Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl I. - část 34

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81

 

Rok 1897

V lednu tuhé mrazy. Kotel na vaření bramborů od firmy Salatnaj a Kröschel stál 50 zlatých.

V únoru bylo počasí tájivé. Sníh se úplně ztratil. V březnu bylo krásně – každodenně pršelo.

Václav Pařízek zvolen delegátem ku zvolení poslance. Volili V. Krumholze. Vavřínek a Valter se nabízeli. Duben napřed krásně, ke konci studeno, ale zaselo se. Řepa pro jednání cukrovarů se mnoho nesázela. Květen – deštivo a chladno. Vály větry, nadělaly na střechách a v zahradách veliké škody.

Dne 7. května 1897 byla u nás v obci klasifikace a odvod koní. V tomto měsíci přijel správce knížete Fürstenberka Roos na koni z Olešné na inspekci chléva. Slezl z koně, vstoupil do chléva, rozčílil se, padl mrtev k zemi, ranila jej mrtvice. Byl pochován v Olešné na hřbitově. Jeho věrný pes každé noci přiběhl na jeho hrob, kde do rána vyhrabal hlubokou díru.

Červen chladný – pak vedra veliká. Chmel rostl bujně. Zem se zapařila – brambory shnily – musely se znovu sázet.

Pokrývač od 1 m2 bral 7 krejcarů od přeložení střechy.

V červnu zemřel starý Fr. Červený (u Kirchů), čp. 21, ve stáří 79 let. Také byla výstava v Ročově a v Rakovníku na hospodářské náčiní a pluhy k potřebě do chmelnic. Naši občané se v hojném počtu výstavy té zúčastnili.

Bylo veliké sucho – hmyz se množil. I v červenci hrozné sucho od 15. 7. pršelo a pršelo; pro mokro se nemohla sklizeň posekat a svážet. Mnoho tyček a drátěnek padlo; obilí si lehlo a hnilo; chmel se zotavil.

Rovněž srpen a září husté přepršky, chmel se nemohl sušit. V Rakovníku byla výstava na chmel a ječmen. V. Pařízek obdržel Pivovárečenský diplom.

Říjen r. 1897 byl celý deštivý – špatně se sílo. Kolo – dříve velocipéd – neb samoběh zvaný – stálo v září 1897 120 zlatých; prvý jej měl Arnošt Pařízek, č. 22. Listopad – tuhé mrazy, pak obleva, oralo se dobře. Dne 13. listopadu 1897 byla obec Kněževes povýšena na městys. Veliké oslavy se zúčastnilo mnoho občanů naší obce. V listopadu dělali někteří rolníci „ve Struhách“ trativody. V prosinci bylo nad Prahou vyhlášeno vládou „stanné právo“. Byly s Němci ustavičné rvačky za odplatu Žatce, kde Němci ztýrali a zbili mnoho Čechů a dokonce demolovali (napadrť rozbili), „Českou Besedu“ – firmu Bratři Holý a jiné české spolky.

Za odvetu se v Praze zvedl český lid; v Praze tekla krev, ba bylo i několik Čechů zastřeleno. Tak to ten český národ dopracoval.

Zemřelí v roce 1897 – Anna Donátová, 86 roků. Kateřina Vaidyšová, 71 roků. Emil Koníř, 19 roků. Josefa Holá, 40 roků. Mimo toho zemřelo 15 dětí. Starosta Ant. Hauner, čp. 35.

Rok 1898

Tento rok započal mrazy a pak obleva do konce. Únor byl mírným. Dne 20. února zemřel oblíbený dodavatel kamene do naší obce Pokorný, majitel skály v Přílepích. Mnoho občanů z naší obce zúčastnilo se jeho pohřbu. Březen a duben krásně a pršelo. V dubnu vyhořel rakovnický cukrovar; mnozí z řepařů si řekli: „Tak už nás nebudou okrádat.“

Dne 5. května řádilo na rakovnickém okrese krupobití, hlavně v Lišanech rozbito všechno na polích. Také u nás kroupy nadělaly nedozírné škody. Celý měsíc pršelo – mnoho chmelnic mokrem vyhynulo, obilí se muselo žnout, aby nepoléhalo. Tento měsíc se v hostinci poprali řezníci z Rakovníka a Kolešovic; řezník Herold z Rakovníka byl raněn a zakrátko zemřel. Byl z toho soud a přišlo to až k zemskému soudu do Prahy.

