Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1920

Obecní zastupitelstvo se usnáší dne 11. dubna 1920 upraviti cestu od okresní silnice na Nový Dvůr. Rozpočet: Kč 18 000 na kopání a dovoz šutru, Kč 1 000 roury, Kč 2 000 strouhy, Kč 400 nemocenská, Kč 200 nádobí ostřit atd., úhrnný výdaj Kč 21 700. Tyto výdaje budou kryty mimořádnou přirážkou.

Na této schůzi byl zvolen správce hřbitova Adolf Pác st, čp. 105. Hroby nechť se vykupují: I. místo 10 Kč, II. místo 5 Kč, a to po dobu 10 roků.

Dne 21. května padaly kroupy, kusy ledu. Zničily všecko, hlavně v Ludencích.

V červnu roku 1920 zemřel Vilém Holý, typická zemědělská osobnost, polní hlídač, dobrý, nenáročný, poctivý člověk. Celý věk pracoval u sedláka Ludvíka Procházky, čp. 11. Zemřel a pochován ve Svojetíně.

Dne 21. května 1920 zabit bleskem zajatec Rus, který zde dobrovolně jako zemědělský pracovník u Pařízka Arnošta ve statku čp. 22 a 23 zůstal. Za bouře a velikého lijavce šel za stodolu pustit vodu; byl hotov, vracel se stodolou, lopatu nesl na rameni, zablýsklo se, ohromující rána, a Rus zasažen bleskem klesl mrtev.

Dne 26. září 1920 zvolilo obecní zastupitelstvo ve schůzi bytovou komisi. Zvoleni: 1. Václav Gregor, rolník, čp. 81; 2. František Trešl, čp. 1; 3. Chodora Jos., dělník, čp. 119; 4 Chalupa Václav z čísla 52, zámečník. Z toho vidno, že ačkoliv již máme válku 2 roky za sebou, doposud straší to odporné slovo „rekvírovat“. Tato komise byla určena rekvírovat byty pro nebydlící aneb pro lidi špatně bydlící.

Tento rok pronajata obecní kovárna kováři Františku Krauzovi z Lašovic za 100 Kč rodně na dobu šesti roků.

Roku 1920 zrušena pěšina mezi číslem 83, Antonín Procházka, a mezi číslem 136, profesor Dr. Ing. Josef Kounovský („Na Strašítkách“). Ona pěšina šla humny od čísla 59, Adolf Uher, do rohu za humna Em. Treglera, číslo 48, a zase humny kolem Strašítek, u čísla 83 vyšla na cestu, odtud na Ludeneckou cestu a dále na Olešnou. Po této veřejné pěšině as 2 m široké chodili lidé ze Svojetína a z Veclova do Rakovníka. Oni nechtějíce po obci, naměřili cestou kratší, humny kol obci.

Dne 19. října 1920 poprvé kněz římsko-katolický odříkával obřady při pohřbu v českém jazyku; rovněž i zpěváci česky odpovídali. Zpívali Jos. Holý, čp. 109, a jeho manželka, Jos. a Václav Gregor, čp. 81, a jeho manželka, Rýglová Aloisie, čp. 121, Frant. Donátová, čp. 38, Konrádové Božka a Polda, čp. 115, ze star. nádraží aj. Dříve katolický kněz odříkával při pohřbu pouze latinsky a zpěváci latinsky odpovídali, ku příkladu: „Fiant aur etue intendentes, in vocem depreckationes me“… Byl to pohřeb ženy Kůsové, zaměstnané ve dvoře čp. 16. Zemřelí: Marie Veverková, čp. 16, stará 62 r. – Jos. Bušek, čp. 26 – Marie Konopásková, čp. 28, 69 r. – Ludvík Diršmíd, čp. 71, r. 52 – Adolf Ringmajer, čp. 38, stár 60 r. – Žofie Chalupová, čp. 74, 18 roků – Jos. Veverka, čp. 16, 67 r.

