Chrášťany - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Tělocvičná jednota Sokol

Tělocvičná jednota Sokol byla založena dne 11. prosince v hostinci čís. 11 Ludvíka Procházky roku 1910 na popud sedláka Josefa Gregora čp. 81 s učiteli Václavem Bláhou a Josefem Bohnem, kteří zde společně působili. Je jisté, že mimo uvedených souhlasilo s myšlenkou sokolskou ještě více občanů, to vidno, že okamžitě vstoupili do sokolské jednoty při založení.

Prvá ustavující schůze byla svolána 4. prosince 1910 do hostince Ludvíka Procházky a dne 11. prosince 1910 zvolen lístky zatímní výbor v čele s bratrem Václavem Krejzou, čp. 5. Ostatní činovníci zvoleni: Josef Gregor, čp. 81, náměstek starosty – Josef Bohn, učitel, jednatel – František Pošta, úpravčí trati, pokladník – Václav Bláha, učitel, náčelník – Alois Rýgl, cestář, místonáčelník – Alois Donát, správce domu – Gustav Procházka, čp. 21 a Josef Donát, čp. 38 revizory účtů.

V březnu roku 1911 byla vykonána první valná hromada, která projevila výboru svou důvěru a ponechala jej i pro tento rok. V té době se již pilně cvičilo na novém nářadí, které bylo objednáno z Radotína. Spolková a cvičební místnost byla „u Procházků“ čp. 11. 

Finanční poměry jednoty nebyly právě nejpříznivější, neboť příspěvky byly asi 40 haléřů pro činné a přispívající platili 5 korun.

První akademii pořádala jednota 25. března roku 1911, v létě vystoupilo naše členstvo jako samostatné družstvo na bradlech ve Hředlích. Naše jednota Sokol zúčastnila se župního sletu na Kladně aj.

V roce 1912 dostala se jednota do veliké peněžní tísně, ze které jí pomohl půjčkou místní spořitelní a záložní spolek. Tato půjčka byla později vyrovnána z výtěžku zdařilého okrskového cvičení pořádaného v létě u Baziků čp. 15. Výnos tohoto podniku byl 204 korun 80 haléřů, tedy peníz na tehdejší dobu značný. Na posledním velikém sletu předválečném, VI. sletu všesokolském bylo z naší jednoty 8 mužů, dva cvičící z nich. Ženský odbor založen ještě nebyl; první členkou byla však již dříve sestra Marie Baziková starší. Úspěch Všesokolského sletu v Praze-Letné byl ohromný a podnítil mnoho jednot ke zvýšení činnosti. Roku 1913 znamená pro jednotu dobu osobních sporů, a proto výsledky práce jsou skoro nepatrné. O podnicích jednoty v tomto období se nedochovaly žádné záznamy. V listopadu konané schůze roku 1913 málo navštěvovány a již se zdálo, že život jednoty visí na nitce. V pokladně byly na konci roku 1913 pouze 4 koruny 49 haléřů. Nové valné shromáždění dne 18. ledna 1914 svěřuje osudy mladé organizace výboru, jehož starostou zvolen bratr Josef Gregor, rolník čp. 81, starý písmák chrášťanský a sběratel starožitností.
Tento bratr řídil správu jednoty i v nejsmutnější době – v době války světové, která vypukla v červenci 1914 a bouřila v celém světě po 4 dlouhá léta. Poslední zápis ze schůze místního Sokola je datován ze dne 26. května 1914. Potom jest dlouhá přestávka. V roce 1915 – 7. února – byla ještě jedna valná hromada – pátá. Zúčastnilo se jí pouze sedm členů, a to bratři: Josef Gregor, čp. 81, starosta jednoty – Frant. Pokorný, čp. 39, rolník – Josef Holý, čp. 109, rolník a kapelník – Jaroslav Gallerach, čp. 30, rolník – František Pošta, úpravčí trati – Václav Gregor, čp. 81, syn rolníka – Jos. Donát, čp. 38, rolník.

Františka Poštu považováno v Sokole za bratra nejodvážnějšího. Ačkoliv byl ve státní službě, byl neohroženým sokolským pracovníkem. Dával často svojí existenci v sázku, neb za tehdejší vlády rakouské – zvláště v létech válečných – byl Sokol přísně stíhán a persekvován.

Zprávy o činnosti na tehdejší valné hromadě byly kusé, smutné. Většina bratří – což je přirozené – byla povolána do zbraně, takže činnost jednoty byla vlastně úplně zastavena. Později bylo ještě hůře, neboť nastalo známé pronásledování sokolstva. Starosta Československé obce sokolské (Č.O.S.) zatčen a Č.O.S. dne 24. listopadu 1915 č. 25.037 a č. 17.603 c.k. ministerstvem vnitra rozpuštěna rakousko-uherskými úřady.


Pokračování