Chrášťany - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Rok 1923

Dne 11. března t. r. přistupuje naše obec za činného člena Obchodní školy v Rakovníku s ročním příspěvkem Kč 20.

Dne 3. června t. r. pronajímá obec kovárnu Josefu Iblovi, kováři ze Třeboci, na dobu 6 roků po 100 Kč.

Dolejší kaplička byla opravena 3. června 1923.

Dne 23. srpna r. 1923 dopoledne vyhořel rolník Emanuel Tregler, čp. 48.

Dne 14. 10. 1923 dán byl návrh, by obecní domek čp. 8 se přestavěl; vzadu by postaveny byly dvě světnice pro nemajetné a vpředu obecní kancelář.

Obecní knihovna obdržela jednatele, výborného člověka, váženého občana a legionáře Jaroslava Chalupu, železničáře, čp. 104. Jest jisté, že tento naší knihovnu umístí do předních míst v okresu.

Dne 2. 12. 1923 zvolen do finanční komise František Donát, rolník, čp. 70, a Václav Gregor, rolník, čp. 81.

Zemřelí v r. 1923: František Divišovský, domkář, čp. 13 – Rosárie Polcarová, domkářka, čp. 9 – Gustav Procházka, stár 21 roků, syn z hospody čp. 11 – Anna Kounovská, vdova po řídícím učiteli, v stáří 74 roků, bydlela v čísle 136 – Josef Linhart, rolník, čp. 89 – Jan Vostrý, domkář a železniční tesař, čp. 7 – Paulina Šindlerová, vdova po rolníku, čp. 37 – Antonín Staněk, zemědělec (u švagra a sestry Gregora Emila a Marie, čp. 12, u Matějčků. Pocházel z Tejřovic, zemřel 16. 10. na Kladně).

Rok 1924

Dne 9. 1. až 12. 1. t. r. poražena byla krásná alej, krásná řada pěkně rostlých vysoko se pnoucích topolů. Těchto topolů – velikánů byla veliká škoda, na oko cizincovo působily lahodně. Pisateli této knihy stala se tato příhoda: v roce 1916 na ruské frontě byl tázán jedním šikovatelem, odkud jest, a když odpověděl, že z Chrášťan u Rakovníka, odvětil šikovatel: Ach, co tam máte tu krásnou řadu topolů! To je krása, těch sobě važte, není takových k vidění.

Rovněž v tomto roce 15. ledna byl poražen obrovský kaštan u sochy sv. Isidora, u obecní váhy. Kaštan byl sešlý, usýchal.

Starostou byl Václav Růžička, čp. 4.

V tomto roce zemřelo 9 osob: Barbora Haunerová, čp. 69, v stáří 79 roků – Anna Spěváčková, roz. Divišovská z čp 13 – Josef Tregler, domkář a zpěvák, předříkávač o procesích – Marie Volrábová – Františka Holá, 25 let (ve dvoře) – Anna Bauerová, rolnice, čp. 34 – Václav Polívka, zemřel dne 5. 11. 1924 – a další dvě děti.

Rok 1925

Parcelace půdy. Dne 22. února t. r. rozhodlo obecní zastupitelstvo přistoupiti za člena Středočeských elektráren 10ti hlasy ve své schůzi. V této schůzi dne 22. února t. r. usneseno zříditi seznam žadatelů půdy, svolati veřejnou informační schůzi, kdy dodatečně se ohlásí. Zde pak mu každý žadatel půdy složiti na předběžné výdaje 10 Kč. Za zástupce obce zvoleni Antonín Polívka, rolník, čp. 27, Uher Adolf, domkář, čp. 59, Václav Procházka, rolník, Nový Dvůr, a dále starosta obce Václav Růžička, domkář a obuvník, čp. 4. Při veřejné schůzi budou z řad občanů přibráni důvěrníci. Na schůzi dne 26. 4. 1925 se obecní zastupitelstvo usneslo, že obec naše bude žádati, aby veškeré pozemky ode dvora knížete Fürstenberga byly rozděleny zaměstnancům a drobným žadatelům půdy; budovy převezme obec k potřebným účelům. Dále se žádá, aby lesy ležící ve zdejším katastru přiděleny byly naší obci.

