Chrášťany - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Rok 1938 - pokračování

Proslov k Masarykově vatře dne 6. března 1938

Dne 6. března 1938 sešli se večer všichni občané bez rozdílu politického přesvědčení u pomníku padlých, aby uctili nesmrtelnou památku našeho velkého prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.

Slavnost tuto pořádal Osvětový sbor zdejší, místní Sokol, Dělnická tělocvičná jednota a Dobrovolný sbor hasičů. Krásnou báseň přednesla sl. Hana Dvořáková, čp. 163.

T. G. Masaryk

Když v létech poroby tak úzko bylo,
legendy naděj skýtala všem zase klidu,
že Kníže přijde – to novou sílu lilo,
s rytíři svými nedá prý zahynout lidu.

Tak věky přecházely a nesplnily báj
a plémě nové rostlo, bez příkras legend všech;
to nečekalo, že z nebe spadne jeho ráj,
jím sjednocen byl národ od Tater hor do našich Čech.

Jen vůdce chyběl, muž pevných zásad, velkých sil,
jenž dovedl by národ též v boje vésti vír,
který by nejdřív lidu vytkl mravní cíl
a potom hlavně zbraní ducha mu vítězný dal mír.

A osud ukázal nám jednou vlídnou líc
a poslal toho, jehož symbol kníže Václav byl
Masaryk vůdcem, učitelem byl nám víc;
žil svému lidu, ten zas duchem jeho žil.

A bouře zlé když zmítaly Evropou těžce,
On jako maják v tom moři rozbouřeném stál
a jako lodivod zkušenou rukou lehce
ve přístav řídil loď, kde demokracie duch vál.

Tak řídil stát, jejž zbudoval do sledních svých let,
až stáří přišlo a zdálo se mu, že slabý je už;
tu rozhodl se moudrý Otec – hospodář, kmet,
nástupce svého vybral. Zas lodivod byl muž!

Pak v smírné jeseni se na lid svůj jen díval
a v tichých Lánech dál zas nad národem bděl,
ctěn, milován všemi, jak když v hradě dlíval;
cit lásky k Němu věrné národu v srdci tkvěl.

A tento klenot tu drahou bytost nám Osud vzal,
ve smutný zářijový den – my loučili se s ním
s bolestí v duši, v očích hořkých slzí pal.
jen víra zbyla: „Duch Jeho zůstal s lidem svým!“

Jaroslav Makuš

Hudba Jos. Holýho, čp. 109, zahrála „Hoši od Zborova“, po ní pak se ujal slova vzdělavatel sboru dobrovolných hasičů bratr Václav Dvořák, obchodní zástupce a domkář, čp. 163, a pravil: Občané, bratři a sestry! Hasičstvo celé Československé republiky zapaluje v tuto chvíli ve všech dědinách i městech po celém území naší republiky „Masarykovy vatry“. Činí tak dnes za změněných poměrů. Ten, na jehož počest tak činíme, není již mezi námi.

Ohnivé plameny šlehající do výše, připomínají nám nesmírnou lásku, jíž zahořela upřímná srdce československého lidu k prvnímu prezidentu naší republiky, prezidentu Osvoboditeli. Jedině touto láskou my všichni můžeme spláceti lásku, kterou věčnost vložila do statečného srdce našeho národního bohatýra T. G. Masaryka. Při této vatře si uvědomujeme, že jedině On, zastánce pravdy a spravedlnosti, byl určen, aby naplnil proroctví Jana Amose Komenského: „Věřím i já, Bohu, že po přejití vichřic hněvu, vláda věcí Tvých k Tobě se navrátí, ó lide můj!“ 28. října 1918 bylo dokonáno slavné dílo osvobození. A 14. září 1937 hlásaly smuteční hrany celému národu: „Dokonáno jest!“ T. G. Masaryk není mezi živými.

