V čísle 22-23 „u Hurbanů“, byl zde Urban, staročesky Hurban, potom se říkalo zde „u Haunerů“ neb „u Richtářů“, tj. byl zde na gruntě Hauner Josef a ten byl 40 roků rychtářem (od r. 1822 do roku 1860). Toho času se říká „u Pařízků“; jsou zde Václav Pařízek a po něm syn Arnošt.
V čísle 21 se přezdívalo „u Kirchů“, na gruntě byl Kirch, na soše sv. Isidora, patrona českých sedláků, stojící pod školou u obecní váhy, stojí psáno Kirg (as špatně, chybně vytesáno).
V čísle 20, nyní Divyšovský Václav, přezdívalo se „u Janečků“, dříve byl zde rod Holých, po něm rod Červených, pak Procházka Václav, teď Divyšovský.
V čísle 19 se přezdívalo „u Holečků“, dnes dosud mládež říká „půjdeme se koupat do rybníka za Holečkojc“.
V čísle 18 dlouho se přezdívalo „u Francáků“. Toto číslo, jak již zde jinde uvedeno, stávalo mezi číslem 17 (dnes Huml Fr.) a číslem 19 (dnes Štyler Alois), mokrem padlo, dnes na místě tom stojí čp. 86, Haunerův rod. Kolem roku 1813 byl na čp. 18. Donát Franz, a jelikož Donátů v obci vícero, říkalo se „u Francáků“, a tuto přezdívku přivedl sobě i do nově postaveného domu čp. 18, tj. mezi čp. 89 a čp. 39.
V čísle 17 nyní, v roce 1942, hospodaří Huml František, hostinský, před ním Mates Emil, ten zemřel sebevraždou oběšením. Huml si vzal vdovu po něm Františku. Před Emilem Matesem byli zde jeho rodiče Vincencie a Vojtěch Mates, který prodával dříve, nežli se u nás v obci usadili, po obcích kalounky, to jsou všelijaké šňůrky, tehda kalounky. A odtud dostal přezdívku „u Kalounářů“, dnes již zapomenuto.
V čísle 16, byl tu do roku 1925 knížecí dvůr knížete Fürstenberga, pozemková reforma roku 1925 přidělila dvůr ten bývalému správci Heřmanovi Josefovi, který od roku toho jest majitelem. Dosud přezdívka „ve dvoře“.
V čísle 15, nyní v roce 1942 Bazika Václav, do nedávna se zde přezdívalo „u Chalupů“. Byl zde roku 1717. Martin Chalupa, rychtář, kteréžto jméno jest vytesáno na soše sv. Isidora, patrona českých sedláků. Dnes přezdívka „u Chalupů“ již zapomenuta.
V čísle 14 od pradávna rod Štronerů, dnes Štroner Josef (tři Josefové za sebou). Přezdívka „u Ševčíků“ dodnes trvá. Proč se neví.
V čísle 12 dnes vdova Marie, po Emili Gregorovi a hospodaří s ní nevlastní syn Karel Gregor, stálá přezdívka „u Matějčků“; hospodařil zde před léty Matěj Gregor, byl postavy malé, tedy „Matějček“ zvaný a odtud „u Matějčků“ dodnes.
V čísle 11 jest zde hospoda, šenk, již drahná léta, odtud „šenk“, „šenkýř“, přezdívka do dnešního dne „u Šenkýřů“.
V čísle 48 dnes hospodaří, velmi skvěle, Tregler Emanuel, dříve byl zde Petr Procházka, těch zde vícero, tedy přezdívka „u Petrů“ dodnes.
V čísle 49 v roce 1942 jest zde vdova Marie Polívková, rozená Kopecká, a její nevlastní syn Polívka Bohuslav, přezdívka všeobecná „u Kraváků“. Proč není známo. Snad měl krávy tažné, neb „kšeftoval“ s nimi.