Díl II - část 113

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl II. (1940-1945)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Živnosti v naší obci v roce 1940

Pumrle Josef v čp. 26, mistr pekařský, narodil se rou 1905 23. ledna v Zámrsku, okres Vysoké Mýto, kde se vyučil řemeslu u Choboty Antonína v roce 1922. Pracoval v různých městech a i v Rakovníce, roku 1934 pořídil si živnost pekařskou. Zde seznámil se s jeho ženou Brožovou Marií, od nás, čp. 63, a dne 23. 2. 1935 se s ní oženil. Narodila se 2. 4. 1909. Její rodiče Václav a Marie Brožovi, čp. 63. Do naší obce Pumrlovi se přistěhovali 1. ledna 1936, koupili dům s pekárnou od Václava Štylera, řezníka Praha-Pankrác za 30 tisíc korun. Na domě čp. 26 vázne dluh, výměnek v ceně 3500 korun ročně pro Buškovou, dřívější to majitelku. Tato Bušková odevzdala majetek synu Bedřichovi Buškovi a vymínila sobě výměnek. Ten však pro veliké investice a nepořádek přišel o všechen majetek, přišlo všechno do soudní dražby, a dům čp. 26 i s příslušenstvím koupil jeho ručitel Václav Štyler, Praha-Pankrác a zároveň Bedřicha Buška švagr. Výměnek t. č. přijde na 5500 korun. Manželé Pumrlovi mají 2 děti: Josefa, narozeného 23. října 1936, a dceru Martu, narozenou 23. června 1937. Zaměstnává dělníka Postolku Františka z Libuně u Jičína. Obchod mu dobře prospívá, až na to, že v dnešní době uhlí i dříví je strašně drahé, ba se ztěžka obdrží i za velku cenu, a chléb i pečivo je stále za stejnou cenu.

Mezi usedlostí Gregorů, čp. 12 (hospoda) a usedlostí Štronerů čp. 14 stával domek čp. 101. V tomto domku bydlel se svojí rodinou tabáčník Štroner František, od dávna prodával tabák ke kouření, tak i ke šňupání, odtud zvaný všeobecně Tabáčník. Prodával i jiné kuřivo. Domek ten prodal Štroner v roce 1893 řídícímu učiteli Kounovskýmu Josefu za 600 zlatých. Tento jej koupil pro svého syna Oldřicha Kounovskýho, řezníka, a ten tam zařídil řeznictví. V roce 1914 prodali manželé Oldřich a Božena Kounovských domek čp. 101 manželům Josefu a Anně Opatovům za 2600 korun. V roce 1926 prodali domek čp. 101 Opatovi manželům Josefu a Marii Štronerovým čp. 14 za 20 tisíc korun a ti domek úplně i s příslušenstvím rozbourali a vystavěli na místě tom dům moderní jednopatrový (rozuměj, dům tento vystavěli na své parceli a rozšířili dům o tu parceli přikoupenou). Kde stával dříve domek čp. 101, stojí dnes moderní Štronerův kravín. Štroner František pocházel z rodu Štronerů čp. 14 (a před tím čp. 13), tj. dědové byli bratři a tak koupí domku čp. 101 přišel zase do majetku rodu Štronerů. Tak zanikl dům čp. 101 a s ním i první prodejna tabáku „Abalda“ zvaná nebo všeobecně „U Tabáčníků“.

Trafika v čp. 17. Po zániku trafiky zvané „U Tabáčníků“ nebo také „Abalda“ roku 1893 žádal o povolení, jinakkoncesi, tj. oprávnění k prodeji pro veřejné trafiky atd. Vojtěch Mates, obchodník a hostinský, čp. 17. Tento obdržel koncesi a držel trafiku až do odevzdání živnosti a polí svému synovi Emilu Matesovi. Ten trafiku držel do jeho tragické smrti – oběsil se ve stodole – roku 1915. Po něm převzala trafiku jeho manželka, vdova, po něm Františka Matesová, rozená Lanková z Nouzova, do roku 1921, kdy trafika byla předána úřady válečným poškozencům, zde předně Polívkové Františce, jejíž manžel umřel, František Polívka, po válečných útrapách v Maďarsku v městě Budapešti, a měla hodně dětí, dosud 5 malých dětí.

Trafika v domku u školní zahrady. V roce 1921 bylo úřady nařízeno, by vesměs všecky trafiky byly předány válečným invalidům neb válečným poškozencům. V naší obci se přihlásila vdova po zemřelém vojínu Františku Polívkovi, který zemřel ve válce, po válečných útrapách, v Budapešti roku 30. 10. 1917.Tato vdova Polívková Františka s velmi početnou rodinou, 5 dítek, obdržela na přímluvy starosty obce Růžičky Václava, čp. 4, byl zastánce chudých, koncesi ku prodeji kuřiva, roku 1921. Obec naše dala Polívkové k dispozici domek, v němž byla obecní váha, by tam prozatímně prodávala kuřivo, nežli bude schopna finančně a postaviti si svůj vlastní stánek prodejní. Obec ve snaze pomoci Polívkové nabídla jí úplně zdarma vhodné místo ku postavení takového stánku. Místo stavební vyhlédnuto na rohu školní zahrady. A tam v roce 1922 vystaviti sobě dala Polívková malý domek nákladem 5 tisíc korun. Zedníkem byl Polívkové otec Racka František ze Senomat. Polívková Františka, rozená Racková ze Senomat, narozena dne 27. 3. 1874, obdržela oprávnění ku prodeji pro veřejné trafiky od Finančního ředitelství v Praze dne 19. července roku 1923, číslo jednací 35796/23, podepsán Pelikán, ministerský rada. Ve svém vlastním stánku prodává Polívková od 3. června 1923 a někdy jí zastupuje její dcera Marie, provdaná Albrechtová. Bydlí Polívková u Petříčkové vdovy v čp. 143.

Trafika v čp. 78. Macák Karel, narozený 15. 12. 1893 ve Třeboci, okres Louny. Vyučil se dne 1. ledna 1908 v Lounech krejčím. Pracoval v Lounech, v Třeboci, v Teplicích. Jakožto válečný invalida zažádal si o trafiku, kteroužto obdržel od úřadů dne 1. května 1924. Do naší obce se přistěhoval s rodinou dne 18. 5. 1924 a po zakoupení parcely od Pavlíčka Antonína, čp. 24, postavil si zde dům čp. 78 za 30 tisíc korun. Zde otevřel trafiku. V roce 1925 23. 3. obdržela jeho manželka na hokynářství, které zní na její jméno, tj. Macáková Anna. Ta se narodila v Úlovicích u Loun dne 4. ledna roku 1896. Jejich děti: Zděna, narozená ve Třeboci roku 24. 4. 1916, Miluše, narozená 29. 11. 1922 ve Třeboci, učí se švadlenou v Kněževsi. Syn Miloš zemřel v šesti letech dne 19. 6. 1934. Karel Macák jest od roku 1938 obecním pokladníkem, od roku 1927 jest členem obecního zastupitelstva. Roku 1935 byl zvolen členem místní školní rady. Roku 1938 byl jmenován obecním zastupitelstvem správcem hřbitova. Macák Karel také sadaří. Dodatečně napsáno: byl také pokladníkem JZD a správcem kuchyně JZD.

Pokračování