Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Náboženství církve česko-moravské

Když Slovensko si utvořilo v roce 19 14/3 39 takzvaný „samostatný stát“, církev československá dostala název církev česko-moravská. A po válce, když Slovensko přivtěleno zase do republiky Československé nese název zase církev československá. Když se bratr farář odstěhoval – Jaroslav Valenta - nastoupil br. farář František Klaban. Narodil se 23. listopadu 1913 v Novém Bydžově. Studoval v Novém Bydžově a v Praze. Po studiích přišel do Kladna, odtud za faráře do Kněževse 1. dubna 1946.

Cena chmele od roku 1865

Vypsáno z pamětní knihy Adolfa Haunera, statkáře čp. 22 a 23. (předek kronikáře Václava Gregora 81).

Roku 1865

Chmele byly stále pěkné, ale nastalo veliké sucho a tím utrpěly na vzrůstu. Cena byla vysoká, ze začátku se platilo 170 zlatých, pak nastal obrat v ceně a chmel se prodával za 50 zl. – 60 zl. – 80 zl. až 120 zlatých za 1 cent, tj. za 50 kg.

Rok 1866

Chmel byl pěkný, ale stávajícím suchem vyschlý; prodával se za 155 zl. – 160 zl. – 130 zl. a za nejnižší cenu 115 zl. za 50 kg.

Rok 1867

Bylo veliké sucho, chmel špatný, a na to přišlo krupobití a část úrody byla zničena. Cena na začátku 130 zl. – 120 zl. – 80 zl. – 60 – 50 – 40 – 30 – 20 zl. a také za 15 zl. Mnoho chmele zůstalo neprodáno a zůstal na příští rok na půdách.

Rok 1868

Dne 27. května bylo silné krupobití. Kroupy padaly samotné – bez deště. Dlouho to netrvalo, ale nadělaly kroupy škody, že chmel již zavedený se musel vytrhat, někde jej pouze štěpovali. Nejvíce kroupy řádily v Kortnách a na Hlavách. U svaté Rosárie byla potlučena každá 7. až 8. tyčka, tedy tam kroupy řádily méně. Chmele narostlo polovina let minulých. Cena za 50 kg při začátku 75 zlatých, později 92 zl. – 100 – 110 zlatých – nato cena klesla a prodával se za 60 zl. – 70 zl., o vánočních svátcích klesla cena na 40 – 48 – 50 zlatých. Odbyt byl malý. 12. srpna – 13. srpna a 14. srpna roku 1868 bylo vedro, teploměr ukazoval 30° - 32°- 34°.

Rok 1869

Chmel se na začátku dobře ukazoval a sliboval dobrou sklizeň. Bylo však počasí nepříznivé, bylo sucho. Pak spadla na chmel „medová rosa“ (měděnka), a ta působila na chmel, že sklizeň byla slabá, pouze ¼ roku loňského. Na začátku sklizně se na chmel nikdo nezeptal, pak byla 150 zl. asi 3 dny – dále a 7 dní se prodával chmel za 180 zl., pak asi 14 dní nebyla cena žádná – „čuměl“ – jest zaznamenáno. To prý dělali kupci, hlavně židé – trh výroční. Pak se chmel „hnul“ na 195 zlatých až 250 zlatých. Za tuto nejvyšší cenu se u nás nejvíce prodával a do 24. října byl chmel vyprodán.

Rok 1870

Začátek velmi studený. Chmel se uvedl, dobře očesal, i usušil, jelikož počasí bylo pěkné. Cena 50 zlatých. Počasí pěkné potrvalo až do sv. Martina.

Rok 1871

Roku toho bylo chmele velmi málo, ale jakosti velmi dobré. Cena předem za 150 zlatých a pak za 172 zlatých. Kupující byl žid Glaser z Kounova. Po všech svatých se chmel prodával 50 kg za 190 zl. až 230 zl.

Rok 1872

Chmel obstál velmi dobře. Začal se česat 13. srpna. Prodej byl urychlen, takže do sv. Havla (19. říjen) byl chmel vyprodán. Cena 130-135 zlatých, pak až 150 zlatých. Nato, když chmele bylo dáno více na trh, klesl na 120 zl. až 100 zl. Cena rozličná.

Rok 1873

Tento rok byl ze začátku studený. V květnu byly mrazy. Poslední den v květnu se mrazem vyznamenal. Krupobití velice řádilo, nejvíce v Kortnách a na Dolíkách. Chmel se začal česat dne 29. srpna a bylo ho málo. Cena 115 zlatých.

