Kovárna zaniklá v čísle 126 - Čermák František, mistr kovář a podkovář, provozoval řemeslo v čp. 126. Tento dům byl postaven v roce 1907. Před tím pracoval Čermák v kovárně Polívky Rudolfa, čp. 102, taktéž kováře; pro nemoc řemeslo zanechal a dílnu pronajal Čermákovi. Od roku 1907 pracoval ve svojí dílně. Čermák byl mistr dovedný, vyhledávaný na kování koní, pluhy jím vyrobené byly vyhledávány daleko široko. Rovněž kovárna Polívky Rudolfa v čp. 102 zanikla. Čermák František, mistr kovář, zemřel v roce 1930 ve věku 68 roků a tím kovárna zanikla; jeho manželka zemřela v roce 1935 ve věku 74 roků.
Kučera Miroslav, mistr kolářský, vyučil se řemeslu v Kněževsi u mistra kolářského Šindlera, roku 1921. Pracoval po vyučení v Lounech, ve Hředlích, v Žižicích a ve Slaném. Usadiv se v naší a jeho rodné obci, u nás, koupil si dům čp. 9 od manželů Viktorina a Rosarii Polcarových za 40 tisíc korun. Na dvoře v čísle tom postavil si kolářskou dílnu v roce 1930 za 11 tisíc korun. Do dílny pořídil si nové moderní stroje. Pásovou pilu za 2800 korun, hoblovačku s vrtačkou za 3700 korun. Za 1 m krychlový dříví dubového platí 380 korun, za břízu na oje 1 metr krychlový 450 korun. Ceny součástek vozu – oj březová 55 korun, ramena k vozu, tvrdé dřevo, přední neb zadní 75 korun, nápravník přední neb zadní, tvrdé dřevo, 25 korun, šárnice, tvrdé dřevo, 24 korun, oplen zadní s palečky, tvrdé dřevo, 30 korun, oplen přední, rovněž tak, 30 korun, podježď (bříza) 10 korun 50 haléřů, rozvora 53 korun, važiště tvrdé 20 korun, rozporka, tvrdé dřevo, 11 korun, klanice dlouhé, tvrdé, 10 korun, 4 kola po 184 korunách 75 haléřích, celkem 739 korun. Tyto ceny uvedeny jsou k vozu o nosnosti 30 q. Trakař 152 korun, nový valník o nosnosti 50 q stojí bez podlahy a zástav 2500 korun, nové, silné žebřiny 345 korun, 4 kola prostřední, nový zadek k vozu, nová oj, rozvora a šárnice celkem stojí 639 korun, nový hřídel k pluhu 14 korun, stolička na klepání kosy 15 korun atd.
Pichrt František, mistr kolář, provozuje řemeslo v čp. 61. Narodil se v Milíně, okres Slaný, 12. ledna 1877. Do naší obce se přistěhoval z Břinkova u Loun roku 1908 do čísla 25, tenkráte majitelem toho čísla byl Pokorný Josef, rolník z čp. 39. V čísle 25 provozoval Pichrt řemeslo asi jeden rok a odtud se přestěhoval do svého, nově koupeného domu čp. 61 a zde provozoval řemeslo až do stáří, ba mu předcházející kolář se svými moderními stroji úplně znemožnil dále pracovati. Pichrt má za manželku Anastázii, narozenou 15. 3. 1883 v Solopyskách. Dětí mají 6: Anna, provdaná Fotová, narozená 14. 10. 1907 v Břinkově, Josef, narozený 2. 6. 1909 zde, zemřel 3. 6. 1936, Marie, provdaná Lounská, narozená zde 7. 8. 1911, Antonie, provdaná Urbanová, narozená zde 25. 4. 1914, Františka, narozená zde 25. 5. 1916, František, narozený zde 1. 12. 1917 jest cukrářem, pracuje v Rakovníce, dojíždí denně domů. Manželé Pichrtovi také sadaří, jelikož mají mnoho dětí a řemeslo nejde.
Strojírna v čp. 158 - Lauber František, mistr strojník, vyučil se řemeslu 19. 4. 1922 v strojírně Josef Marek a spol, zde v čp. 141. Po vyučení pracoval delší dobu u svého mistra Macka a odešel na zkušenou do jiného závodu, do továrny Linharta v Rakovníce. Po nabité praxi se vrátil do rodné obce, do Chrášťan, kde sobě roku 1931 postavil krásnou dílnu na parcele Procházky Gustava, st. čp. 21., stavební místo toto stálo 1200 korun, které ihned Procházkovi vyplatil. Stavba samotná stála 30 tisíc korun. Stroje si Lauber pořídil nákladem: za soustruh zaplatil firmě J. Volman, Čelakovice u Prahy, 8 300 korun, za dva motory firmě Sved Brno-Židenice 2000 korun, za svářeč kovů (autogen) vyplatil firmě Aga Praha 1800 korun, který jest v místě druhý. Lauber František se osamostatnil v roce 1932. Oženil se v roce 1933 s vdovou Gregorovou Marií (po zabitém železničáři Jaroslavu Gregorovi z čp. 124). Tato má po zemřelém hocha Jaroslava, který se učí řemeslu u Laubera.Vlastní děcko šestileté. Lauber František je dovedný a přičinlivý řemeslník. Za vedení elektrické zaplatil 2 tisíce korun. Zaměstnává 1 dělníka a několik učňů. V době mlácení řídí JZD (později) a družstvu místnímu parní stroj, i stroje na pohon elektrický.
Roll Václav, narodil se ve Smečně roku 1890. Pekařství se vyučil ve Slaném. Po vyučení pracoval jako pekařský dělník v Ústí nad labem, v Teplicích a v Chomutově. Pro sebe si zařídil živnost pekařskou v Brandýsku u Kladna, kde byl do roku 1932. Do naší obce se přistěhoval i s rodinou dne 1. května 1933 a pronajal si zde pekárnu v čp. 26 od Štylera, řezníka, Praha-Pankrác, za roční nájem 3 tisíce korun. Dne 3. května 1934 koupil Roll dům čp. 94 v exekuční soudní dražbě za 30 tisíc korun (prodávala dům ten Okresní hospodářská záložna v Rakovníku) Polívkovi Františku, mistru truhlářskému, nyní v Lužné-Lišanech u nádraží. Pekárnu vlastní v čp. 94 zařídil si Roll v roce 1934 za 30 tisíc korun i s kůlnou. Rodina jeho: manželka julie, narozená 1896 v České Velenici. Svatbu měli v Brandýsku roku 1914, tam se jim narodily tři děti: Ladislav, teď stár 18 roků, pomáhá v pekárně, dcera Věra, 17 roků, navštěvuje obchodní akademii v Rakovníku, Stanislav, stár 12 roků, chodí do měšťanské školy v Kněževsi. Obchod Rollovi jde dobře, denně upeče chleba z 200 kg žitné mouky, housek a rohlíků upeče denně z 15 kg pšeničné mouky. Pečivo i chléb rozváží do obcí i do Rakovníka jeho synové i dělník. Roll zaměstnává dva pekařské dělníky, jeho syna a pekařského pomocníka Květoslava Stádníka z Rakovníka. Pečivo, chléb i preclíky, které peče každou sobotu z 15 kg mouky, jsou chutné a jakosti výborné.
Pokračování