k této pověsti se ještě vrátím).

Zrušené rybníky

Na Borech bývaly tři rybníky, dosvědčují to dodnes zachovalé hráze. Byly postaveny za krále Karla IV. Kdy byly zrušeny, není známo.

„V Dlouhejch“, tak říká se za státní silnicí. Tam býval veliký a hluboký rybník. Do roku 1865 stávaly tam ještě pevné hráze, a dodnes se tam říká V Rybníce. Jsou z něho pozemky, dříve knížecí, od roku 1921 (21. 5.) rozparcelované drobným zemědělcům jako dlouhodobé pachty.

V „ulici dlouhé“ (krátce „Ulice“ zvaná) byl před čp. 36 (Jos. Zeman, ředitel měšť. školy) rybníček zvaný Louže a rovněž v ulici ke hřbitovu „Na Hořejšku“ zvané, u čísla 45 (A. Klečka, před ním Ondřej Herynk) byl malý rybníček – louže, oba dva musely býti z nařízení okresního lékaře ze zdravotních ohledů zavezeny.

Dělání kompostů

Po požáru naší obce 9. dubna 1844 nevěděli si pohořelí rady kam s materiálem z vykopávek a tak zvaným rumem. Některý z hospodářů navezl rumy ze spálenišť na pole na hromadu, druhý povezl s nimi úhor, jen aby materiál byl co nejdříve odklizen a mohlo se začíti stavět. Když pak se přesvědčili o účinku kompostu, přikročili k dělání kompostů, hnojili a přestali úhořit. Nejčilejší z hospodářů na dělání kompostů byl Josef Holý, zvaný Krištof, čp. 24., který vozil hlínu „z Krištofojc fleku“ všecka ta léta co hospodařil. Vysmívali se mu, že prý hledá poklad… A on skutečně poklad našel ve formě dobré hlíny a ve způsobě laciného hnojení svých pozemků. Byl z něho nejzámožnější sedlák v naší obci, poněvadž nejvíce sklidil ze svých polí. Ještě dnes jsou zdaleka k poznání pozemky po něm – jak jím pozemek povezený – jest znát.

Postupně pak dělal každý kompost, nebo aspoň hlínu převážel. Václav Polívka, sedlák, čp. 27, již na parceli čp. 1, dělal komposty, které pak v zimě rozvážel. Tato parcela 1 zvaná „Benešojc flek“ vydala hojně hlíny. Vozil ji Josef Polívka a pak dva synové. Vpředu však u okresní silnice na parcele 1 jsou postaveny dva domy: Frant. Štuksa, železničář čp. 151, postavil dům v roce 1927 a Lud. Ulrich, železničář, čp. 152, rovněž postavil v roce 1927.
Dále se svezla obecní parcela 139-141 „Na Býkovně“ zvaná, a to proto tak zvaná, že jí obdržel obecní slouha k užívání pro obecního býka, kterého měl k ošetřování. Odtud se prodala hlína ve dražbě a odvezlo se hlíny 40 cm do hloubky.

Josef Kunc, čp. 19, majetník parcely 147/1 a 147/2, tyto byly odkoupeny Gustavem Procházkou, čp. 11, a Václavem Voigtem, čp. 73. Tito noví majitelé těchto parcel odvezli tyto na 50 cm a dělali komposty.

Parcela 146, takzvaná „Benešovic špic“ (ke Kněževsi louka) byla a svěžena „na štych“ asi 30-40 cm. Byla prodána Gregorovi z Olešné, tento měl koupený pozemek „Na Hlavách“ od Kněževse a toto pole za jednu zimu celý povezl z parceli té č. 146; Polívkovi (u Benešů) Václavovi zaplatil 60 zlatých. Odtud jezdil cesta necesta, bylo totiž mnoho sněhu a na saních přes pole jezdil rovně.

Na „Ouvůskách“ svezena byla parcela 176, zároveň i břehy parcely 177, tj. kde je dnešní nádražní ulice. Dřívější majitel Josef Holý, čp. 24 vozil odtud hlínu, pak odevzdal pozemek zeťovi Ant. Haumenrovi, čp. 35, ten břehy pozemku odvezl a pole rozprodal na stavební místa – a dnes stojí tam krásné domky a jest tam krásná nádražní ulice, když před tím tam byl zamazaný „ouvoz“ a to hodně hluboký. Břehy úvozu byly zarostlé trním. Dráha úvoz zavezla, upravila a zařídila krásnou ulici, obec vysadila krásné stromy – samé hrušně. A tak již tenkrát po roce 1844 dělaly se u nás komposty a vozila se hlína.


Pokračování