Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl I. - část 61

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
 

Rok 1938 - pokračování

Pohřeb hrdiny Josefa Falbra, četnického strážmistra, dne 18. září 1938 v Chrášťanech.

Již od časného jitra dne 18. září 1938 připravovalo se naše občanstvo na pohřeb jeho. Mnozí, a těch bylo mnoho, chtěli ještě jednou spatřit hrdinu Josefa Falbra. I pisatel této knihy, kronikář Václav Gregor, zašel do rodného domku hrdiny, by se rozloučil s přítelem vzácným. Hrdina ležel v rakvi jako ve spánku. Z rány na levém spánku teče krev česká, sokolská. Oblečen v četnické uniformě. I staří, otrlí vojáci plakali, zaplakali všichni.

By pohřeb byl mu vypraven co nejdůstojnější, o to se postaral vrchní četnický strážmistr z Kněževsi p. Mrázek co nejpečlivěji. Dal na dvoře zříditi katafalk a rakev s hrdinou dopoledne na něj přenesena. Ihned po poledni přicházeli smuteční hosté, kteří zaplnili dvorek, prostranství před domem čp. 139, silnici; nával smutečních hostů byl tak obrovský, že nebylo možno projít. O pořádek pečovali vojáci.

Při pohřbu zastoupeni byli: Obecní místní zastupitelstvo, obecní zastupitelstvo z Olešné, deputace vojáků s poručíkem velitelem v čele (tito vojáci byli ubytování v Kněževsi). S mrtvým kamarádem se přišly rozloučit 2 čety vojáků v plné výzbroji. Všecky místní spolky, Sokol, sbor dobrovolných hasičů místní i z okolí, Sokol z Kněževsi i odjinud, střelci z Rakovníka, baráčníci z Rakovníka. Byli zastoupeni kamarádi četníci z celého širokého kraje v čele s majorem četnictva p. Vítem ze Slaného. Za vládu přítomen vrchní rada, okresní hejtman Vltavský z Rakovníka. Mnoho občanstva z Rakovníka i z dálného okolí přijelo vlakem, ke kterému musel býti připjat ještě druhý stroj. Občanstvo bylo: z Krupé, odtud přijel ještě zvláštní vlak, Lišan, Lužné, Olešné, Senomat, Šanova, z Přílep, Kněževsi, Kolešovic, Hořesedel, Nesuchyně, Milostnína, Mutějovic, Lubné, Hostokryj, z Petrovic aj. aj.

V hojném počtu byli zastoupeni bratři legionáři.

Toho dne snad nikdo nezůstal doma.

Mezi dvanácti věnci byl věnec od p. prezidenta Beneše, věnec ministerstva vnitra, věnec od kamarádů četníků, věnec od místního Sokola, věnec od družky Marty Lorberové, čp. 75. Zpěváci z Rakovníka v domě smutku i na jeho poslední cestě zapěli krásné sbory.

Po obřadě faráře církve československé br. Jaroslava Valenty z Kněževsi zahrála zesílená hudba p. Josefa Holýho, kapelníka, čp. 109, smuteční chorál, který zvlášť složil k tomuto pohřbu člen kapely Oldřich Fišer ze Senomat.

Poté hnul se obrovský pohřební průvod čítající přes 6 500 lidí volným tempem ku hřbitovu. Byla to smutná poslední cesta našeho hrdiny.

Nad otevřeným hrobem promluvilo a rozloučilo se několik řečníků. Mezi nimi pronesl krásnou vzpomínku na padlého kamaráda major četnictva Vít, pravil mezi jiným: „Jsme hrdi na tebe! V našich srdcích budeš vždy a v nich bude hořet plamen pro vlast, tu kterou jsi tak miloval.“

Krásnou řeč, opravdu strhující v pláč, promluvil místní rodák a kamarád zesnulého br. Emil Gregor, čp. 12, nyní odborný učitel měšťanské školy v Rakovníku: „Věru, neklidné dni se nastavily pokojnému člověku do cesty životem. Lomcují a dorážejí na nás všecky neústupnou starostí, stupňujíce se skoro k nesnesitelnosti. Lidská srdce usedají v útoku nepředvídaných událostí a seskupují se spojena v jediný řetěz, aby žádala pokoje. A v tom víru čteme dychtivě denně zprávy a poslouchajíce rozhlasem, očekáváme bláhově uvolnění. Na hranicích vlasti stojí stráže v první linii, aby ochránily a udržely statky dnes nejdražší a nejvíce ohrožené, kterým říkáme svoboda a mír. Chvíle napětí a obav je náhle proťata zprávou, že se střílelo, že jsou oběti na životech lidských. Dostáváme neblahé potvrzení o devíti obětech z řad četnictva. Jedním z těch hrdinů je strážmistr Josef Falber, syn chudých a pracovitých rodičů, kteří poznali v životě jediné: tvrdou, mozolnou práci.

Záludná střela láme život poslední jejich naděje. Je po plánech sedmadvacetiletého, zdravého muže po tříleté službě v četnickém stejnokroji. Znali jsme Josefa Falbra dobře. Než se stal vykonavatelem bezpečnostní služby, oblíbil si sokolstvo, v jehož řadách se uplatnil zprvu jako cvičenec a později jako náčelník mateřské jednoty chrášťanské. Sokolská průprava učinila z něho schopného a zkázněného muže, jenž se rozhoduje pro uniformu. Uznán za způsobilého vstupuje do sboru ochránců pořádku a klidu svých spoluobčanů, bera na sebe vědomě přetěžkou odpovědnost, zvyšovanou mladým svým věkem a poměry. Uniforma se mu stala radostí i osudem.

Padl na státním pomezí a s ním jeho druhové. Ve službě, odhodlaně, hrdinsky. Obětovali svou krev a vynutili si uznání z nejvyšších míst, uznání celého národa. Rozdali víc, než dostali, a zemřeli dříve, než mohli ukončit své ušlechtilé poslání. Do posledního písmene splnili služební rozkaz: Vydržet a neustoupit! Ztráta jejich životů je bolestná a palčivá. Dotýkajíc se především jejich nejdražších, zasahuje i nás, kteří děkujíce za vzornou jejich službu, skláníme se nad čerstvými rovy. Je hořko v naší duši, ale víme, zač položili svůj život. Není to marná oběť.

Strážmistře Josefe Falbře, jsi jedním z příkladů zavazujících k vděčnosti všech, za něž se obětoval. Nezapomeneme nikdy. Opustil jsi galerii života, ale vzpomínka na tebe zůstane trvalou. Tobě a tvým druhům náleží právem medailon ražený z nejryzejšího kovu: Z lásky, vděčnosti a úcty. Nezapomeneme nikdy!“

Po modlitbě kněze církve československé br. Jaroslava Valenty, který se modlil za padlého hrdinu nahlas společně se všemi přítomnými a pak za zvuků státní hymny, kterou zahrála kapela Josefa Holýho, byla rakev s pozůstatky hrdiny Josefa Falbra spuštěna do rodinné hrobky. Jedno oko nezůstalo suché, plakal každý, i otužilí jeho kamarádi četníci, velitelé. Koncem listopadu a začátkem prosince roku 1938 dala mu na hrob naše vláda postaviti pěkný pomník: Josef Falber, četnický strážmistr, nar. 18. 3. 1911, zemřel 13. 9. 1938. Padl hrdinně při vykonávání četnické služby dne 13. září 1938 ve Schwaderbachu u Kraslic. Čest jeho památce!

Pokračování

Kronika

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru