Díl II - část 94

Díl II - část 94

Nastavení velikosti písma
Zmenšit písmo o 10%
Zvětšit písmo o 10%
◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

O zpěvu v Chrášťanech

V naší obci se již od pradávna zpívalo, jak v soukromí, tak ve spolcích. Roku 1891 byl zde v naší obci založen Čtenářsko-ochotnický spolek a tento měl zpěvácký odbor velmi populární. V přiloženém obraze (fotografie se v kronice nenachází) jsou: Sedící z levé strany: Ringmajer Adolf, čp. 38, rolník – zpíval nádherně I. tenor, žádná výška hlasu nebyla mu nedosažitelná. Druhý na obraze, sedící a do not hledící, jest t. č. sbormistr Krupička František, bydlící v čp. 23 (u Pařízků), byl zde učitelem dlouhá léta. Třetí sedící je Pochman Josef, čp. 29, rolník a rovněž dobrý I. tenorista. Na obraze od leva stojící: Žákovec Theodor, čp. 94, mistr truhlář, zpíval I. bas, druhý stojící od leva (poměrně mladý) Konopásek Eduard, čp. 44, truhlář a domkář, zpíval I. bas, třetí stojící (nejvyšší postavou) Bazika František, čp. 15, rolník, dlouholetý předseda spolku Čtenářsko-ochotnického a starosta obce, zpíval II. bas, čtvrtý stojící (s plnovousem) jest Gregor Josef, čp. 81, rolník a písmák, otec kronikáře, zpíval II. bas. Pátý na obraze stojící je Tichý Jaroslav, bytem ve školní budově, učitel, zpíval II. tenor. Rovněž sbormistr Krupička zpíval II. tenor.

Píseň staročeská

Čeština
 

Nuže, nuže milí bratři
zpívejme,
křivý hled nás neodstraší,
nedbejme.

Ať si puknou
kývnou, ťuknou,
my se držme řeči naší,
třeba puknou.
 

  1.  

Čeština má líbeznosti
zděděné,
lopotou a spanilostí
zplněné.
Nehuhňavé,
neříhavé,
ani samou sladičkostí
nešeplavé.
 

  1.  

Naše není fiflenice
strakatá,
ani žádná tajtrlice
hubatá.
Naše měrna
není sběrna
od věků je milovnice
slávy věna.
 

  1.  

Latinu a francouzštinu
s vlaštinou,
němčinu a židovinu
s turštinou
neokrádá
v svém je ráda
ani pustou maďařinu
nezapřádá.
 

  1.  

Proč se tedy ostýcháme
češtiny?
Proč svou matku zapíráme
jediní?
Není zpěvná?
Není zjevná?
Proti honcům slova máme:
Hrdohněvná!

Tato píseň se zpívala v naší obci již před 80 roky, ba prý mnohem dříve na nápěv Kdybys měla, má panenko, sto ovec. Vypsáno z kroniky Gregora Josefa, čp. 81. A zpívána byla i v Protektorátě při každé píležitosti. Výše jmenovaný zpěvácký spolek ji také pěl, byla to jeho oblíbená.

Veřejná obecní knihovna

Měla koncem roku 1939 1080 svazků. 48 čtenářů si vypůjčilo 814 knih, z nichž byly nejvíce čteny spisy Vrbovy, B. Brodského, Baarovy a Sokola-Tůmy. V prosinci r. 1939 byla veřejnost upozorněna, aby používala knihovny ve větší míře než dosud, neboť z číselné statistiky vyplývá, že z celkového počtu obyvatelstva čte z této knihovny asi 6 %. Obec odvedla za rok 1939 knihovní příspěvek 650 korun. Knihovnu spravuje vzorně s knihovní radou učitelka národní školy sl. Kounovská Jindřiška.

Rodičovské sdružení

RS při národní škole zdejší zakoupilo 20. 1. 1940 nové loutkové divadlo i s loutkami; bude řídit řed. školy Cédl Jindřich a učitel Vaidiš Vladimír. První představení se již připravuje pro mládež.

Pro přespolní i pro místní chudé budou péčí Rodičovského sdružení a NS (Národní souručenství) vařeny polévky. Denně bude podáváno 35 dávek u br. Neunera Josefa, řezníka, v čísle 121 v Nádražní ulici.

Pokračování - připravujeme

◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK