Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

1918 - dokončení

Náš národ byl zbaven 300letých otrockých pout. Pořádaly se průvody, schůze, řečníci zase si zařečnili. A co bylo nejzajímavější? Nebylo stran. Byl každý pouze Čechoslovák. Všichni za jednu stranu, za Československo, oslavovali pád Rakouska – všichni za jednoho. Vojáci okamžitě ze sebe strhali odznaky, distinkce, vyznamenání rakouských katanův. Strhují ze sebe „karlíky“, znak „K“ (Karel) z čepice, a všecko, co připomíná ponižující armádu. Kdo snad z vojínů váhal tak učiniti, strhly z nich české dívky všechno; hlavně odstrojily Němce vojáky, na těch si vždy pochutnaly. Lid pokračoval v čistce. Kde visel nějaký ten rakouský orel, na trafice, na soudech apod., ihned jej srazili k zemi a zničili. A tak bylo i u nás v naší obci. Radost veliká k nevypsání.

Dne 28. října 1918 vyvěsil na škole českou vlajku již po deváté hodině ranní na znamení, že máme zlatou svobodu, že jsme zproštěni otroctví habsburského Josef Gregor, rolník, čp. 81. Vlajku tu vyvěsil, ačkoliv nebylo vydáno ještě nic úředního, a byl z mnoha stran varován. Sám tehdejší řídící učitel varoval Jos. Gregora, aby tak nečinil, že není ještě nic úředně známo, aby se ještě chvíli zdržel a vlajku nevyvěšoval. Gregor na nic nedbal a vlajku na školní budově vyvěsil.

Lidé se sbíhali a nechtěli ani věřit, že je již po ukrutné válce. Nevýslovná radost všude, nikdo nic ten den nedělal.

Naše obec se může pochlubit, že jest prvou obcí, kde vlála prvá československá vlajka – již před desátou hodinou dopolední. Zásluhou Jos. Gregora.

A tak dne 6. listopadu r. 1918 oslavili jsme v naší obci osvobození naší milé vlasti z pout otrockých, která nás po 300 let tísnila.

Ten den celá naše ves oděla se svátečním rouchem.

A teď teprve, po ukončení války, přicházeli vojíni ze všech front. Mnohý byl šťasten, mnohý nešťasten, neboť zemřel mu mezi tou dobou člen rodiny, aneb přišel o majetek, dobytek rakouskou vládou zrekvírovaný atd. Kupříkladu: Náš občan Adolf Růžička, čp. 19, zemědělec narukoval do války již 27. července 1914, doma bylo všecko zdrávo, početná rodina, žena, rodiče zdrávi, majetek nezadlužený, ve vzorném pořádku. V roce 1918 v létě se vrátil ze zajetí ruského. Manželka mrtva, matka mrtva, dítě také mrtvo; hospodářství jeho pronajato, dobytek rozkraden, pole v nepořádku, dům jeho čp. 19 zrekvírován pro polské uprchlíky, a ti v něm vazalsky hospodařili, všecko rozbito, co hořelo, bylo spáleno. K zoufání pro Adolfa Růžičku. Však dlouho živ nezůstal, útrapy válečné mu život ukrátily, zemřel 5. července r. 1928, stár 51 roků.

Zde nutno uvésti, že válečných uprchlíků zde bylo několik desítek. V čísle 89 u Jos. Linharta byl Polák, poštmistr s manželkou a synem studujícím, v sušárně Lud. Cédla v čísle 110, za humny, byla rodina Italův, v čísle 19 Adolfa Růžičky, bylo několik rodin Poláků aj. Obec je musela živit, byli samá špína a hmyz. Mnoho útrap ti lidé zakusili.

Dne 20. prosince 1918 vrátil se nám milý náš prezident osvoboditel Tomáš G. Masaryk do vlasti; byl všude slavnostně vítán. Triumfální jeho jízda Prahou dne 20. prosince 1918. Celý národ jásal, vždyť měl svého miláčka – Osvoboditele Tomáše G. Masaryka doma.

Zemřelí v roce 1918: Jos. Čermák, 69 r. – Ant. Vajdyš, 69 roků – Josef Dolejš, čp. 3, syn rolníka, stár 17 r. – Antonín Hauner, čp. 35, bývalý starosta, stár 58 r. – Josef Pác, čp. 105, stár 16 roků – Jos. Pavlíček, čp. 24, stár 20 roků – Jindřich Tichý, čp. 97, 26 r. – Anežka Divišovská, 56 r. – Marie Procházková, čp. 11, 22 r. – Václav Růžička, čp. 74, 34 roků. Všech zemřelých v roce 1918 bylo i s dětmi 19 osob.