Václav Pařízek byl zvolen do komise pro daň z příjmů. Dne 13. června se vdávala dcera Jos. Červenýho, hostinec čp. 20, brala si inženýra Sedláka. V Újezdě byl sjezd hasičů dne 19. června.

Dne 30. července 1898 zemřel stařičký kněz, hodný velekněz – děkan Ulman. Měl důstojný pohřeb. V září r. 1898 byla zavražděna císařovna rakouská Alžběta jistým Italem Sucheninem; byla probodnuta pilníkem.

V říjnu následkem vlhka se dobře oralo i zaselo. Listopad byl celý deštivý – prosinec do poloviny krásně, do konce umrzlo.

Zemřelí r. 1898: Josef Jaroš, 40 roků. Martin Ulrich, mistr kolář, čp. 55, 78 roků. Anna Laubrová, čp. 106, 29 roků. Františka Divišovská, 18 roků. Mimo to zemřelo 6 dětí.
Starostou byl Antonín Hauner, čp. 35.

Rok 1899

Dne 1. ledna nastoupil na faru kněževeskou farář z Křivoklátu Josef Kutiš. Byl slavnostně přivítán všemi spolky tamními i okolními a všemi občany z okolí. Náš Čtenářsko-ochotnický spolek zúčastnil se v plném počtu přivítání faráře a zpěvácký odbor Čt.-och.-sp. zapěl některé vhodné písně.

Dne 9. ledna prodal Václav Amler, rolník čp. 25, pole i stavení; obdržel za všecko 12 000 zlatých.

Dne 10. ledna přilétla větrná smršť. Tento vichr nadělal mnoho škod, srážel komíny zde a jinde.

Leden, únor bylo teplo – oralo se a pěkně síla pšenice jarka, bylo nádherné počasí. Březen počal mrazy – napadl sníh – ihned roztál a práce v polích pokračovala. Duben, květen – mrazy, sníh a déšť se střídaly. Vymrzly všechny píce. Červen – velké sucho a chladno. Dne 10. průtrž mračen; u nás i v okolí veliké krupobití, nejvíce v Lišanech a Krušovicích. Seno, tyčky odplaveny. Červenec a srpen bylo krásné počasí na žně.

Byly zde a na Rakovnicku veliké c. k. vojenské manévry; u nás v obci byl „nakvartýrován“ polní pluk myslivců. Než odtáli k České Lípě na císařské manévry, byla ve Stržích na panském poli (nyní rozparcelovaném, ten díl vlastní Zdeněk Mráz) sloužena polní mše – sloužil ji polní kurát a přítomno bylo všechno vojsko (všecka branže) z okresu se všemi důstojníky i všemi generály. Při mši byly stříleny v intervalech salvy. I mohutné dělostřelectvo se zúčastnilo a střílelo také salvy. Krásná podívaná. Nezůstal v obci snad nikdo – každý chtěl vidět naše vojáky.

V září r. 1899 se odstěhoval od nás dlouholetý náš učitel František Krupička do Broum za řídícího učitele.

Říjen 1899 byl suchý, nedalo se orat, ani síti. V listopadu se oralo a stavěly se drátěnky; od jedné kopy se platilo 6 zlatých. U nás drátěnky začal stavět František Tregler (u Filípků); ten se učil v Kolešovicích zámečníkem a tam jeho mistr stavěl drátěnky. Tregler pak je stavěl u nás, neboť stavět drátěnky se od mistra přiučil. Bral s sebou na výpomoc jeho otce Josefa Treglera, domkáře čp. 46 a Václava Vajdyše, domkáře čp. 96. Tito dva se naučili od Františka Treglera, a když pak odešel do světa za řemeslem, stavěli společně drátěnky oni, přibírajíce si na pomoc Václava Vecku, domkáře čp. 103, Václava Stuchla, domkáře čp. 80, ovšem již v pozdější době, potom zase Josefa Šindlera, domkáře čp. 37 aj. A tak v krátké době máme v naší obci několik part, které stavějí drátěnky. Mimo těchto staví drátěnky několik soukromých chmelařů. První z nich to „odkoukal“ od Treglerů ještě jako kluk Václav Gregor, čp. 81, a staví si sám – lépe vyměřuje sám – drátěnky. Pak dobrým „drátěnkářem“ je Antonín Chalupa, domkář čp. 52, dále Václav a František (bratři) Vojáčkové, čp. 117, Alos Štyler, rolník čp. 19 aj. Ovšem musejí si přibrat dělníky na vykopávání děr, na tažení drátů, na stavění sloupů apod.