Okresním úřadem nařízeno, aby byl ustanoven vážný, který potvrzen bude jmenovaným úřadem a váha aby byla zveřejněna.

Ohledači dobytka musejí býti jmenováni, tak rovněž nařídil okresní úřad.

V této schůzi 26. 4. 1925 navrhuje Antonín Polívka, rolník, čp. 27, by se zřídil obecní telefon. Návrh byl jednomyslně přijat.

Dne 13. 7. 1925 byl dán návrh na postavení transformátoru. Usneseno prozatímně, že bude postaven buďto v Husově parku neb za obcí na Průhoně, směrem ke hřbitovu. Přesné rozhodnutí po dohodnutí.

Dne 11. 10. 1925 schválilo obecní zastupitelstvo zadání rozvodné elektrické sítě po obci. Usneseno, aby se provedení sítě zadalo firmě Boleslav.

Ihned usneseno žádati o půjčku 200 000 Kč u Okresní hospodářské záložny v Rakovníku. Dále usneseno - transformátor zadán staviteli Václavu Zábranskýmu v Kněževsi za obnos Kč 8 406 h 48; musí býti do 15. 12. 1925 postaven.

Tohoto roku 1925 byl vzat do záboru lihovar v Olešné od statku knížete z Fürstenberga. Z naší obce ihned přistoupili za členy družstevního lihovaru: Antonín Polívka, čp. 27, rolník – Frolík Josef, rolník, čp. 72 – Hák Celestýn, čp. 22 a čp. 23 – Novotný Josef, čp. 38 – Tregler Emanuel, čp. 48 – Donát František-Alois, čp. 70 – Ibl Václav, rolník, čp. 92 – Václav Gregor, rolník a obecní kronikář, čp. 81 – Rudolf Konopásek, rolník, čp. 28. Později přistoupili za členy lihovaru další. Alois František Donát, rolník, čp. 70, byl zvolen prvým předsedou družstevního lihovaru. Prvý zápis na schůzi představenstva lihovaru společně s dozorčí radou byl zapsán dne 29. 3. 1925.

Krásné počasí t. r. – dne 4. ledna včely lítaly ven (včelař říká – včely se práší). Půda rozblácena, slunce hřálo jak v létě. Starostou Václav Růžička, čp. 4. Toho roku zemřelo 15 osob: Františka Divišovská, domkářka, čp. 13, stará 61 roků – Jos. Růžička, čp. 74, stár 38 – Rudolf Schmied – Václav Drvota – Frant. Číhař, čp. 107, stár 68 – Anna Janečková, stará 72 r. – Marie Fofejtová, 12 roků stará – Týna Procházková, v stáří 23 roků, dcera hostinských z čp. 11 – Antonie Zelenková, čp. 56, stará 73 – Františka Fenclová, Nový Dvůr, v stáří 19 roků – Eleonora Tichá, v stáří 63, čp. 97 – Cecilie Hendrychová, čp. 54, stará 70 roků – Josef Pác, čp. 76, stár 73 roků – Bětuše Rýglová, čp. 62 – a dítě jedno.

Rok 1926

Tento rok byl mokrý, stále pršelo; hlavně v červnu pršelo denně. Chmel pro mokro se nemohl přiorat; vyskytla se peronospora. Úroda chmele byla v celém světě malá; v naší obci úroda obstojná.

Rudolf Gril, domkář, čp. 41, dne 18. 10. 1926 (o pěknou hodinu) večer o ½ 11 hodině do základu vyhořel. Byl to v obci poprask, v obou hospodách, jak u Procházků v čp. 11, tak u Humlů v čísle 17 se tančilo a bylo ihned po zábavě, po tancovačce.

