Chrášťany - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Rok 1939 - pokračování
  1. Anastázie Chalupová, vdova po domkáři; narodila se r. 1856. Je postavou drobná, ale dosud čilá, 83 roků. Obstarává nákupy, vaří. Nevynechá jedné taneční zábavy, kde se ráda dívá na ruch v sále, má ráda hudbu. Tráví své stáří na výměnku u syna Antonína Chalupy, čp. 52, domkáře a výborného hudebníka, I. houslisty a křídlováka.
  2. Adolf Zelenka, bývalý zemědělský dělník, bydlí na Novém Dvoře na výměnku u syna Emila Zelenky, stár 86 let.
  3. František Bauer, rolník na odpočinku u syna Františka Bauera, rolníka, čp. 34. František Bauer, bývalý starosta v roce 1909 až 1913, dožívá se letos 83 roků.
  4. Adolf Fišer, železničář v. v. Narodil se r. 1858. Rád obstarává nákupy, z dýmky zakouří a ještě každou neděli si zahraje kůžalky v hostinci, kůželníku Humlově, čp. 17. Říká, že jeho nejmilejší hrou byla hra v kůželky – a je to vidět – mladému dá ještě „na frak“. Bydlí u syna Josefa Fišera, železničáře v čp. 155, kde tráví svou penzi. Stár 81 r. (Připsáno – Zemřel 12. list. 1950, pohřben 14. list. 1950, stár 92 roky. Pohřeb československý, kněz Frant. Klaban)
  5. Anastásie Růžičková, čp. 126, zemědělská dělnice; jest 85 roků stará. Ještě pracuje na polích a ve chmelnicích. Jest veselé povahy.

V roce 1939 přinesly noviny článek, lokálku, o naší obci, že vede primát v okrese rakovnickém, že v Chrášťanech se dožívá vysokého věku mnoho osob a že u nás je zdrávo.

Václav Donát, rodák naší obce, narodil se v čp. 31 dne 7. května 1869. Syn Antonína Donáta, sedláka na gruntě čp. 33, bývalý předseda Senátu Národního shromáždění atd. Dne 7. května 1939 dožívá se Václav Donát 70 roků svého plodného života, tak psaly četné listy denní a přinesly celé dlouhé články o jeho záslužné práci. I my, zdejší občané, ze srdce mu blahopřejeme. Václav Donát jest chloubou naší milé obci. Svůj zasloužilý odpočinek tráví v Pavlově u Pelhřimova. Živ buď ještě dlouhá léta pro blaho tvého lidu i národa!

Přístavba (rozšření) hřbitova. Návrh na rozšíření našeho hřbitova podal obecnímu zastupitelstvu ve schůzi, která konala se dne 9. ledna 1939, člen obecního zastupitelstva a místostarosta, pan Václav Ibl, rolník, čp. 92. Formálně návrh ten projednán obecní radou a finanční komisí a s přístavbou započalo se v pondělí dne 15. května r. 1939. Západní zeď starého hřbitova byla rozbourána a kamene použito bylo do základů přístavby.

Zednickou práci vykonávali zedníci místní:

  1. Rudolf Grill, domkář a zedník, čp. 42
  2. Alois Konopásek, domkář a zedník, čp. 93
  3. Josef Číhař, domkář a zedník, čp. 74
  4. Václav Brož, domkář a zedník, čp. 63
  5. Václav Rýgl, obchod uhlím a zedník, čp. 121

Přidávači zedníkům byli:

  1. Ferdinand Kupec, domkář, čp. 60
  2. Jan Řáda, zemědělský dělník a ponocný, čp. 143
  3. Alois Šíma, domkář a dělník, čp. 148
  4. Ludvík Hauner, zemědělský dělník, bydlí v čp. 99 (V. Hejdy dům)
  5. Josef Solar, domkář a švec z Nového Dvora
  6. Bohumi Divišovský, hrobník, bydlí v čp. 8 (obecní dům)

Dohled na stavbu hřbitova svěřen obecním úřadem Bohumilu Brabci, čp. 84, pensistovi drah, který se ujal práci té úplně bezplatně. Bylo zakoupeno 16 800 bílých cihel od firmy Králodvorské cementárny Kladno. 1 000 kusů bílých cihel stál 340 Kč, tedy cihly stály celkem i se spropitným kočím 6974 Kč (a dovozné). Písek se vozil z obecního pole na Kopaninách, kde se otevřela zvlášť na tuto potřebu pískovna. Od 1 metru krychlového se platilo 10 Kč od dovozu; celkem dovezlo se 160 metrů krychlových písku. 1 metrický cent vápna stál 22 korun; celkem bylo vápna 50 metráků a stálo 1100 korun; bylo koupeno od firmy Václav Rýgl, sklad uhlí a vápna Chrášťany-Kněževes nádraží.