Roku 1899 přišel jeden mandel vymlátit s parní mlátičkou na 19 krejcarů.

Zemřelí v r. 1899. Anna Hájková, 50 roků, byla zde první pitvána. Marie Rýglová, 47 roků. Anna Pochmannová, 54 roků. Anna Růžičková, 17 roků. Anna Divišovská, 21 roků. Josef Donát, 83 roků. Josef Pochman, 61 roků. Vojtěch Klůc, 45 roků. Ant. Herinková, 65 roků. Mimo to zemřelo 5 dětí.

Starostou byl Antonín Hauner, čp. 35.

Rok 1900

V lednu mrazy a sníh. Na Silvestra byla konána bohoslužba „druhá půlnoční“ na dokončení století. Bohoslužeb se zúčastnila celá naše obec, ne tak z pobožnosti, spíše ze zvědavosti – co asi se bude dít?!

V únoru byla hornická stávka, uhlí bylo drahé – 1 q stál 2 zlaté až 2 zlaté 50 krejcarů. Také se konal tento měsíc „truc“ bál hasičský. V únoru 1900 zemřela Johanna Ringmajerová, výměnkářka, čp. 38 (babička pisatele Václ. Gregora, čp. 81) a stará Divišovská (bednářka), čp. 13.

Také byl pořádán „Hospodářský ples“ u Matesů, čp. 17, který se velmi vydařil. V tomto roce se přistavěla k Procházkové kůlně čp. 11 kůlna „Hasičské skladiště“.

Stávka horníků trvala do konce února; byla veliká bída o uhlí – a je nálada, že stávka potrvá.
V Rakovníce se založilo „Hospodářské družstvo“, podíl stál 10 zlatých.

Od ledna r. 1900 do května pršelo a sníh padal a zase notně pršelo, takže byla voda všude ve sklepích, ve stodolách, ve chlévech i pole stála pod vodou, nemohlo se nic dělat, ba mnoho žita se muselo zaorat, bylo vymočeno. Bylo všude takové mokro, že i zde ba celé stavby padaly. Trešlovi, domkáři a zedníkovi, čp. 1, padla mokrem sušárna na chmel. Červen byl studený a mrazy byly. Brambory mokrem špatně vzešly a ty pak mrazem zašly; musely býti znovu vysazovány.

Zemřel dlouholetý obecní starosta, sedlák a hostinský Jan Gregor, čp. 12 (u Matějčků); měl pohřeb krásný, hodně lidu se zúčastnilo.

Píce se uvedly, byla vláha a teď již nepršelo, usušila a dopravila se do stodol dobře. V červenci velká vedra; kroupy řádily kolem dokola naší obce.

Srpen velmi suchý, obilí se dobře sklidilo, ale pro teď panující sucho úroda byla malá i chmele bylo málo.

V měsíci září přistěhoval se k nám nový učitel Alois Veicenbacher; ubytoval se v čís. 23 (u Pařízků).

V měsíci září pro sucho se nemohlo ani orat ani síti.

Dne 18. září 1900 zemřel známý v naší obci v Kněževsi Josef Srb, od něhož mají mnozí naši občané koupené pozemky (Jos. Gregor, Jos. Pác aj.).

Teprve v říjnu se oženil Josef Pochmon, rolník, č. 29, za manželku si vzal Marii Hejdovou ze Hředel.

Dne 24. listopadu 1900 měli svatbu Emil Gregor, rolník a hostinský, čp. 12 (u Matějčků) s Annou Polívkovou, dcerou Josefa Polívky, rolníka, č. 27 (u Benešů). V listopadu se dobře oralo – ke konci byly mrazy. V prosinci bylo deštivo, dobře se oralo ke konci mírné mrazy a napadl sníh.

Zemřelí v roce 1900: Antonín Vostrý, č. 7, stár 64 roky. Jana Ringmajerová, výměnkářka, čp. 38. Antonie Procházková, 59 let. Benedikt Lauber, výměnkář, č. 106 (u Bendů), 60 roků. František Žákovec, truhlář a zvoník, čp. 94, stár 76 roků. Jan Gregor, čp. 12, 65 roků. Anna Beránková, 82 roků. Až potu pochovával Jan Rýgl. Pak hrobnictví převzali jeho synové Josef Rýgl, č. 121, a pak Ant. Rýgl, listonoš. Josef Grill, Aloisie Klucová, František Šintler (Matouš – obecní žebrák), Karel Kupec.

 

Pokračování

Kronika

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru