Obec Chrášťany
Chrášťany

Díl I - část 22

Pamětní kniha obce Chrášťany

Díl I. (1923-1939)

Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81


Cena chmele - pokračování

Roku 1866

V červenci byla velká parna; rozmnožil se hmyz. Dne 25. VII. v noci byla veliká bouřka, takže byl hmyz úplně zničen a chmel se tím velmi zlepšil. V kraji žateckém byl chmel špatný, rovněž i v cizině. Byla veliká naděje na pěknou cenu. Obchodníci však opanovali cenu a chmel kupovali za směšně nízkou cenu, za 70 až 90 zl. Ke konci za 60 zl. – 55 zl. – 50 zl. Kupci Glaser a Jakoubka. Od věrtele se platilo 8 kr.

Rok 1887

Měsíc červenec byl suchý, panovalo velké parno, pak ke konci samé deště, což přispělo na vzrůst chmele. Cena 80 zlatých. Kupec Glaser z Kounova. Na to cena stoupala na 150 zl., pěstitelé spekulovali k posledu, o Nový rok prodávali za 47-70 zl.

Rok 1888

Celý měsíc červenec byl studený, v Teplici napadl sníh. V srpnu rovněž bylo chladno; od 8. srpna nastaly horka, objevilo se na chmeli mnoho hmyzu a zčernal. Česat se začalo 24. 8. za krásného počasí; následovaly mohutné deště, chmel zčervenal, sušit se pro deště nemohlo – zčernal a byl usušený na polovic. Chmel proto byl špatné jakosti, nedosušený, ale byla po něm veliká poptávka. Cena 120 zl., pak víc a více, až 154 zl.; takovou cenu za tak špatný chmel málokdo pamatuje. V polovině září cena klesla na 120 zl. a klesala stále až na 62 zlatých. Chmel toho roku hodně vážil – samý hmyz – samá veš. Kupec byl Reis, Žid z Kolešovic.

Rok 1889

Dne 25. května napadlo krup, že ještě druhý den ležely kroupy ve struhách. Chmel byl již zaveden – musel býti všechen vytrhán. Za 14 dnů, jelikož počasí bylo příznivo – se chmel zavedl a přikopal. Červen byl začátkem bouřlivý, ke konci teplý, chmeli příznivý. Česat se začalo dne 7. srpna – ukončeno 1. září. Chmel ačkoliv potlučen, byl krásného vzrůstu, čistý. Byl lepší než ten, co potlučen nebyl. Cena chmele 58 zl. – 60 zl., pak klesla 45 a pod 40 zl.

Rok 1890

Květen a červen byly příznivy na vzrůst chmele. Rovněž i srpen. Chmel se dobře očesal i prodal. Chmele narostlo hodně. Cena 125 zl., později až 150 zl. Česat se začalo 25. 8.

Rok 1891

Do 6. června bylo krásně, pak až do konce června panovala zima, takže pro zimu se nemohl chmel povazovat slamou (byly tehda chmelice pouze tyčkové). Dne 20. VI. namoklo a odtud se chmel spravuje; byl pěkný. Václav Pařízek, statkář čp. 22-23 poslal jeho vzorek chmele do Prahy na výstavu a obdržel diplom a zlatou medaili, důkaz, že chmel byl výborný. Cena průměrná byla 5 zlatých. Česat se začalo 27. 8.

Rok 1892

Červenec i srpen byly samé větry a horka. Chmel rychle uzrál – nepršelo. Kdo sobě nepospíšil s česáním chmele a záhy neočesal, zčervenal mu. 25. srpna bylo již po chmelech. Cena průměrná 50 zlatých. Česat se začalo již 16. srpna.

Rok 1893

Kopat se začlo 5. března. Červenec a srpen přespříliš suchý – nepršelo. Chmel se však urodil. Jelikož cizina chmel neměla, i dobře platil. Cena průměrná 144-145 zlatých. Česat se započalo dne 17. srpna.

Rok 1894

Na začátku června byla zima, že se nemohl chmel uvazovat slamou na tyčky. Již květen byl celý studený, bylo mnoho hmyzu, a tak chmel na mnoha místech byl ožraný a nemohl od země vyrůsti. To trvalo do polovice července; pak pršelo a chmel se zotavil, že jej narostlo dost, byla velká úroda. Cena byla 40-45-52 zlatých, pak 46-50 zlatých a zase klesl; jak se to právě Židům hodilo „do krámu“. Od věrtele se platilo 8 krejcarů.

Rok 1895

Srpen začal počasím velmi suchým. Chmel začal černat, ale přišla vláha, chmel se vzpamatoval a vyrovnal. Tento rok byla v Praze „Národopisná výstava“. Václav Pařízek vystavoval chmel a obdržel bronzovou medaili. Průměrná cena chmele byla 88 zlatých.

Rok 1896

Dne 19. června přihnala se strašná bouře s velikým krupobitím. Chmel byl již v půli tyčí a byl již přiorán. Kroupy zvící slepičího vejce dokonaly zkázu. Nezůstala ani jedna chmelová hlava, ba i pruty byly několikrát přeráženy. Bouře začala kolem 4 hodiny odpoledne a trvala ta Sodoma plnou hodinu; bylo to pravé peklo. Blesk za bleskem sjížděl do země. Kdo byl na poli s potahem, zkusil mnoho, neb dobytek se nechtěl hýbat z místa. Pisatel této knihy byl s otcem na poli „Za vrchy“; bylo mu tehdy 10 roků, poháněl vola při přioráváním chmelnice. Přihnala se rázem hrozná bouřka s krupobitím, obloha otevřená, blesk za bleskem, rána za ranou. Krup – kusy ledu – bylo na několik decimetrů, chmel, obilí, všecko utlučené, vody do pasu. Trest Boží říkal každý. Cesta Zavrchovská plná vody, u trati buštěhradské obrovské jezero, všecky pozemky zde pod vodou, ta se valila jako dravá řeka, všecko brala sebou. Lidé se zde brodili po krk ve vodě, dobytek plaval, vozy a na nich lidé voda brala, pravé Boží dopuštění. S obavou se na ten den 19. června 1896 a s hrůzou vzpomíná. Všecko vypsat nelze… byla to katastrofa… Nastalo počasí teplé, deštivé. Chmel pustil výhonky, zotavil se. Od země se ony výhonky ustříhaly a dva nejvyšší se slamou k tyči uvázaly a pak se, když povyrostly, uvázaly znovu. Stal se zázrak. Chmele se zde urodilo nadbytek. Myslelo se všeobečně, že bude neúroda následkem krupobití a zatím byla nadúroda světová. Česání se opozdilo, začlo se 26. srpna, dokončilo se 8. září. Cena 40 zl. – 54 zl., na tu práci hodně málo.


Pokračování

Kronika

Kronika obce

Interaktivní mapa

Ch

nahoru