Prvý rok v republice - rok 1919

V tomto roce mohl český člověk volně dýchat, volně se pohybovat. Časopisy se teď teprve mohou volně rozepsat. Tak Národní politika píše 22. ledna 1919: „Mírová konference“, krvežíznivec Vilhém II. „Na mírové konferenci v Paříži byl předložen v komisi pro vyšetření viníků války dopis, který Vilhém II. zaslal v prvých dnech války. Dopis tento jest jedním z hlavních důkazů proti Vilhému II. V tomto dopise Vilhém II. píše: Rve mi to duši, ale musíme všecko zaplaviti ohněm a krví, zardousiti muže, ženy, děti i starce. Nesmí zůstati ani jeden strom, ani jeden dům ušetřen těmito prostředky hrůzy, které jedině jsou způsobilé přemoci národ tak zdegenerovaný, jako národ francouzský. Stane-li se tak, skončí válka za dva měsíce, kdežto kdybych bral humánní ohledy, mohla by se prodloužit válka na léta. Přes všechen svůj odpor musil jsem zvoliti prvý způsob… atd.

A teprve teď po válce se národ dovídá, jaké plány kuli Habsburkové a Hohenzollernové.
Národní politika píše ze dne 23. ledna 1919: Politicky nespolehliví posílání do Albánie. Arbeiter Zeitung uveřejňuje úřední doklady o tom, jak v r. 1917 bylo 70 vojínů 13. domobraneckého pěšího pluku, vesměs Čechů, politických provinilců, posláno dle rozkazu náčelníka generálního štábu do Albánie. Časopis ten dovozuje, že účelem toho rozkazu bylo, aby „politicky nespolehliví čeští vojáci“ byli v Albánii co nejdříve usmrcen malárií, prudce tam řádící. Rovněž pluk pěší, vesměs český, čís. 88, byl dán do Albánie za tím účelem.

A mnoho dobrých českých vojínů, otců rodin a synů českého národa tam zahynulo. Německá tyranie nasadila všecky páky, aby národ český vyl vyhlazen, což se jim ovšem nepodařilo.

Národ český v čele s milovaným presidentem Osvoboditelem Tomášem G. Masarykem ujal se vlády a každému bylo spravedlivě měřeno.

V republice zaveden pořádek a demokratický řád volební. A tak i v naší obci konány dne 30. června roku 1919 prvé demokratické volby.

Zápis o těchto prvých volbách zní:
Zápis o volbě obecního starosty, náměstka a radních v Chrášťanech, konané dne 30. června 1919. Přítomni byli: 1. Karel Ferdinand Topinka, řídící učitel, jako zástupce dohlédacího úřadu. 2. Tito členové zastupitelstva: Josef Novotný, čp. 38, rolník – Emil Gregor, čp. 12, rolník – Václav Procházka, Nový Dvůr, rolník – Josef Holý, čp. 109, rolník – Václav Kučera, čp. 10, rolník – František Hornof, čp. 43, domkář – Václav Pochman, N. Dvůr, domkář a železničář – Adolf Pác, čp. 105, zemědělec a švec – Karel Červenka, čp. 57, domkář a zedník – Emil Zelenka, N. Dvůr, rolník – František Trešl, čp. 1, zemědělec a zedník – Václav Vecka, čp. 101, domkář a drátěnkář – Josef Pochman, č. 29, rolník – Václav Stuchl, čp. 80, domkář a zedník – Václav Růžička, čp. 4, domkář a švec.

Zástupce dohlédacího úřadu vzal všechny přítomné členy zastupitelstva do slibu věrnosti Československé republice, načež přikročeno k provedení voleb.

Volbu řídil nejstarší člen zastupitelstva: František Hornof, domkář, čp. 43, s důvěrníky: Václav Kučera, čp. 10, rolník – Josef Pochman, N. Dvůr.

Skupina mající třetinu všech členů zastupitelstva prohlásila, že činí nárok na úřad prvého náměstka, to bylo jí – komisí – přiznáno. Ostatní pak členové voleni lístky.

Nejprve byl zvolen starosta. Odevzdáno bylo 10 hlasů. Obdrželi: Václav Růžička 10 hlasů. Nadpoloviční většina volících činí 6 hlasů. Jest tedy zvolen za starostu Václav Růžička.
Na to přikročeno k volbě náměstka starosty. Volila sama skupina, jíž nárok na prvního byl přiznán. Odevzdáno bylo 5 hlasů. Obdrželi: Václav Procházka, N. Dvůr, 4 hlasy. Nadpoloviční většina činí 3. Jest tedy zvolen za náměstka starosty: Václav Procházka, rolník, N. Dvůr.

