Pamětní kniha obce Chrášťany
Díl II. (1940-1945)
Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
Kdo bydlel v dávných dobách ve jmenovaných domech, a kdo tam bydlí v roce 1940, kdy se postavily, aneb přestavěly domy, jich majitelé tehdejší a majitelé nynější v roce 1940.
Dům čp. 5
Roku 1627 byl zde Matěj Gregor, zvaný Girg, ten měl 25 strychů polí; roku 1713 byl tu Václav Paker. V roce 1813 majitel Viktorín Stiesz (Štys). Kolemr roku 1880 byl zde – a delší čas – Telisch Klement, který měl zde nájemníky, dlouhá léta krejčího Holýho Vavřince. Od Telische a jeho manželky koupili dům čp. 5 kolem roku 1896 manželé Václav a Petronila Krejzovi. Od roku 1940 bydlí zde vdova Petronila Krejzová a uprchlík ze Svojetína, kterého Němci vyhnali jako železničáře, Somol s rodinou. Roku 1841 hospodařil zde Štys Josef, domkář. Majetníky domu čp. 5 jsou manželé Ludvík a Františk Procházková, rozená Krejzová. Postupní smlouvou obdržela Františka dům čp. 5 jako věno. Jest zde v nájmu holičství Hechta Aloise z Rakovníka. Také zde nějaký čas provozoval Ludvík Procházka řeznictví.
Dům čp. 6
Roku 1646 Adam Kuran, 28 strychů. Roku 1713 Martin Holý. V roce 1813 Mathyás Mrázek. Kolem roku 1880 Klement Telisch s rodinou měl zde koloniální obchod. Kolem roku 1896 koupili dům čp. 6 a vedle dům čp. 5 manželé Václav a Petronila Krejzovi, kteří sem přišli z Kolešovic, a zařídili si obchod koloniální a pekařství; postavili zde pekárnu. Odevzdali majetek dceři Františce provdané za Ludvíka Procházku z čp. 11, z hospody. Tento nějakou dobu v čp. 5, kde si postavil řeznický krám, řezničil; pak v roce 1940 vedli společně obchod koloniální v čp. 6. V měsíci listopadu, pro špatně jdoucí obchody, musel Ludvík Procházka do Říše za obživou jako řezník – pomocník. V roce 1841, dle záznamu, byl v čp. 6 Kohla Martin, domkář.
Dům čp. 7
Roku 1629 byl zde Adam Westfál, Kryštof Hora, se 74 strychy. Roku 1657 byl zde pan Krakovský a statek rozdělil; polovici se 37 strychy koupil Jan Petychar a na té polovici v roce 1713 hospodařil Jiří Donát. Druhou polovici koupil Matěj Řepa, roku 1713 byl zde Vavřinec Řepa. Roku 1813 Jakob Linhart. V roce 1841 hospodařil na čp. 7 Vostrý František, domkář. V roce 1900 zemřel zde Vostrý Antonín, stár 64 roků, jeho žena Vostrá Anna zemřela v roce 1916 v stáří 79 roků. Postupní smlouvou od rodičů Antonína a Anny Vostrých obdržel domek čp. 7 a pole syn jejich Vostrý Jan, tesař na dráze Rakovník-Louny, ten měl za manželku Lenku z Rakovníka, která zemřela v roce 1916; Jan Vostrý zemřel v roce 1923 a usedost čp. 7 i s pozemky obdržel syn Vostrý Rudolf v roce 1921. Ten se toho roku 1921 oženil. Za manželku si vzal Heclovou Marii z Milostína; mají 2 děti – Hanu a syna Slávu. Za poznámku stojí zmínit se o mříži, která byla v okně domu čp. 7. Byla to mříž, jako bývá v klášteře, samé listy okrasné. Na prvý pohled se poznalo, že zde byla šlechta. Mříž ona bývala v okně vedoucím k silnici, k soše sv. Aloise. Rudolf a Marie Vostrých hospodařili na 15 korcích polí. V roce 1913 Jan a Lenka Vostrých rozbourali starý památný dům a vystavěli novou moderní budovu (v roce 1913). Vostrý Rudolf byl ve světové válce na ruském bojišti a vrátil se domů v roce 1921 jako ruský legionář.
Dům čp. 8
Roku 1652 byl zde Jan Havlovic, 15 strychů polí. Roku 1713 jsou zde dvě chalupy – jednu drží Václav Tregler, druhou chalupu drží Václav Donát. V roce 1813 Franz Toman, bydlely tam 2 osoby dospělé a 4 děti. V roce 1841 již byly obě chalupy majetkem obce, která zřídila z jedné chlaupy obecní kovárnu, z druhé chalupy zřídila byt pro kováře. Zde vystřídalo se mnoho mistrů kovářů. Byli zde mistři dovední: Reichert Ferdinand, Bendl, Frélichové oba, Kraus, Ibl Josef aj. Dne 14. října 1923 byl dán návrh v obecním zastupitelstvu, aby obecní dům čp. 8 se přestavěl. V zadním traktu by byly postavene dvě světnice pro byty nemajetných, a vpředu by zřízen byl kancelář obecní. Od roku 1923 úřad starosty je ve vlastním obecním domě čp. 8. Před tím býval obecní kancelář tam, kde si jej nově zvolený starosta přál. Obecní kancelář býval v čp. 37 za starosty Václava Růžičky, v čp. 34 „u Bauerů“ za starosty Haunera Ant., který bydlel vedle v čp. 35, starosta Bauer měl kancelář rovněž tam, tj. doma, starosta Bazika Fr. rovněž úřadoval tam v čp. 34, starosta Gallerach Josef úřadoval ve svém vedlejším domě čp. 87, i I. radní Procházka Ludvík st. tam úřadoval atd. Obecní pokladna nemá více výloh za činži za obecní kanceláře. Vzadu již dlouhá léta bydlí nemajetní; stará Elznicová s dcerou a této 6 roků starý syn. V druhé světnici s početnou rodinou Divišovský Bohumil i s manželkou. Roku 1940 dala obec postaviti hradební zeď, kůlnu na kování koní pro kováře a kůlnu na dříví a uhlí pro obecní kancelář a dva záchody.