Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Spořitelní a záložní spolek – kampelička

Ustavující valná hromada byla 6. 1. 1912. Na popud zakladatele mnoha kampeliček,
řídícího učitele Karla Ferdinanda Topinky, byla svolána I. valná hromada všech místních i novodvorských občanů dne 6. ledna 1912. Této valné hromadě předsedal Arnošt Pařízek, rolník čp. 22-23. Po vzletné řeči na heslo „Svůj k svému!“ – „Venkov sobě!“ atd. K. F. Topinky přihlásilo se 38 členů zakládajících.

Firma spolková byla zapsána úředně dne 9. 2. 1912 č. 1331/spol. XIII/225. Poplatky stupnicové a úlevy poplatkové povoleny okresním finančním ředitelstvím ze dne 13. března 1912 č. 11472 atd.

Prvým starostou „kampeličky“ byl jednomyslně zvolen Josef Gregor, rolník čp. 81, kteroužto funkci správně a poctivě zastával až do své smrti dne 27. května 1927. Prvým pokladníkem byl jednomyslně zvolen řídící učitel K. F. Topinka – odborník na slovo vzatý, byl chloubou naší kampeličky. Pro jeho píli, nadlidskou práci, obětavost, nestrannost a nezištnost byl všemi milován, vážen a všemi ctěn.

Po smrti Josefa Gregora, starosty, byl zvolen na mimořádné valné hromadě Ludvík Procházka, rolník a hostinský čp. 11, po jeho smrti zvolen v říjnu r. 1929 Václav Kučera, rolník č. 10.

Po odchodu řídícího K. F. Topinky do nového působiště Nového Strašecí byl zvolen jednomyslně pokladníkem Václav Gregor, rolník – obecní kronikář, čp. 81. Pokladníkem byl od září r. 1927 do 1. července roku 1932; po něm pokladníkem zvolen řídící učitel Josef Bechyně, a v roce 1939 jest pokladníkem Emil Prousek, podúředník ČSD, čp. 79. 
Prvý předseda dozorčí rady byl Antonín Hauner, rolník čp. 35.

Jeden z nejstarších jest dosud činný místostarosta Václav Ulrich, domkář a obuvník, čp. 108, který jest od založení „kampeličky“ členem v představenstvu.

V roce 1932 o valné hromadě bylo 156 členů. Činnost kampeličky byla zahájena dnem 1. března 1912; úřaduje se v místnosti „U Procházků“ čp. 11 a úřední hodiny každou neděli od 9 hod. do 12 h polední.

Vznik a založení církve československé

Dne 8. ledna 1920 byla založena církev československá na schůzi Klubu reformního duchovenstva v Národním domě na Smíchově v Praze.

U nás byla založena roku 1920, a to na popud profesora rakovnické reálky Eduarda Klicpery z Rakovníka. Tento profesor měl zde v létě v hostinci čp. 17 (teď u Humlů) přednášku na théma: „Český národ a Řím!“, kde mezi jiným pravil: „Vypořádali jsme se s Rakouskem, vypořádáme se také s Římem. Jeden každý musíme si vzíti příklad z našeho prezidenta Masaryka, ten Římu nevěří nikdy atd.“.

Přednášející připomenul přítomným, jak mnohé kruté chvíle způsobil Řím našemu národu. Ku příkladu: Křižácké výpravy proti Čechům, upálení mistra Jana Husa, vyhnání ze země Jana Amose Komenského, Jeroným atd.

Schůze byla velmi četně navštívena místním i okolním lidem a vzal si přednášku tu tak k srdci, že následujícího dne dal se mnohý z nich přepsati na církev československou.

Prvým knězem u nás a v okolí byl farář bratr Josef Hlaváček, bývalý katolický kněz z Lišan. Tento kněz jest výborným kazatelem a již tenkrát byl svobodomyslným, za což byl několikráte katolickým klérem vyšetřován a trestán tím, že musel každoročně vodit procesí na sv. Horu. Byl trestán přímo arcibiskupem pražským. Ihned po převratě r. 1918 vstoupil do Klubu reformního duchovenstva a přestoupil do církve československé.

Z fary katolické v Lišanech se po dobrém nechtěl vystěhovat, až teprve za několik let na úřední vyzvání se vystěhoval do Lužné-Lišan blíže nádraží, a tam jeho zásluhou vystavěn Československý sbor.

Za záznam stojí tato událost: Dne 17. dubna roku 1921 měl v okolí prvou svatbu československou Václav Pichrt, syn Marie Pichrtové, rozené Číhařové z Chrášťan, teď bytem v Kněževsi, a nevěsta Anna Fojtíková, čp. 183. On narozen 18 23/9 98, ona narozena 19 28/12 00. Svatba konala se v 10 hodin dopoledne 17. IV. 1921 v kostele římském sv. Jakuba v Kněževsi. Oddavky vykonal br. Josef Hlaváček, farář církve československé.