Dne 28. 2. 1926 navrhl člen obecního zastupitelstva Josef Solar z Nového Dvora ve schůzi zastupitelstva zřízení vodovodu na novém Dvoře – v naší osadě. Již předtím navrhl zřízení vodovodu s elektrickým pohonem. Návrh většinou hlasů zamítnut pro jisté nevyhovující podmínky. Občané novodvorští a hlavně členové obecního zastupitelstva z Nového Dvora, by i někteří členové z obce naší rádi by měli již vodovod zařízený, podali nadřízeným úřadům protest, že schůze tato byla nezákonně svolána a na ní přijaté usnesení není právoplatné, jelikož jeden člen obecního zastupitelstva nepodepsal oběžník, jímž byla schůze ta svolána (byl to jakýsi trik – nechávala si opozice zadní dvířka otevřena, aby mohla podati protest). Úřady prohlásily onu schůzi za neplatnou, nařídily schůzi novou. Ta byla svolána na den 7. března roku 1926 s tím samým programem s výjimkou, že ne obec, ale zájemníci, že zaplatí všecky výlohy se zařízením vodovodu s tím spojené a na všecky časy opravy a výlohy provozní si zaplatí zájemnící novodvorští. Před započetím stavby vodovodu podepíší všichni zájemníci zvláštní revers ve smyslu zákona ze dne 12. 8. 1921 č. 32, paragraf 25 sepsaný, jímž se ku shora uvedeným povinnostem zaváží.

V této schůzi ze dne 7. 3. 1926 usneseno zříditi přípojku elektrického vedení do budovy školní. Byla dána plná moc místní školní radě.

V této schůzi usneseno také, by vážným byl ustanoven Emil Landa, obchodník z čís. 31 (naproti váze); ten bude platit ročně paušál Kč 200.

Na schůzi obecního zastupitelstva dne 12. 9. 1926 navrhnuto zakoupiti za Kč 143 desinfekční přístroj.

Ve chůzi zastupitelstva dne 24. 10. 1926 usneseno, aby vyhořelému Rudolfu Grillovi, čp. 41, byla určena stavební čára a část obecního pozemku mu bude odprodána 1 m2 za 1 Kč 50 hal.

Rovněž bylo ve schůzi dne 24. 10. 1926 usneseno zříditi telefon. Na podmínky telefonní správy obec přistupuje a náklad na telefon zařazen bude do příštího rozpočtu.

Dále byla povolena, lépe vyřízena žádost Václava Procházky, hostinského a řezníka, přenesen živnosti z čísla 20 do čísla 11. Oni totiž manželé Václav a Aloisie Procházkovi, čp. 20, prodali Karlu a Marii Šnoblovým dům čp. 20 i s příslušenstvím a číslo 11 s hostincem i s veškerým hospodářstvím přijali postupní smlouvou od rodičů Ludvíka a Anny Procházkových.

Starostou byl v roce 1926 Václav Růžička, domkář, čp. 4. Zemřelí v roce 1926: Marie Gallerachová, výměnkářka, čp. 30, stará 64 roků – Josef Fencl, domkář z Nového Dvora, byl na říšské silnici přejet neznámým autem, když se vracel „podroušený“ v noci z hospody „Na rozkoši“ domů. Bylo mu 23 roků – Františka Číhařová, v stáří 71 roků – Eduard Konopásek, domkář a truhlář, čp. 44, stár 50 roků – Barbora Perglová, 82 roků – Barbora Sérynková (cikánka), ve stáří 67 let – Marie Pochmanová, vdova po rolníku, 59 let, z čp. 29 – Josef Polívka, stár 43, čp. 49 – Barbora Polívková, 80 roků – František Kunz, krmič u Václ. Baziky, čp. 15, stár 69 roků – Václav Dlouhý, malíř pokojů, stár 34 roky a bydlel v domě u Ryglové, jeho matky u čís. 33.


Pokračování