Rok 1874

Rok tento řádilo dvakrát krupobití. Nejvíce v Kortnách a na Dolikách a u svaté Rosárie. Chmele byla polovina následkem velikého sucha. Cena 190 zlatých.
Rok 1875 – rok 1877 – Tyto roky nejsou zaznamenány pro chorobu a úmrtí Adolfa Haunera, čp. 22 a 23.

Rok 1878

V zápisech pokračoval Václav Pařízek, nástupce Adolfa Haunera, který se oběsil r. 1875. Dne 20. června roku 1878 k večeru padaly kroupy zvláště na Dolíkách. Tam byl každý druhý „štok“ přeražen. Vlivem krásného počasí se chmel úplně zotavil, takže sliboval pěknou úrodu. Než se přišlo k česání chmele, přišly větry, deště, takže chmel se nemohl sušit. (Chmel se tehdy sušil na sluníčku, na malých lískách – poznamenal Václav Gregor). Delší dobu trvalo, než přišel kupec na chmel. Nikdo se po chmeli ani neoptal – natož koupil. Až později se dostavil kupec všeobecně zvaný Honza Voják, který situaci využil a dával za chmel přespříliš málo, takže byl chmel z mnoha usedlostí přímo vyhozen. Cena chmele 70 zl. – 90  zl. Pěstitelům byla cena malá, „spekulovali“ s chmelem a nakonec dočkali se ceny 45 zlatých. Museli chmel tehdy sírovat.

Rok 1879

Chmel se znamenitě očesal. Ceny byly prabídné; toto bylo přisuzováno pěstitelům obce Kněževes!? Tito uveřejnili v časopisech, že chmelová réva jest v bídném stavu. Mysleli, že jim bude odepsána daň, a zatím nedostali nic a poškodili pověst svého chmele, kterážto již tenkrát byla světová. Chmel se kazil následkem chmelové housenky. Larva této housenky nadělala na chmelnicích škody obrovské. Chmelnice žloutly a usychaly, listy opadaly. Aby se předešlo zkáze druhým rokem, nařídilo c. k. okresní hejtmanství, by se chmelina spálila a tyče namočeny do kyseliny karbolové, aby hmyz zahnízděný v tyčích se zničil. Že se nedělalo ani jedno, ani druhé snadno uhodne čtenář, jednak by se chmelina, jako hodnotné krmivo, zničila, a v druhém byla by práce vysilující a nákladná. Toho roku byla cena 110 zlatých za 1 cent, tj. 50 kg.

Rok 1880

Jak se všeobecně předpokládalo, na chmeli se objevili červi. Byla obava, že chmelová réva bude jimi zničena. V polovině srpna nastaly deště, a ty chmel oživily, takže bujně odrůstal. Česat se začalo 23. srpna, úroda pěkná za 72 zl.

Rok 1881

Ke konci srpna padaly kroupy jak holubí vejce. Nejvíce v Kortnách a Ludencích. Přesto, že ve chmelnicích nadělaly kroupy velké škody, bylo chmele až dost a krásně vzrostlý. Když byla asi 1/3 očesána, padla mlha, chmel ztratil barvu, zrezavěl a padal; zakrátko dostavil se lijavec a chmel byl zachráněn. Špatně se sušilo, stále pršelo. Cena při začátku 110 zl. až 115 zl., pak klesla na 70-80 zl., a zase „šla nahoru“ 90-100 zlatých.

Rok 1882

Dne 20. května v noci byla veliká bouřka s krupobitím; kroupy zůstaly 3 dny ležet. Dne 30. května kroupy zkázu dodělaly. Chmel, který byl již zaveden, byl vytrhán. Nastalo krásné počasí, že byla vláha, chmel obživl, krásně rostl. Narostlo ho málo; začal se česat dne 28. srpna. Cena 150 zl., pak 200 zl. a 300 zl.

Rok 1883

Do 26. června panovalo chladno. Na chmeli se hmyz množil, takže chmelnice zakrátko zčernaly. Chmele bylo málo, ani polovina roku loňského. Cena není zaznamenána.

Rok 1884

Chmel na začátku srpna žloutnul; bylo mnoho červů. Dne 15. srpna začaly notné deště, které trvaly několik dnů, a chmel se udržel. Cena 80 zl. – 90 – až 100 zlatých.

Rok 1885

V červnu chmel rostl dobře, bylo namoknuto a slunce hřálo. V červenci o Petrovickou pouť byl notný déšť a kroupy, které chmeli ublížily. V druhé polovině ke konci se začalo česat a chmel nebyl zralý – zplesnivěl a zčervenal. Úroda byla obstojná. Chmel prodával se až v listopadu za cenu 68 zlatých. Mizerná cena, stojí psáno. Kupoval zde kupec Glaser z Kounova.


Pokračování