Dále vykonána byla volba radních.

Odevzdáno bylo 15 hlasů. Obdrželi: Josef Holý, čp. 109, 14 hlasů – Adolf Pác st., čp. 105, 14 hlasů – Václav Stuchl, čp. 80, 14 hlasů. Jsou tedy zvoleni všichni tři radními. Skončeno a podepsáno. Karel Ferd. Topinka, v. v., zástupce dohlédacího úřadu. V Chrášťanech dne 30. Června 1919.

Členové zastupitelstva: Václav Růžička, čp. 4, starosta – Václav Procházka, Nový Dvůr, místostarosta – Adolf Pác, čp. 105 – Jos. Novotný, čp. 38 – Jos. Holý, čp. 109 – Jos. Pochman, N. Dvůr – Emil Gregor, čp. 12 – František Hornof, čp. 43 – Václav Stuchl, čp. 80 – František Trešl, čp. 1 – Václav Vecka, čp. 103 – Karel Červenka, čp. 57 – Emil Zelenka, N. Dvůr – Václ. Kučera, 10 – Josef Pochman, čp. 29.

Po volbách těchto bylo na jedné straně rozčarování, na druhé straně předčasný jásot. Starosta Václav Růžička, čp. 4, domkář a obuvník, převzal ihned starostenství po bývalém starostovi Rudolfu Konopáskovi. Václav Růžička úřadoval správně, ačkoliv se hlásil zaujatě ke straně sociálně-demokratické, později ke straně komunistické. On jest prvým bolševikem v naší obci, ale každému, bez výjimky, tedy i protistraníku vždy rád a velmi ochotně vyhověl. V pozdějším úřadování nabyl praxi a tu pak rád využíval pro obec. Úřadoval od 6. července 1919 v bytě čp. 37. Jos. Šindlera, obecní zastupitelstvo pronajalo byt ten za 150 korun měsíčně.

Obecním zastupitelstvem dne 6. 7. 1919 do finanční komise bylo zvoleno šest členů: Kučera Václav, čp. 10 – Pác Adolf, čp. 105 – Pochman Václav, N. Dvůr – Konopásek Rudolf, čp. 28 – Šindler Jos., 37 – Zeithamel V., N. Dvůr. Vyživovací komise: Novotný Jos, čp. 38 – Vecka Václ., čp. 103 – Pochman Josef, čp. 29 – Procházka Gustav st., čp. 21 – Řepík Adolf, čp. 111 – Volráb Jan, čp. 127. Sociální komise 3 členy: Gregor Emil, čp. 12 – Zelenka Emil, N. Dvůr – Hornof Frant., čp. 43. Stavební a silniční 3 členy: Procházka Václ., N. Dvůr – Červenka Karel, čp. 57 – Stuchl Václav, čp. 80.

V této schůzi se obecní zastupitelstvo usneslo, by byla opravena škola, obecní domek, zvonička na N. Dvoře, dále zřízení polního hlídače a stanovení strážníka. Vidno, že nově zvolené obec. zastupitelstvo zamýšlí svorně pracovat pro blaho a rozkvět obce naší, ačkoliv jsou zastoupeny různé složky politických stran.

Ve schůzi dne 21. září 1919 zřídilo (zvolilo) obec. zastupitelstvo 6ti člennou komisi pro rozvrh kontingentu. Zvoleni byli: Za velkoproducenty: Emil Gregor – Gustav Procházka, 21. Za střední producenty: Václav Kučera – Frant. Fencl, N. Dvůr. Za maloproducenty: Karel Červenka – Adolf Řepík, čp. 111.

Dne 16. 11. 1919 upsala obec naše státní půjčku Kč 2 500 na 4 % státní pokladniční poukázky splatné 1. října 1924.

Tohoto dne usneslo se obec. zastupitelstvo vysázeti vysokokmenné hrušně při silnici směrem ku hřbitovu a usneseno dále poraziti topoly „Pode vsí“. Na Novém Dvoře vydávány budou dobytčí lístky, bude k tomu zplnomocněn Václav Procházka, N. Dvůr.

Dne 26. list. 1919 zemřel Arnošt Pařízek, čp. 22 a 23. Zemřelí v roce 1919: František Černý, čp. 133, stár 85 roků – Antonín Zelenka, 65 roků – Švecová Jana, 30 roků – Anežka Šintlerová, čp. 122, 42 r. – Arnošt Pařízek, čp. 22 a 23, statkář, ve stáří 40 roků.