Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Tělocvičná jednota Sokol po 1. světové válce

Ještě téhož roku, kdy válka skončila, byla svolána valná hromada jednoty naší za účasti 17 bratrů. Na této valné hromadě dočkal se zasloužilý bratr starosta Josef Gregor, čp. 81, nevděku. Nerozmysleným návrhem byl opomenut a při volbách na této valné hromadě úplně nechán stranou, a toto se pak vymstilo v krátkém čase.

Bývalý starosta Josef Gregor se ve válce o místní jednotu Sokol velice zasloužil, byl persekvován, visita u něho v bytě stíhala visitu, hrozilo mu každou chvíli zavření, zatímco někteří bratři byli až příliš „zalezlí“, nechtěli míti nic se Sokolem společného. A právě ti se teď po válce drali do popředí, říkajíce: „Musíme to teď vzít sami do ruky!“ A jak „to“ vzali, brzo se dovíme…

Na této valné hromadě postavili bratři v čelo br. Gustava Procházku, rolníka čp. 21.
V prvém poválečném roce 1919 byl uveden do obvyklých kolejí život jednoty, která získala značný počet nových členů. Cvičících bylo 31. Též dorost i žactvo cvičilo v takovém počtu jako nikdy předtím, vyjímaje rok založení.

Nemálo významným jest i to, že po delším váhání byl založen ženský odbor, jehož prvou náčelnicí byla zvolena Jana Polívková, čp. 50, později provdána za Václava Lorbera, rolníka, čp. 75. Místonáčelnicí zvolena Anna Rýglová, čp. 33, později provdaná za Ladislava Konráda, úředníka dráhy.

V létě roku 1919 byla provedena mobilizace sokolstva k hájení slovenských hranic proti vpádu Maďarů. Boj s vetřelci byl krátký, vítězství naše. Vojsko československé za pomoci sokolské ukázalo svoji zdatnost i statečnost. I naše jednota šla k odvodu a dostála všem sokolským povinnostem.

V červenci r. 1919 odštěpili se někteří členové od jednoty a založili po čase „Dělnickou tělocvičnou jednotu“ (důsledek to voleb). Tato Dělnická tělocvičná jednota založena v hostinci Václava Procházky čp. 20 (u Červených). Kromě zmenšeného počtu členů neměla tato událost vlivu na další život jednoty.

Celý rok 1919 jest pro jednotu Sokol dobou práce, a tak v zápisech čteme, že nebylo téměř měsíce bez nějakého podniku. Počet členů činil k 31. prosinci 1919 celkem 42 mužů a 14 žen, tj. 56 členů. Tedy jednota byla početně jednou z nejmenších v okolí. Dále nutno zaznamenati:

Pád Rakouska

Dne 6. listopadu r. 1918 k večer pořádán byl po obci průvod. Sraz byl u nového nádraží Chrášťany-Kněževes. Na oslavu pádu Rakouska dostavili se všichni občané bez rozdílu politického přesvědčení do průvodu. Mohutný, přímo obrovský průvod ubíral se za zvuků sokolských a národních písní po obci. Vpředu kráčely děti, za nimi hudba kladenská kapelníka Šilhana, pak všecky spolky – Sokol a občanstvo. Průvod ubíral se po obci, dále ulicí „Na Strašítkách“ na pozemek „ke křížku“ p. Gustava Procházky, čp. 21. Zde po krásné, vzletné řeči p. učitele Josefa Zemana, čp. 36, spáleny byly všecky předměty jako: obrazy, figurky, knihy, čítanky s obrazem Franze Josefa I. i s jeho pověstnou hymnou. Bylo spáleno všecko, co by jenom trošku připomínalo shnilé, zchátralé Rakousko, jejich vládce a naše staleté tyrany. Hudba hrála vesele národní písně při průvodu po obci, hrála i při pálení obrazů i jiných památek po cizáckých vládcích. Po obci i v ulicích, kudy se průvod ubíral, byla osvětlena okna a v nich obraz prezidentův nebo znaky Č.S.R. (Československé republiky). Prapory vlály ze všech domů, nadšení veliké. Večer pořádána taneční zábava; snad před tím nikdy nebyla tak družná, milá zábava jako tento večer. Mladí, staří, všichni vesele tančili do pozdních hodin ranních. Tenkráte nebylo stran politických, každý druhému roven. Zase se aspoň na chvilku Čechové poznali – měli se vespolek rádi.

Dělnická tělocvičná jednota

Byla založena 1. července r. 1919 pro rozbroje v Sokole a na popud železničáře, tesaře Josefa Gregora, čp. 124. Přihlásilo se 27 členů a 8 členek. Někteří členové přestoupili totiž ze Sokola. Cvičební místnost byla „u Humlů“. Prvým starostou byl zvolen Rudolf Volráb.

Jelikož pro začátek nebylo žádných finančních prostředků, omezila se její činnost toliko po stránce tělocvičné. Až teprve 22. května 1921 uspořádala svoje prvé veřejné cvičení, z jehož výtěžku zřízeno bylo jeviště a od té doby projevuje se její činnost též po stránce divadelní, průměrně 4 divadelní představení ročně. Po velikých otřesech v roce 1922, „o komunistickém převratu“, ačkoliv oslabena, přece zůstala věrna mateřské straně.
V roce 1925 o pouť požádala svoje II. veřejné cvičení, které následkem nepříznivého počasí nesplnilo plně svůj úkol.

V roce 1929, 2. června, pořádáno III. veřejné cvičení, jež svojí mohutností předčilo obě předešlé. Průvodu zúčastnilo se 700 cvičenců a množství příslušníků, takže takový průvod nebyl zde k vidění. Od roku 1929 pořádá DTJ každoročně pro svoje žactvo vánoční nadílku.

Tento zápis o DTJ dodal kronikáři k zapsání do obecní pamětní knihy Jaroslav Lauber, čp. 106. 


Pokračování