Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1939 - pokračování

Říjen 1939 byl chladný a deštivý. Každý Čech netrpělivě čeká, co bude dál. Polsko dobyto, západní velmoci chystají se k válce, ale pro nás Čechy je to tempo hlemýždí. Vůdce, kancléř Ad. Hitler, měl 6. 10. v poledne zase sáhodlouhé žvanění, prý historickou řeč – dle novin. Chce prý mír, a my také, on jeho mír a my chceme ten náš svatý mír. Na všem tom má velký díl ten prokletý prý Angličan Chamberlain. Jo, jo, nejsou připraveni dosud k válce, a tak byli nuceni nás v Mnichově zaprodat ti Angličané a Velká Dohoda celá.

Dne 11. října 1939, ve středu, zemřel v Kněževsi šenkýř a řezník Bedřich Hauner ml., jeho otec jest od nás z čp. 86.

Do konce října 1939 denně pršelo. Nemohlo se zasíti, ani řepy, brambory vybrati. Zemědělci byli zoufalí. Práce všude „plné ruce“ a stále prší a prší; někteří rolníci síli ručně, sečkou i s dobytkem, nemohlo se pro mokro do polí. Mnohý zemědělec nemohl vybrat brambory, stála v řádkách voda; hlavně v Kortnách a na Dolíkách a ve Sviné. Když tady kroupy nenadělaly tolik škod, zničilo se teď všecko mokrem. Není pamětníka, by něco podobného se stalo. Kdo zasel žito, mokrem mu nevyšlo a zhoubné dílo dodělali slimáci a plži, všecko obilí sežrali. Mnozí seli znovu, ale kde vzít semena? Obilí bylo po katastrofě – krupobitím – dne 18. 5. 1939 málo.

Ceny chmele v říjnu trochu „šly“ nahoru na 1350 K až 1 700 korun za 50 kg. Následkem anglické blokády náš chmel kupovali pouze severské státy jako: Holandsko, Švédsko, Norsko apod. Do Ameriky a jinam po moři následkem blokády chmel se neprodal. Následkem naší nemohoucnosti s chmelem platil chmel jugoslávský přes 2 tisíce korun. Takovou cenu chmele jugoslávského historie nepamatuje, zatím co náš chmel úžasně klesl začátkem roku 1940 na pouhých 600 korun za 1 cent.

Vysoké školy německé v Praze, univerzita i technika, byly dány dne 4. 11. 1939 do správy reichu. Němečtí občané dělali veliké, okázalé slavnosti.

V měsíci listopadu i začátkem prosince denně pršelo. Orat, sít nelze. Až teprve 3. – 6. prosince krásně.

V týdnu od 15. do 21. října 1939 objevily se u nás v obci poprvé německé nápisy a názvy. Kupříkladu: Gemeindeamt – obecní úřad na domě obecního úřadu. Na nádražní budově: Kroschau – Herrendorf – Chrášťany – Kněževes. Na starém nádraží: Kraschau – Chrášťany. Tam Kroschau s „o“, tu s „a“. Rovněž tabule označující jméno obce na pokraji bylo napřed v samospasitelné, a pak drobným písmem označena česky. Obchody musely míti: Gemischte Kolonialwaren – Smíšené koloniální zboží. Neb u hostinců: Gasthaus – hostinec, Gastwirt – hostinský. U dobrovolných hasičů: Feuerwehrhornist – trubač. Tabule na rozcestí: Nach Rakonitz 8 km – do Rakovníka 8 km, nach Herrendorf 3 km – do Kněževse 3 km atd. Němci začínají „deutlich“germanizovat. My děláme si z toho „šoufky“, poněvadž určitě víme, že to všechno nebude míti trvání dlouhé.

Dne 8. listopadu 1939 o 21. hodině večerní byl spáchán zákeřný atentát na Adolfa Hitlera, vůdce a říšského kancléře a našeho dobročinitele, v Mnichově, v Bürgerbraukelleru. Sám všemohoucí prý vnuknul vůdci myšlenku, by opustil o třicet minut dříve místnost, a tím sobě život zachránil a i jeho vybrané společnosti. Při katastrofě zahynulo 7 osob a 63 jich bylo těžce raněno. Atentát provedl na rozkaz anglické propagandy jistý Georg Elzer, který prý se několikrát vrátil do místnosti, aby se přesvědčil, zda pekelný stroj, zazděný v pilíři těsně vedle řečníkovy tribuny, zdali dosud tiká. Georg Elzer se dostal do sálu jsa převlečen v pracovní šat, „modráky“, jako montér elektrického světla a řidič tlampače, rozhlasového zařízení. Ach škoda, přeškoda.

Student Opletal zastřelen. Dne 15. 11. 1939 byl v Praze pohřeb zastřeleného studenta Opletala, který byl dne 28. 10. 1939 zastřelen německou policií při demonstraci. Po jeho pohřbu došlo v Praze k demonstracím českých i jinonárodních studentů. Bylo přitom zastřeleno devět studentů a přes 1200 studentů zatčeno a odvezeno do koncentračního tábora někam k Berlínu. Všichni byli vysokoškoláci.

Tuto zprávu přinesl český rozhlas teprve v pátek dne 17. listopadu v 7 hodin večer. Německá kultura se začíná projevovat.

Dne 18. 11. 1939 ve tři čtvrtě na 5 hodin odpoledne nabádal již onemocnělý prezident Hácha ke klidu. Němci mu tak nařídili, aby Čechy krotil.

Stanné právo bylo vyhlášeno dne 21. 11. 1939 večer v okrese: Praha, Praha-venkov, Kladno, Beroun, Hořovice.

Pokračování