Rok 1921

29. dubna byla zavedena moučná dávka. Frant. Huml žádá dne 29. 4. o živnost hostinskou. Bylo vzato na vědomí.

Vláda zřídila fond pro opatřování strojených hnojiv v Praze II, Štěpánská ulice 57. Z jedné kopy chmele platilo Kč 30 a 5 Kč příplatek na hnojiva. Bylo veliké to zatížení chmelařů, a proto na jedné chmelařské schůzi místní organizace byl pověřen Václav Gregor, čp. 81, aby zajel do Prahy k presidentu Kotlantovi Janu, předsedovi hnojné dávky, a požádal jej, bychom my chmelaři obce Chrášťan byli od dávky hnojné osvobozeni, aneb aby nám dávka byla slevena. Gregor Václ. do Prahy k Janu kotlantovi zajel a vymohl pro naši obec osvobození od hnojné dávky a hnojiva všecka jsme zemědělci obdrželi; přivezl „černé na bílém“; byla to veliká úleva.

V tomto roce bylo velmi draho; jedna kráva stála 10 000 Kč až 13 000 Kč, jalovice 2 q až 3 q stála 6 až 7 000 Kč, pár koní 20 až 30 tisíc Kč, chmel až 7 300 Kč, žito 1 q 600 Kč, jeden bleskosvod stál r. 1921 nejméně 600 Kč. Obleky nebyly ke koupi aneb za cenu nedostupnou.

Toho roku 1921 zřídila se cesta do polí „Na hlavách“. Emanuel Tregler, rolník, čp. 48, má největší o cestu tu zásluhu. Od prvého majitele pozemku Ant. Haunera, rolníka, čp. 35, se pozemek na cestu vykoupil a na jednotlivého majitele pozemku na „Hlava“ táhnoucí, vypočteno 27 Kč z půl lánu a pozemek jeho zdarma.

Zvolena komise zásobovací: Adolf Pác st. čp. 105 – Jos. Holý, čp. 109 – Karel Červenka, čp. 57 – Václav Procházka, N. Dvůr – Václ. Pochman, N. Dvůr, dne 2. 10. 1921.

Do komise k repartipaci (rozdělení) kontingentu zvoleni: Václav Kučera, čp. 10 – Josef Novotný, čp. 38 – Karel Červenka, čp. 57 – Rudolf Konopásek, čp. 28 – Václav Gregor, čp. 81 – rovněž 2. října 1921. Téhož dne usneseno, by projekt elektrizace v okresu naší obec zastupoval starosta Václav Růžička, švec, čp. 4. Dne 24. prosince 1921 bylo usneseno pojmenovati ulice i náměstí naší obce. Dáti nápisy: Havlíčkovo náměstí, Husova třída (směr od kapli ke hřbitovu, všeobecně Na hořejšku), Pražská třída (Strašítka), Dlouhá třída (v ulici), Na Zavadilce (směr kolem buštěhradského nádraží), Na Zátiší (v ouličce), Nádražní třída (k novému nádraží), Hlavní třída (od hořejší kaple směrem dolů k náměstí).

Telegram (Podací úřad: Praha, č. 2616. Podán dne 23. X., 20 hodin). Mobilizace nařízena. První den mobilizační jest dvacátý sedmý říjen 1921, 0 hodin jedna minuta. T. G. Masaryk, v. r., prezident republiky. Frant. Udržal, v. r., ministra národní obrany. Tento telegram došel na obecní úřad náš dne 24. října r. 1921 a je založen v obecních spisech.

V tomto roce 1921 panovala drahota k nevypsání. Vládla všude bezhlavost. Pořizovaly se komise a zas komise, na všecko na světě byly komise a tyto jsou jediné, čeho byl nadbytek.