Na návod tohoto faráře vnikl lid do kostela nenápadně. Kostel byl naplněn do posledního místečka věřícími československé církve. Při oddavkách sloužil farář br. Josef Hlaváček slavné bohoslužby. Při těchto vrazil farář římský Smrž do kostela a huronským křikem a výhrůžkami nařizoval, aby kostel byl okamžitě vyklizen atd.

Farář Josef Hlaváček několika slovy římského kněze odbyl, mezi jiným: „Tento kostel byl před léty náš. Vy jste nám jej ukradli“ atd. Lidé církve československé v kostele meškající volali: „My sobě vyprošujeme ticho! My chceme klid, nechceme, aby nás někdo vyrušoval při bohoslužbách, při římských bohoslužbách také nikdo nevyrušoval,“ atd.

Nejvíce zarazilo římského faráře, že byl kostel věřícími přeplněn, kdežto při jeho bohoslužbách sedí v lavicích několik málo babiček.

Úřady pak daly Hlaváčkovi nařízení, že kostel nesmí více používat, a od té doby je zase používán k účelům římsko-katolickým.

Bohoslužby československé v Kněževsi konají se ve škole, u nás v kapli sv. Panny Barbory. Obecní zastupitelstvo propůjčilo kapli církvi československé k obřadům.

V radě starších církve československé byli zvoleni:

1. Jindřich Mikšovic st., čp. 90, předsedou
2. Adolf Uher, domkář čp. 59, jednatelem
3. Ludvík Ulrich, domkář a železničář čp. 152, pokladníkem

První pohřeb československý měla Eleonora Tichá, domkářka čp. 97, která zemřela 26. listopadu 1925. Jelikož farář českoslovnský Jos. Hlaváček nemohl pro jiný pohřeb, zastupoval jej farář československý Bozděch. Též výborný kazatel. Eleonora Tichá byla 73 roky stará.

Po faráři Jos. Hlaváčkovi, který byl přeložen do Kladna, nastoupil za faráře Bozděch, který bydlel ve sboru Lužná-Lišany. Po něm určen farářem v Kněževsi Dr. Th. Bohumil Pešek, který bydlí v Chrášťanech čp. 136 u tchána profesora – doktora tech. věd a Ing. Josefa Kounovskýho, jehož dceru Olgu má Pešek za manželku. Farář Boh. Pešek nastoupil za faráře dne 22. února 1930. Jeho paní Dr. Olga Pešková, rozená Kounovská, dcera Ing. Dr. profesora Kounovskýho, vyučuje československé náboženství v Chrášťanech a v Kněževsi od 19 22/2 30. 

Prvá československá mše konala se ve školní budově dne 22. ledna 1922.

Dne 25. února 1922 žádala rada starších československé církve obecní zastupitelstvo o propůjčení kaple k výkonům bohoslužebným. Podepsán jest předseda rady starších Jindřich Mikšovic.

Obecní zastupitelstvo ze dne 26. března 1922 odpovědělo radě starších československé církve, že se vyhovuje, „když budete tuto udržovati v čistotě a nebudete činiti překážek vykonávání bohoslužeb občanstva jiného vyznání. Podepsán starosta Václav Růžička. Přípis originál jest založen.

Ze dne 19. ledna 1922 čís. 241 došel přípis od okresního školního výboru z Rakovníka radě starších československé církve zde, „že svolujeme, aby dítky náboženství československého vykonaly zpověď a přijímání v tamní škole.“

Rada starších církve československé nechť dohodne se se správou školy o místnosti. Podepsán místodržitelský rada Vaniš. Přípis jest založen v aktech.

Dne 21. listopadu r. 1922 obdržel předseda rady československé církve bratr Jindřich Mikšovic dopis od sestry Jindřišky Kounovské, kde mu sděluje, že „zasílá slíbené dva obrazy – Jana Husa a Jana Amose Komenského pro kapli naší. Majetníkem jich je nyní církev československá v Chrášťanech. Račte je sám, bratře předsedo, umístiti v kapli.“ Podepsána Jindřiška Kounovská.

Jelikož farář československé církve br. Hlaváček nemohl sám jediný zastati vyučování na školách po okrese i sousedních okresích, žádal 5. srpna 1922 okresní školní výbor v Rakovníku, aby jemu nápomocna byla při učení československého náboženství na zdejší škole sestra učitelka Jindřiška Kounovská. Odpověď přišla kladná, a sice: Dne 3. listopadu 1922 pod čís. 3875. Vynesením ze dne 9. října 1922 č. III. A 1834/16 ai 1921, č. z. š. r. 100781 a 11922, ustanoveno, aby byly dítky československého vyznání z obecné školy v Chrášťanech vyučovány náboženství svému v zastoupení a pod dohledem českosloven. duchovní správy v Lišanech učitelkou téže školy Jindřiškou Kounovskou. Originál založen v aktech.

Po Dr. Th. Boh. Peškovi vede církev československou od roku 1938, 1. srpna, farář bratr Jaroslav Valenta, též dobrý muzikant, čelista.

Před ním učily náboženství české Hana Bláhová a po ní Věra Bláhová, obě učitelky náboženství českého.


Pokračování