Chrášťany 31
270 01 Kněževes u Rakovníka
Číslo účtu: 540 584 369/0800
Chrášťany
Dne 8. dubna r. 1938 začal se vozit „šutr“ na cesty, který obec koupila od správy drah za laciný peníz. Každý majitel domu „šutr“ (=štěrk) navezl před dům svůj na silnici úplně zdarma. Tím dobře a hlavně lacino se vyspravila okresní silnice přes naší obec. Správa drah „šutr“ z tratí vyhazovala a za náhradu užívati bude popele, v němž prý pražce tak snadno nehnijí, tj. delší čas odporují hnilobě. Návrh tento podal správě drah úpravčí trati Josef Vajtr a správa uznala za praktický a cenný návrh ten.
Ke cvičení CPO (=civilní protiletecká obrana) nutno zaznamenati tuto příhodu, která opravdu se stala a kterou také přinesly rakovnické časopisy: CPO opravdově! V obci Chrášťanech na Rakovnicku při posledním leteckém poplachu, tak jako jinde, velmi dobře fungovala služba CPO. Občan, rolník Václav Hejda, čp. 22 a čp. 23, představující zasaženého plynem a tím těžce raněného, byl ošetřen členem CPO, rolníkem Jaroslavem Gallerachem, čp. 30 (takto „dobrá kopa“ a veliký šprýmař) tak svědomitě, že čpavek, jehož výpary měly „domněle otráveného“ přivésti k vědomí, ocitl se ve stavu tekutém v ústech a hrtanu „otráveného“. Nebylo to ovšem nic příjemného a za všeobecného žertu, veselí a smíchu musel Václav Hejda, teď opravdu nemocný, vyhledati lékařskou pomoc. Bodrý občan Jaroslav Gallerach hájil se svým a vůbec chrášťanským oblíbeným rčením: „Byl mrtvý, tak holt se mu to dalo!“ Za všeobecného veselí končil tak nálet a při něm cvičení CPO dne 23. III. 1938 večer.
Padl bojovník František Udržal. V pondělí 25. dubna 1938 dolétla k nám do naší obce po vlnách rozhlasu nejsmutnější zpráva, že v podolském sanatoriu vydechl naposledy bývalý ministerský předseda, předseda vlády, ministr národní obrany, za kteréhož byla provedena první mobilizace naší československé armády. František Udržal, rodák z Dolní Rovné, měl jedno přání: Aby rodná zem byla a zůstala zemí svobodnou a samostatnou. To jest i naše přání všech dobrých Čechů.
V pátek dne 20. května 1938 se po naší obci „šuškalo“, že úřady železničních stanic a pošt obdržely rozkaz, by služba konána byla i celou noc. Vědělo se ihned, že děje se něco mimořádného. Čekal každý dychtivě na druhý den.
21. květen roku 1938. V sobotu 21. května 1938 obdržel starosta Sokola br. Václav Ibl, rolník čp. 92, depeši, by Sokol obsadil most železniční „v Kortnách“ (dole pod mostem je trať dráhy buštěhradské). Rozkaz byl okamžitě proveden a za 1/4 hodiny již u onoho mostu stála ozbrojená sokolská hlídka. Tato hlídka byla ozbrojena prozatímně vlastní dvouhlavňovou puškou brokovnicí. Velitelem hlídky jmenován sokol bratr Rudolf Konopásek starší, rolník, čp. 28. Tato sokolská hlídka měnila se, tak jako na vojně, vždy po 2 hodinách služby. K večeru dne 21. května 1938 dráha dala ještě svoje školené zvlášť k takové službě dělnictvo, takže hlídka sestávala teď ze dvou sokolů ozbrojených a jednoho dělníka dráhy, rovněž ozbrojeného opakovací pistolí. Hlídka střídá se teď vždy po 1 hodině služby, hlídky konají stráž ve dne v noci. Dobře všechno klape, službu strážní vykonává každý rád s opravdovou chutí, s nadšením.
Ministerstvo národní obrany, ministr Machník, povolal do zbraně I. ročník zálohy i náhradní zálohy.
Tím dnem 21. května 1938 odpoledne byli povoláni k svým vojenským tělesům, jednak poštou, telegramem, jednak přivezl na obecní úřad rozkazy povolávací voják autem, a ke svým tělesům měli ihned nastoupiti:
V neděli dne 22. května 1938 obdrželo poštou svolávací lístky dalších deset občanů – vojáků:
V pondělí 23. května 1938 narukovali:
Další dny byly klidné. Noviny přinášely zprávy uklidňující. Bylo to však úplně zbytečné; všude panoval klid a pořádek. S jakou chutí odcházel každý narukovavší, nelze vypsat. Každý se těšil, že nadešla chvíle, kdy národ náš se důkladně vypořádá s Němci. Každý by již nejraději šel. „Bude to brzo aspoň u konce!“ říká každý Čechoslovák. Cizina žasla nad naším klidem a pořádkem, psaly se dlouhé články o tom.
Francie se staví celou svou vládou za naši republiku, rovněž Rusko. Anglický státník Chamberlein prohlašuje, že válka s Československem nezůstala by lokalizována. Tím napětí pominulo, hřebínek německé rozpínavosti poklesl.