Zemřelí v r. 1921: Jos. Polívka, rolník, čp. 27, stár 67 roků – Julie Kopecká, čp. 58, v stáří 21 roků – Frant. Kopecká, čp. 58, stará 49 r. – Frant. Růžička, v stáří 80 roků – Frant. Polívka, 81 r. – František Šebek, čp. 123, 80 r. – Josef Gallerach, čp. 30, 60 roků – František Divišovský, čp. 13, 26 r.

Starostou byl Václ. Růžička, čp. 4.

Rok 1922

Osada Nový Dvůr žádá obecní zastupitelstvo o zaměření vodovodu na N. Dvoře na schůzi obec. zastupitelstva dne 29. ledna 1922. Adolf Pác, člen obec. zastupitelstva z čp. 105, dává návrh, aby naše obec nic „za žádného“ neplatila, aby si předběžné práce a výlohy hradili Novodvorští občané společně jakožto zájemníci. Starosta Václ. Růžička dal o návrhu tom hlasovati a šesti hlasy odhlasováno, aby si předběžné práce a výdaje s tím spojené hradili občané – zájemníci z Nového Dvora sami.

Ve schůzi ze dne 19. března 1922 usneslo se obecní zastupitelstvo, by zbytek velkostatku v osadě Nový Dvůr i s budovami byl převzat naší obcí a dle potřeby a zájmu byl žadatelům pronajat, neb byl odprodán. Starosta se zmocňuje, aby v poradním sboru o tom jednal.

Dne 25. II. 1922 žádala rada starších církve československé zde obecní zastupitelstvo „o laskavé propůjčení kapli k církevním bohoslužbám.“

Památník padlým vojínům ze světové války roku 1914-1918

Roku 1922 pořádali místní živnostníci ples „pouze pro ženaté“. Tento bál byl velmi navštíven, takže zisk byl „mimořádně veliký“. Po plese tom při schůzi o vyúčtování plesu rokovali živnostníci, kam s čistým ziskem. Bylo to v hostinci Emila Gregora, čp. 12 (u Matějčků). Jeden navrhoval zisk dáti na knihovnu, druhý navrhoval dáti obnos obci k ruce, jiný na místní chudé a jiný zase navrhoval něco jiného, dokonce se ozývaly hlasy – „když nemůžeme dosíci jednoty, kam se ziskem z bálů, tedy to propijem“ (ovšem v žertu).

Nahodile byl přítomen oné schůzi Václav Gregor, rolník a kronikář, čp. 81, a ten vyžádav si slovo, navrhl: „Pánové, povinnost naší obce je postavit památník našim padlým hrdinům ze světové války! Přispějte obnosem na památník ten!“ Všichni přítomní schválili návrh burácejícím potleskem, který neutuchával a stále se zvětšoval. Bez debaty návrh ten byl živnostníky jednomyslně přijat, a tak byla prvá myšlenka postaviti památník padlým vojínům uskutečněna. Ihned živnostníci postavili v čelo Adolfa Uhra, domkáře a obuvníka, čp. 59, a tento zasadil se s největším úsilím památník vybudovati. Obecní úřad ze dne 19. března 1922 jmenoval člena obec. zastupitelstva do komité pro postavení památníku Josefa Novotnýho, rolníka, čp. 38.

Obecní zastupitelstvo ze dne 11. III. 1923 se usneslo, že přispěje obec na postavení památníku Kč 1 000, a kdyby snad byl při slavnosti odhalení památníku deficit, zavázalo se obec. zastupitelstvo, že ještě dle možnosti přispěje.

Ve schůzi obec. zastupitelstva ze dne 22. 4. 1923 na návrh Josefa Novotnýho, čp. 38, by obecní zastupitelstvo zúčastnilo se korporativně odhalení pomníku. Rovněž ve schůzi dne 3. 6. 1923 ujednáno se zúčastniti korporativně odhalení.

A tak zásluhou nahoře uvedených živnostníků v čele s předsedou Adolfem Uhrem, čp. 59, ochotou obecního zastupitelstva a porozuměním všech občanů postaven našim padlým hrdinům památník. Sochař Havlíček z Rakovníka, kterémuž byla stavba památníku pověřena, vytvořil krásný památník ve školní zahradě.

