Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

Rok 1939 - pokračování

Dodatečně se poznamenává, že prvý oddíl německé říšské obrany se v naší obci objevil v síle 15 mužů dne 27. března roku 1939 v 7 hodin ráno; druhý den rovněž se dostavil oddíl německého vojska, tj. 28. března r. 1939. A dne 29. března r. 1939 přijela k nám autokolona Němců.

Národní souručenství, které utvořil prezident Emil Hácha dne 21. března 1939 a dne 23. března r. 1939 mělo v Praze svoji prvou schůzi. Za náš okres zvolen byl vedoucím bratr František Tvrz, rolník Nový Dvůr. Za naši obec ustanoven vedoucím Národního souručenství Karel Gregor, syn rolníka a hostinského, čp. 12 (u Matějčků). V naší obci Národní souručenství založeno bylo dne 23. dubna roku 1939. Toho dne přihlásili se všichni mužové v obci; takže výsledek noviny oznamují: Chrášťany, 100 % přihlášených.

K sepsání mužů do Národního souručenství pověřeni byli: Karel Gregor, syn rolníka a hostinského, čp. 12. Dům od domu chodili a do archů zapisovali: Josef Linhart, rolník čp. 89, Josef Holý ml., rolníka syn, čp. 109, Rudolf Konopásek, syn vdovy, čp. 44, Jos. Heřman, syn statkáře, čp. 16, a Václav Opat, syn domkáře, čp. 13.

Dne 20. dubna r. 1939 oslavila Říše padesáté narozeniy svého vůdce Adolfa Hitlera. U nás v naší obci byly na pokyn úřadů vyvěšeny prapory na oslavu, a to: na budově obecního úřadu vlajka bílá, červená, modrá, na škole národní vlajka bílo-červeno-modrá a vedle této naší posvátné vlajky visel prapor německé říše – Hackenkreuz; narychlo si jej správa školy někde vypůjčila. Veliká oslava, paráda, a nic se nestalo.

S tím vyvěšováním praporů neb vlajek byla velká obtíž; úřady bylo nařízeno, že vedle naší vlajky musí vláti též prapor německý, tak zvaný Hackenkreuz, a to na pravé straně naší vlajky. Mnohý občan než by vyvěsil naši vlajku vedle vlajky s hackenkreuzem, raději vyvěsil jen Hackenkreuz. Každý to považoval za urážku a hanbu naší vlajce, by společně vlály.

Vyhlášky, které nalapeny byly na návěstní tabuli v naší obci dne 15. března 1939 (orlice, v drápech kříž hákovitý):

Vyhláška! Vykonávaje moci v Čechách nařizuji: 1. Chéfem civilní správy při Armádním skupinovém velitelství 3 byl ustanoven Konrad Henlein, Reichskomissar und Gauleiter (Říšský komisař a župní vedoucí). Tento převezme na můj příkaz dozor nad veškerou správou, včetně ústředních úřadů, v Praze. 2. Veškerá veřejná správa pokračuje v práci, nebude-li nic jiného nařízeno. Toto platí také pro policii, poštu, železnice a veřejné závody. 3. Všechen hospodářský život běží dále. Každý občan zůstaň na svém místě a pokračuj v práci. 4. Nutno bezpodmínečně uposlechnouti nařízením vydaným německými vojenskými úřady a nařízení úředníků chéfa civilní správy, jednajících podle mého rozkazu. Každý řiď se podle rozkazů vydaných k prospěchu celku i jednotlivce. Hlavní velitelství v Praze dne 15. března 1939. Vrchní velitel armádní skupiny 3 Blaskowitz, generál pěchoty.

Tato vyhláška byla vyvěšena na obecní tabuli v naší obci dne 19. března 1939:

Obyvatelstvu! K udržení klidu a pořádku nařizuji toto: Policejní hodina stanoví se pro všechny kavárny a podobné podniky na 24. hodinu. V době od 24 hodin do 6 hodin nesmí žádný obyvatel opusiti dům. Musí-li někdo za účelem zaměstnání v uvedené době opustiti dům, například lékaři, železničáři atd., nechť si obstará ihned u starosty průkaz opatřený razítkem některého německého velitelství neb správního úřadu. Veškerá shromáždění a průvody se zakazují. Všecky zbraně včetně munice, třaskavin, dále veškeré radiovysílače, které nejsou státním majetkem, musí býti odevzdány starostům proti potvrzení, kteří je odevzdají nejbližšímu vojenskému úřadu. Starostové jsou za provedení těchto ustanovení zodpovědni. Přečiny a zločiny proti veřejné bezpečnosti, proti vojsku a jeho zařízení a proti nařízení německých vojenských a civilních úřadů se bezohledně stíhají a těžce trestají. Vrchní velitel německé armády.

Tyto vyhlášky se ihned druhého dne ztrácely. Obecní tajemník a strážník Josef Rottek byl z toho „celý bez sebe“. Říkával: „Mě někdo krade vyhlášky, ty německo-české. Němci nás všecky za to zavřou. A jak by je kronikář mohl zaznamenat, kdyby kronikář si je nebyl vypůjčoval? A jsou a budou vždy ony vyhlášky u kronikáře uschovány.

Dne 28. dubna 1939 v poledne od 12 hodin do ½ 5 hodiny řečnil, lépe „pouštěl si hubu na špacír“ kancléř německé říše Adolf Hitler do rozhlasu z Říšského sněmu. Odpovídal americkému prezidentovi Roosveltovi na jeho řeč. Hitlerova řeč byla vyslechnuta s opovržením, neb v ní napadal a hrubě urážel prezidenta Roosvelta. I u nás v obci jsme takové „flákání“ odsuzovali.

V týdnu od 5. dubna 1939 do 9. dubna denně pršelo.

Dne 24. dubna 1939 vykopal Dr. Ferdinand Janoušek, lékař z Kněževse, na pozemku Františka Trousila, čp. 134, vzácný nález skrčence v neveliké hloubce; mimo toho vykopal dvě zachovalé popelnice a kamenný nůž. Věci odevzdá do muzea. Skrčenec i popelnice s nožem nalezeny byly u domku čp. 134 v odkopávce na pozemku, na kterém se odváží hlína pro stavební pracele. Usuzuje se všeobecně dle nalezených koster, popelnic aj., že zde na tomto a okolních pozemcích jest starý slovanský hřbitov, pohřebiště. Bylo by záhodno tyto pozemky prokopat a propátrat pozorně odborníky.

Pokračování