A proč mobilizovala naše vláda? Adolf Hitler, říšský kancléř německý, který o sobě prohlašuje, že jest od Boha daný, aby všechny Němec v celém světě sjednotil, mínil dne 21. května r. 1938 se svými hordami vtrhnouti do naší vlasti. Hordy ony měl již připraveny v obrovském počtu na hranicích. Jako do Rakous, anšlus, chtěli Němci vtrhnouti k nám. Bystré oko však našich vedoucích, zejména generála-legionáře Jana Syrového a ministra národní obrany Františka Machníka jim, Němcům, rázem nejen zamezilo vtrhnouti k nám do republiky, ale donutilo Němce o 10 km couvnouti zpět.
Rychlým zákrokem těchto dvou uvedených funkcionářů, a sice, „že mobilizace provedena byla důsledně v krátkém čase, byli Němci překvapeni. Historie ocení bdělost obou, nebýti jich zákroku, dávno bylo již po naší drahé republice.
21. květen r. 1938 ukázal, že naše veřejná správa je spolehlivým instrumentem stání moci a obrany státu. Tak prohlásili mnozí zdejší i zahraniční političtí činitelé.
Za zaznamenání stojí, jak naši vojáci v krytech na pohraničí se měli. Dle vyprávění mnohých, tuto mobilizaci prodělavších, se měli vojáci výborně. Jídla dobře upraveného až dost, kouření rovněž dost, by i žold velký. Mnozí vojáci vzpomínají a rádi o tom vyprávějí, jaká to byla nezapomenutelná chvíle, když do krytu se dostavil novodobý Žižka, generál Jan Syrový. Jak jej vojáci radostně uvítali a on s každým vojákem rozmlouval. Vždy do krytu vstoupil s úsměvem na rtech, slovy: „Nazdar, kluci! - Nazdar, hoši, jak se máte? - Neschází vám snad nic?“ Při odchodu se srdečně se všemi vždycky rozloučil. Vojáky v krytech mnohokrát navštívili také šéf generálního štábu generál Krejčí a ministr národní obrany Machník. I tito dva milerádi rozmlouvali s vojíny a byli jimi také vždy rádi viděni.
A tak za takovéhoto stavu scházel jen povel: Kupředu! A nové husitské vojsko by bylo činilo divy.
Tito zmobilizovaní vojíni byli v krytech 4 neděle. Po této době byli propuštěni domů a na jejich místa nastoupili nově zmobilizovaní. A tak čas utíká a my hledíme všichni klidně vstříc událostem, bez obavy.
Nutno zaznamenat: Naši Němci rádi pošilhávají za hranice k Říši, Adolfu Hitlerovi. U nás zde „vylezl“ do popředí a přihlásil se za vůdce našich Němců v pohraničí jakýsi profesor tělocviku Konrád Henlein, žvanil číslo 2 se mu obyčejně dával přídomek. Tento jest přítel a rádce Hitlerův. Tito dva měli smluveno, že 21. května vtrhne německé vojsko z Říše do naší republiky a naše Němce osvobodí. Němci v naší republice měli zatím dělat revoltu a povstání. Plán jejich byl rázem, přes noc, zmařen našimi vojenskými veliteli, jak vpředu již uvedeno.
Od toho času naše vláda rokuje o národnostním statutu. Němci v naší republice obdrží jakési ústupky. Náš národ však o velikých ústupcích nechce mnoho slyšet.
Veliké rozrušení v našem národě způsobilo, že Hitler zmobilizoval jeho armádu přes jeden a půl milionu čítající a postavil jí na hranice československé. My však všichni Čechoslováci hledíme klidně všem událostem vstříc, bez obavy.
Houfy Němců z Říše, ba i Němci naši, dopouštějí se na našich lidech, na vojínech, četnictvu, pohraniční naší stráži a finančnících hrubých násilností, incidentů zvaných. Němci při každé příležitosti dávají najevo, že by nejraději byli přivtěleni k Říši. Při každé příležitosti křičí do světa: „Unser Füher, nimt uns zu Euch! - Náš vůdče, vezmi nás k sobě!“ Náš lid na to: „No, tak se vám to splní, a to v krátkém čase, půjdete tam, kam vás vaše německé, panovačné, srdce táhne. Vyhostíme vás.“
Naši obětaví lidé, četníci, pohraniční stráž, finančníci aj. jsou přepadáváni a do Říše odvlékáni, kde jest s nimi zle, brutálně nakládáno. Ba jsou zde i četníci usmrcováni.
Na návrh velmocí jest poslán k nám do republiky lord Runciman, by zde vyšetřil poměry. Náš národ není lordovi mnoho nakloněn, dobře věda, že šlechta nikdy nic dobrého našemu národu nepřinesla. Lord Runciman, anglický šlechtic, přijel do Československa, učinil návštěvy u naší šlechty bývalé, poněmčené, jako: Černína, Švarcenberga, Hohenloha a jiných. Nevěstí to nic dobrého. Také se usuzuje, a to všeobecně, že lord byl k nám vyslán, jen aby vyjednáváním a protahováním získaly velmoci čas ku vyzbrojení svých armád, což je pravděpodobné. A události se vyvíjejí dál pro nás osudně.
Pokračování - připravujeme
Nový Dvůr