Pracovalo se 9 hodin denně; v sobotu odpoledne se nepracovalo. Zedník na 1 hodinu měl platu 4 K 30 hal. = za den 38 K 70 hal. Přidavač na 1 hod. měl platu 3 K 10 hal = za den 27 K 90 hal.

K přístavbě hřbitova bylo odkoupeno pozemků: Od Františka Bauera, rolníka, čp. 34, č. parc. 303/1 o výměře 15 a 86 m2 a od Václava Lorbera, rolníka, čp. 75, parcelní číslo 303/2 o výměře 17 a 84 m2 za cenu 1 m2 2 kor. Dávky platí obec sama. Na zakoupení těchto pozemků a na veškeré mzdy stanoveno ze dne 29. 1. 1939 obecním zastupitelstvem uzavířti u místní Kampeličky zápůjčku 20 000 korun. Železná vrata od firmy Frant. Lauber, zámečník a strojník Chrášťany čp. 158 stála 1 228 korun. Plán a dohled na přístavbu hřbitova měl staviel Donda z Rakovníka, jeho účet 1550 korun. Přístavba hřbitova stála celkem 21 030 korun.

Do druhého pilíře vpravo od vrat byla zazděna plechová krabice se současnými daty = pamětní listina. Tuto napsal, jako i do všech novostaveb, kronikář Václav Gregor, a v přítomnosti Bohumila Brabce, dohlížitele na přístavbu hřbitova, a zedníka Aloise Konopáska, čp. 93, do druhého pilíře od vrat zazděna. Po dobu stavění přístavby byla ohromná zima.

Hrozné krupobití dne 18. května r. 1939. Svátek Nanebevstoupení Páně, který připadl na čtvrtek na den 18. května r. 1939, přinesl mnohým českým krajům zlou zkoušku: první krupobitní škody. I naše obec nebyla ušetřena obrovských škod, které kroupy napáchaly. Celý sváteční den bylo zamračeno, dopoledne bylo slyšet vzdálené hřmění na východě. Večer na západě vyskytly se zhoubné žlutočervené mraky na obloze, věštící nic dobréno. Okolo osmé hodině večerní blesky křižovaly po obloze a hrom burácel. Přesně v ½ 9 hod. večerní začaly se sypati kroupy ve velikosti ořechů, ba i kusy ledu padaly. Všichni s napětím čekali jsme konec zhoubné této chvíle. Kroupy padaly čtvrt hodiny, ale za tu dobu, pro nás věčností, zničena byla všechny píle zemědělcova. Krup napadlo 10 cm, místy 30 cm a místy ležely závěje krup ještě druhý den v poledne. V celém našem katastru chmel byl úplně zničen; mnohde již zavedený. Nejvíce zničeny Hlava, Pode Vsí, Za Chaloupky až ke hřbitovu, Ludence, U Lesa, U Sv. Rosárie, Kopanina, Dílce, část Struh a část V Ouzkých. Tyto části byly zničeny 100 %. Části druhé zničeny na 25 %, chmel však všude.

Druhý den přijela komise, vyslaná Okresním úřadem v Rakovníku, a to pp. Beneš, úředník okresního úřadu, a stálý odhadce, statkář Jiří Holý ze Senomat; tito odhadli škodu na 100 % a méně potlučené pozemky na 40 – 50 %.

Všechny denní listy se rozepsaly o škodách způsobených krupobitím v deseti obcích na okrese, mezi nimi jest uvedena naše obec na prvém místě se škodou 100 %. Žita u nás úplně rozbita, musejí býti zaorána, vojtěšky od krup úplně rozsekány a u jiných plodin rovněž tak, jsou do země  úplně zatlučeny. Na rtech každému visí otázka: Co teď? Zvedne se to všecko? Čím od rány krmit? Jisto však, že bída a hlad již teď se ozývají. Nebude čím platit, ani čím krmit. Zde musejí úřady zakročit.

Pokračování