Dnes 6. března 1938 v předvečer dne, kdy by se byl býval dožil 88. narozenin, vzpomínáme opět jeho velikého díla a jeho odkazu. Všechen československý lid je Jeho dědicem, všechen věrný československý lid v den Jeho pohřbu při nesčetných tryznách sliboval, že bude střežiti a brániti silou svého srdce „věrně a mužně odkaz svého prvního prezidenta“. T. G. Masaryk získal si lásku a důvěru našich krajanů v zahraničí, sjednotil rozptýlené síly národa k mohutnému náporu a vytvořil za hranicemi pevný základ diplomatický, vojenský a právní budoucího svobodného státu, nynější Československé republiky. Zatímco československý lid strádal doma vyčerpán válkou pod útlakem cizí vlády, Čechoslováci za hranicemi se svým vůdcem Masarykem rozbíjeli pouta a zvítězili. S tichým smutkem v srdcích vzpomínáme všech legionářů ruských, francouzských, italských, kteří v cizích zemích položili své životy za osvobození ujařmené vlasti. Vzpomínáme padlých příslušníků italské domobrany a nezapomínáme ani dobrovolců, kteří krváceli na Slovensku a na Těšínsku při hájení hranic naší republiky. Vzpomínáme nesmírných obětí našich zahraničních krajanů, kteří vydatně pomáhali vybojovati boj za svobodu nás všech, až do úplného vítězství. S radostí vzpomínáme, že tehdy i české hasičstvo na Rusi se svorně postavilo s krajany na posilu boje za svobodu. My, českoslovenští hasiči v osvobozené vlasti jdeme svorně s naším občanstvem, poctivě v duchu Masarykově sloužíme všemu lidu a připravujeme se, abychom po boku naší výborné armády účinně spolupracovali na obranu národní a státní svobody. Jdeme s Vámi se všemi, kteří jste připraveni a odhodláni ubránit svobodnou republiku a demokratickou svobodu, tento svatý odkaz velikého prezidenta Osvoboditele.

Věrný strážce odkazu T. G. Masaryka, prezident republiky Dr. Edvard Beneš, volal nás všecky bez výjimky odleva doprava, od poslední vísky až k hlavnímu městu Praze, od Aše až k Jasině, volal nás všecky bez rozdílu, v duchu a památce našeho prvního prezidenta, k plnění jeho odkazu a k dobudování jeho díla, k dobudování naší spravedlivé, pevné, nezdolné, vývojové, humanitní demokracie.

My, českoslovenští hasiči, oddaní občané našeho svobodného státu, hlásíme se jako věrná stráž k svému presidentu Dr. Edvardu Benešovi a všem, kteří pokračují v díle prezidenta Osvoboditele.

Pamětlivi přetěžkých obětí za vybudování národní svobody, pozdravujeme bratrsky naše krajany za hranicemi republiky ve všech dílech světa. Vzkazujeme jim: Z Vaší pomoci vzrostla naše svoboda. Stáli jsme věrně a jednotní v bojích minulosti, stůjme k sobě a jednomyslně pro obranu budoucnosti. Žádná vzdálenost neporuší lásky a věrnosti. Nikdy na Vás nezapomeneme! Nechť žije vzácný náš prezident Dr. Edvard Beneš! Nechť vzkvétá celá Československá republika a všechen její lid, ať žije v míru a spokojenosti!

O této krásné řeči, která byla odměněna posluchači bouřlivým potleskem a provoláváním slávy prezidentu Dr. Edvardu Benešovi, zahrála hudba československou hymnu a slavnostně ukončena.

Zima roku 1937 a 1938 byla mírná, bez sněhu a bez mrazů. Zjara r. 1938 bylo krásné počasí. Do dvacátého března bylo téměř všecko obilí (jařiny) zaseto. Bylo slunečno jako v létě. V dubnu byla veliká zima. Třetího dubna napadl sníh, který přes den roztál. Rovněž byl veliký vítr, hlásí se mnoho škod, způsobené větrnou smrští. Jaro bylo příliš suché.

Chmel, ročník 1937, prodával se 1 cent (50 kg) za 500 Kč, v březnu r. 1938; později v dubnu se prodával za 550 Kč až 600 Kč a koncem dubna za 850 Kč až 975 Kč, ba i přes 1000 Kč.

Dne 7. – 8. a 9tého dubna r. 1938 bylo pravé, takzvané aprílové počasí. Chvilku svítilo sluníčko, aby za chvilku byla sněhová metelice, to opakovalo se denně až šestkrát.

Byla při tom veliká zima, mrazy.


Pokračování