A tak památník padlým rekům postaven a dne 3. 6. roku 1923 byl odhalen.

Sraz všech korporací, místního i přespolního lidu byl u nádraží buštěhradského.

V čele obrovského průvodu kráčely školní děti s učiteli, za nimi zesílená hudba kapelníka Josefa Holýho, čp. 109, pak všecky místní spolky a mnoho a mnoho občanů místních i z okolí.

U památníku na řečnické tribuně přivítal hosty jménem obce starosta Václav Růžička, čp. 4. Potom se ujal slova předseda komité Adolf Uher, čp. 59. Krásnými slovy přivítal všecky přítomné, poděkoval všem, kdo se o postavení památníku zasloužili, zvláště obecnímu zastupitelstvu. Poté udělil předseda Adolf Uher slovo generálnímu řečníku, faráři československé církve Josefu Hlaváčkovi z Lišan. Tento výborný řečník začal slovy: V Thermopylách v Řecku nalézá se pomník postavený Sparťany 300 hrdinům Sparťanským s Leonidou v čele, kteří tu roku 490 před Kristem padli do jednoho odolávajíce návalu Perskému, zradou Řeka Efialta. Na to pomníku čteme: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, my, že tuhle mrtví ležíme, jakož zákona kázaly nám!“ Takový pomník postavili Jste i Vy Vaším vojínům – hrdinům jako památku, aby ten pomník Vám i budoucím byl upomínkou zbožnou na Vaše padlé atd. (Celou řeč faráře Josefa Hlaváčka dočteš se v knize pamětní Jos. Gregora). Na konci svojí krásné řeči farář Hlaváček promluvil: „Národe dobrý, milovaný, stůj povždy v pravdě, lásce a svornosti, nezištně. Kráčej kupředu, přes jakékoliv utrpení a hoře, buď ratolestí rostoucí podle studnic, za to vyrůstej národe z děl a neumírej, mužové tvoji ať jsou bezpočtu a za pomoci Boží nezhynou. A jako tam v Thermopylách, i tento památník hlásati bude: „Poutníče, zvěstuj našim drahým, my že tam v dáli mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám!“ Neutuchající potlesk byl řečníku odměnou. Když byl předseda Uher Adolf poděkoval řečníku za tak krásnou, dlouhou, přiléhající řeč, odebrali se všichni účastníci do hostince Emila Gregora, čp. 12 (u Matějčků), kde při koncertu hudby Jos. Holýho, čp. 109, při družné zábavě zůstali všichni do pozdních hodin večerních. Večer pak konala se taneční zábava v hostinci „u Procházků“ v čp. 11, by z výtěžku přispělo se na památník.

Nápisy na památníku padlých.

Věnují občané. 1914-1918

Číhař František, Černý Josef, Červený Karel, Čermák František, Diršmíd Josef, Dolejš Rudolf, Frélich Adolf, Pařízek Arnošt, Růžička Václav, Gallerach Josef, Hauner Arnošt, Holý Josef, Chalupa František, Ibl Emil, Kučera Josef, Kupec Josef, Kopecký Josef, Lehman Josef, Polívka František, Polívka Bohdan, Rýgl Alois, Procházka Emil, Skřivánek Josef, Rybáček Josef, Řepík Josef, Staněk Emil, Šebek Ludvík, Tregler Václav, Tichý Antonín, Tichý Jindřich, Uher Karel, Volráb Emil, Vostrý Josef.

Havlíček, Rakovník.

