Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1938 - pokračování

Lékař narychlo povolaný konstatoval již smrt. Nastalo veliké vyšetřování četnictvem. Pachatel zatčen. Druhý den 10. listopadu 1938 zastřelený byl v márnici na hřbitově sv. Prokopa pitván. Rodina pak si odvezla mrtvého syna do Prahy a zde pohřben.

Oba vojáci byli poddůstojníci. Zastřelený desátník Job, druhý četař Landa. Tento byl svým činem úplně zničen. Zatčen byl ne pro zastřelení vojáka, ale spíše aby byl lépe hlídán neb hrozilo, že sám spáchá sebevraždu. Celá obec s ním cítila.

Asi týden před touto událostí stala se rovněž politováníhodná událost, totiž: Vojáci zde ubytovaní z dlouhé chvíle vypůjčili si kdesi dvouhlavňové pušky a honili v Kortnách zajíce. Jednomu z nich vyskočil zajíc téměř pod nohami, druhý voják nedaleko jdoucí byl nedočkavý, vypálil ránu přímo do nohy druhého vojína. Bylo ovšem ihned po honu, zavolán lékař, ten odporučil po obvázání a rány vyčištění do rakovnické nemocnice těžce raněného. Tam musela mu býti noha amputována, bylo však již příliš pozdě, ubožák za velikých bolestí zemřel na otravu krve. A zase přísné vyšetřování četnictvem a vojenskými úřady, pušky byly zabaveny. A nakonec byl z toho soudní proces. Škoda těch mladých vojáků, vždyť republika je bude zakrátko ještě potřebovat.

A tak se pomalu z naší obce ztrácel jeden oddíl vojáků za druhým, až zde zůstalo pouze několik vojáků, pouze strážní oddíl. Bydleli v hostinci „u Humlů“ čp. 17. I ti se pak v týdnu odstěhovali, tj. 6. prosince 1938, a nám zbylo pouze mnoho dobrých vzpomínek na naše čacké vojáky.

Hranice našeho státu se posunuly až sem blízko nám. Katastr „V Dlouhých“ jsou již pozemky obdržené v pozemkové reformě r. 1925 zabrány, jelikož jsou v katastru obce Veclov a tato se hlásí jako obec německá. I pozemky vlastní jsou zabrány. Hranice byly vytyčeny v týdnu koncem listopadu a v prvém týdnu prosince roku 1938. Majitelé těch pozemků musejí míti tak zvané pohraniční propustky. Tak daleko jsme to dopracovali.

Němci bylo zabráno i nádraží Nesuchyně-Hořesedly a všecky budovy stojící tam i s hostincem „Na Rozkoši“ a majitel Doubrava odvezl odtud všecky dveře a všecky okna.

Odtud byla Němci zabrána celá trať od nádraží tohoto přes Svojetín a Kounov. Zde byla zabrána překrásná škola česká Svatopluka Čecha s překrásnou sokolovnou. Dále byla zabrána vandalským národem osada Janov, zvaná Cabárna, úplně česká vesnice; byla zabrána, ježto je osadou Svojetína a tento se hlásí k říši. Janovští toho nikdy nezapomenou. Co tu bylo pláče, smutku, nemožno vypsat. Pisateli tohoto vyprávěl jeho přítel Jindřich Holý, hudebník z Janova, když oddíl ozbrojených ordnerů vtrhl do Janova, by úředně zabral obec, nebyl nikdo z občanů na vsi. Všichni lidé byli ukryti v domech a všichni plakali. Byla to přesmutná chvíle pro bodré občany janovské. Ti si přece toho nezasloužili!

Ba, byla zabrána hořejší část obce Pavlčína úplně česká, ale patřící katastrem Svojetínu. Jaké zlo, čin barbarský, byl zde spáchán, jen historie posoudí, ale určitě odsoudí.

Lidé jsou úplně zoufalí, přímo zoufalí. Všech utečenců, co museli utéci ze zabraného území, jest v republice přes 180 tisíc lidí. Do března bude jejich stravování a oblékání stát přes čtvrt miliardy korun.

Jest smutné se na chvilku postaviti k říšské silnici. Samé auto, povozy, stěhovací vozy, samý nábytek s uprchlíky, denně tisíce povozů a aut. Jako kdyby ti lidé něco špatného provedli. Bože můj, proč ti lidé mají tolik trpět, pro koho? Kdo tím vinen?

Jedno staré české přísloví praví: „Kdo lže, ten krade a kdo krade, přijde do pekla!“ Dnes nikdo v peklo nevěří, neb to máme poslední čas zde na zemi, a proto přísloví jest opraveno: Kdo lže, ten krade, a ten dojde na šibenici! A my pevně doufáme, že brzo se tak stane a pachatelé těchto zločinů přijdou před mezinárodní soud a budou oběšeni.


Pokračování