Zase transport do říše. Dne 29. ledna 1943 museli odjeti v jednu hodinu odpoledne do říše dělníci z dráhy v počtu 45 lidí. Od nás odjeli, museli nuceně, Gregor Josef, čp. 81, stár 21 roků (narozen 25. 4. 1922, syn kronikářův; je to již druhý syn, prvý, Václav, odjel roku minulého a třetí byl zeť Fiala Josef, čp. 76, odjeli 25. března 1942). Zároveň s Gregorem Josefem odjel z Kněževse Fojtík Rudolf. Odjeli přes Karlsruhe do Singenu-Hohentviel ke švýcarským hranicím, blíže jezera Bodamského, nedaleko je Čechům známé město Kostnice. Bylo smutné loučení, přesmutné. Kdyby všemohoucí Bůh dal a brzo byl konec tomuto vraždění. Jiskérka naděje.
V Stalingradu byl se svým štábem a se vším vojskem zajat dne 30. ledna 1943 generál velitel Paulus a jiní. To byla ihned vzpruha, jaká ihned lepší nálada u nás a v celém národě.
Kontrola na obilí. Dne 16. února 1943 byla v celé naší obci špatná, stísněná nálada. Proslechlo se, že 17. února přijde zase obávaná kontrola. Zase se dostavili zlí, bezohlední, hrubí kontroloři Buřt, Fišer a jiní čeští hulváti do naší obce, kde zle řádili. Toho dne 17. února ráno bubnoval po obci strážník Rottek Josef již v půl sedmé ráno, by všichni majitelé pozemků se okamžitě dostavili s knížečkou pomocnou k statkovému archu do hostince Procházky Václava, čp. 11. V krátké době byl sál "nabit" místními zemědělci. Tam byli vtěsnaní uzamčeni na klíč, zbaveni svobody. Jeden po druhém na zavolání jich museli přijíti do vedlejší místnosti, šenkovny, a tu museli se zodpovídati, mnoho-li již obilí dodali, proč tak málo atd. Byla veliká zima, místnost, sál nevytopen, mnohý zemědělec se roznemohl chřipkou. Jednalo se se zemědělci nešetrně. Tato procedura trvala od 8 hodin ráno do 1 hodiny odpoledne. U některých zemědělců "to nepasovalo", buď že dodal dosud málo obilí, neb že se ohradil, by se na něho nekřičelo, neb že nejsme zvěř, by nás zamykali pod klíč, takoví zemědělci jim, kontrolorům, nepřišli vhod, u takových byla provedena prohlídka a chtě nechtě, museli dodat, co oni mu nadiktovali a ani hlesnout nesměli. Tak prohlídku provedli v čp. 55 (Ulrich), v čp. 81 (Gregor kronikář; ohrazoval se, že na zemědělce křičí ap.), v čp. 45 (Klečka Jos.), čp. 21 (Procházka Gustav) a ještě asi u 20 zemědělců. Budiž žalováno na naše české lidi, byli to stvůry, tak je lid nazval. Takoví Fišerové, Buřtové, takový rada Strava a podobní, zaslouží, aby je náš národ český ze svého středu prostě vykopl. Přisluhovači Němců to byli, hyeny atd. Všeobecně se říkalo, že sami Němci by tak v obci neřádili, jako tito darebáci, ničemové. Tak usuzovali mnozí naši lidé.
Tajemník Hrach Josef byl z naší obce dne 20. února roku 1943 odvolán. Byl tajemníkem zásobovací agendy u obecního úřadu našeho. Hrach Josef, narozen 15. března 1901 v Písku. Hrachová Marie, manželka, narozená 1. 12. 1901 v Písku. Libuše Hrachová, dcera, narozená 5. 1. 1929 v Písku, Jiří Hrach, syn, narozen 22. 4. 1934 v Georgendorf-Brüx. Květa Hrachová, dcera, narozena 21. 3. 1941 v Kněževsi u Rakovníka. Roku 1918 až 1919 sloužil u střeleckého pluku č. 28 v Písku. roku 1921 až 1923 sloužil co četař u pluku č. 37 v Levoči na Slovensku. Roku 1924 až 1930 sloužil co rotný u pluku Mistra Jana Husi. Roku 1931 až 1938 jako respicient finanční stráže - Praha, Königshain (pruské hranice), Český Jiřetín (saské hranice), Hirschland. Po opuštění Sudet, dne 1.-10. října 1938, působil v Senomatech, Přílepích, Kněževsi. Po rozpuštění finanční stráže přidělen byl 1. listopadu 1940 k vedení zásobovací agendy u obecního úřadu v Milostíně. Odtud přeložen k obecnímu úřadu v Chrášťanech dne 6. ledna 1941. Na rozkaz okresního hejtmana a výnosem zemského prezidenta povolán byl k uniformované stráži protektorátní policie dne 20. února 1943 pod číslem 122 do Prahy. Jest přidělen službou Přílepy-Kněževes. Hrach Josef byl úředník pilný, svědomitý, k lidem úslužný, vždy ochotný. Byl všude oblíben a vážen všemi.