Vysvětlivky:

Kdo byl a čím byl každý z padlých na památníku uvedený a kde posledně bydlel:

Číhař František, čp. 107, syn domkáře, ženat.
Černý Josef, čp. 84, železničář, ženat.
Červený Karel, čp. 20, syn rolníka a hostinského, svobodný.
Čermák Frant., čp. 126, syn kováře, svobodný.
Diršmíd Josef, z čp. 71.
Dolejš Rudolf, čp. 3, syn rolníka, svobodný.
Frélich Adolf, čp. 116, mistr kovářský, ženatý.
Pařízek Arnošt, čp. 22 a 23, statkář, ženatý. Nadporučík.
Růžička Václav, z čp. 74 v Praze, sluha u vrchnosti, svobodný.
Gallerach Josef, z čp. 30, syn rolníka a pak mlynáře „z Podkozí“, svobodný.
Hauner Arnošt, z čp. 86, řezník, ženatý.
Holý Josef, z čp. 118, kočí, syn Viléma Holýho, pol. hlídače, svobodný.
Chalupa Frant., z čp. 52, obuvník v Řevničově, ženatý.
Ibl Emil, čp. 92, syn rolníka, svobodný.
Kučera Josef, čp. 125, domkář, ženatý.
Kupec Josef, z čp. 132, syn domkáře a železničáře, svobodný.
Kopecký Josef, z čp. 58, syn domkáře, svobodný.
Lehman Josef, čp. 91, zedník, svobodný.
Polívka Frant., čp. 110 (sušárna), řezník, ženatý.
Polívka Bohdan, z čp. 42, krejčí v Sasku, ženatý.
Rýgl Alois, čp. 85, okresní cestář, výborný sokol, ženatý.
Procházka Emil, čp. 77, syn vdovy po rolníku, svobodný.
Skřivánek Josef, čp. 99, syn vdovy zemědělské děl., svobodný.
Rybáček Josef, z Nového Dvora, syn šafáře, svobodný.
Řepík Josef, čp. 99, syn zemědělského dělnice – vdovy, svobodný.
Staněk Emil, čp. 53, syn domkáře a železničáře, svobodný.
Šebek Ludvík, čp. 123, domkář, ženatý.
Tregler Václav, čp. 46, domkář a zedník, ženatý.
Tichý Antonín, z čp. 97, obuvník v Černoci, ženatý.
Tichý Jindřich, z čp. 97, syn domkáře, svobodný.
Uher Karel, z čp. 59, syn domkáře, svobodný.
Volráb Emil, z Nového Dvora domkář a zednický polír, ženatý.
Vostrý Josef, z čp. 7, kočí a syn domkáře, ženatý.

Všech jmen padlých, neb ve válce různě (na bojišti, v nemocnici apod.) zemřelých jest 33. Spěte sladce, lehké odpočinutí, tam v daleké cizí zemi, hrdinové naši. Vzpomínáme!

Knihovní rada: Dne 17. 11. 1922 zakoupila obec knihy do obecní knihovny; tuto umístila ve školní budově. Učitelka slečna Jindřiška Kounovská ustanovena knihovníkem a půjčovala jednou týdně občanům za mírný (režijní) poplatek knihy. Do knihovní rady byli dne 31. 12. 1922 zvoleni: 1. Josef Holý, rolník a kapelník, čp. 109, 2. Adolf Pác st., rolník a švec, čp. 105, 3. Emil Gregor, ml. Učitel, čp. 12.

Toho času byl starostou Václav Růžička, domkář a obuvník, čp. 4.

V roce 1922 zemřelo 11 osob. 1. Anna Mikšovicová, 24 roků stará, sebevrah, skočila pod vlak v lese „v Blatinách“, byla z čp. 90. 2. Vincencie Lauberová, čp. 106, domkářka, 79 roků. 3. Skřivánková Marie, bydlela v čp. 87, sebevrah, oběsila se v kůlně (majitel Josef Gallerach). 4. Josef Pokorný, výměnkář, čp. 39, zvaný Rotschild pro „velikou“ spoustu peněz. 5. Josef Rýgl, výměnkář, bydlel v domě vedle č. 33. 6. Josef Svoboda, čp. 18, nadějný hoch, syn Emanuela Svobody. 7. Rudolf Ulrich, domkář a kolář, čp. 55. aj.


Pokračování